Tento okamžik navěky

Sedíc na vrcholku jedné z hor Dychtivě nastavujíc svůj temný bol Vyčkávajíc na probuzení té žlute energie Nevědíc zda právě teď a tady se to stane Splynutí s tímto čistým okamžikem Takoveho stavu nelze dostát křikem Dříve než den stačil dospět ke stáří Její půvabnou tvářičku cosi rozzáří To když Slunce začne se ptát nevinně A dívka se více snaží přiblížit té cizině Bytost prostoupil naprostý klid Tělo, mysl i duše se chtěly sžít Odehrávajíc se to rychlým mžikem oka Dívka poznala že už nikdy nebude tou samou Našla v přírodě po čem toužila celou dobou Ta nesmyslná dokonalost Ta běloskvoucí čistost Ta zavrátná úplnost Ta rozlévající se radost Ta naprostá oddanost Mnohem více se Zemí samotnou se sžila Vždy o takovém krásném světě snila Její duše stala se navěky nezlomnou Její duše se stala všudypřítomnou