Modrooká

Přál jsem si, aby bylo brzké letní ráno
a já tě potkal na cestě v orosených polích.
Aby slunce ještě nevysvitlo
a jen matná záře na obzoru, prozrazovala, že přijde.

Aby kopcem dolů, byly vidět první střechy chalup
tam někde u vás, kdoví odkudže to jsi.
Aby první ptáci spustili své písně
a právě v ten okamžik, abych prvně
pohleděl ti do očí.

Leč už ani nevím, kdy bylo to poprvé
a zda-li byla noc či odpoledne,
vím však, že s každým novým pohledem
znovu se mi zdají tvoje oči,
tolik neskutečné.