Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

někdy nemusím vůbec mluvit, ale dnes jsem čekala

25. 10. 2014
7
5
819
Autor
verulinda

                                                                                                  verulinda

 

snad nade mnou

rozslzel se den

snad nad  podzimní  strastí ruce zebou

po snech  zpod  víček

chvíli se nese  něžná  bolest noci

vleče se pár vteřin a přec

s hodnotou  nekonečnou

 

nejsem  si  jistá

zda je to o něčem

rozum  mi  našeptává

že je to o mně!

v okolí vřava

v tom hluku dva  hluší

jak  jindy hravá

teď ústa mám  na zip

hra nedohraná

vteřinám dávám čas než pozvednu hlavu

mlhavá slova  z jeho  úst přečíst nedovedu

kéž  byla  by  jasněji   vyřčena                      

nesmělost  šanci  dnes propadnout nechá

uvnitř mne  hlas křičí

 

krátká potěcha  z ticha

srdce mi rozbuší

stojím o ni

stojím o něho

jak možná  netuší

jak chci  být  v nedohlednu

když  mlčí

 


5 názorů

Mára2
26. 10. 2014
Dát tip

co mám na to říct, jak kočka příst, adál už není nic, a to přázdno dostane tě do hry, apak zlem nahoru, uprosíš barboru, tudletu, ne sebe plout, a tam už je konec, vývoj končí uprostřed věty, a kde sem já kde si ty,...


Čudla
25. 10. 2014
Dát tip

/*


Petr.II
25. 10. 2014
Dát tip

*


Santi€
25. 10. 2014
Dát tip

Má to zajímavou náladu. Usmívám se nad reakcí Hruškové. Tleskám za slovní obraty "rozslzel se den", "něžná bolest noci" a "mlhavá slova  z jeho  úst přečíst nedovedu". Ale celek je na mě tak nějak zdlouhavě prozaický.


Hrušková
25. 10. 2014
Dát tip

telenovela v akci ;)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru