Most

Pod mostem najdeš oblouk,
Ne jeden, vždy jich je víc…
Okna pod nohama lidí.
Okna do vody.
Okna bez skleněné výplně.

Kolik kroků pamatují kameny?
Kolik tváří a blesků z fotoaparátů
Pamatují sousoší,
Která tu staletí stojí bez úsměvu.
Bez úsměvu a mimiky..
Bez úsměvu, ale i bez slz.

Po obloze pluje mrak,
Ne jeden, vždy jich je víc…
Nebeské peřiny nad hlavami lidí.
Peřiny nadýchané vodou,
Peřiny připomínající beránky na pastvinách..

Kolik osudů vidí ptáci z té výšky nad námi?
Kolik lidských tváří se otisklo do nebes?
Právě ted .. přesně tolik, kolik duší odešlo..
Právě ted ..přesně tolik, kolik blízkých jsme ztratili..

Tak jako v kamenech zanechali svoji stopu,
šlépěje zůstali v našich duších..
Tak jako do nebes otiskli svoji tvář,
úsměvy zůstali v našich srdcích..