Chtěl bych jít ven

Chtěl bych jít ven

však není mi dobře.

 

V krku osten

a rýma klepe na čelo.

 

Jsem nemocen

letos už posté.

 

Snad zimní vítr

ofouk mi panděro.

 

A v této chvíli

prosté všech soudů.

 

Zahalen v přikrývce

vedle čaj s medem.

 

V myšlenkách brodím se.

Jdu proti produ

 

života svého

jenž je mi zjeven

 

pomocí vzpomínek

-  tečou jak řeka.

 

Dojdu až k pramenu

dál už to nejde.

 

Však odkud vyvěrá

a proč tak spěchá?

 

Tak zřejmě z nebes

co na tom sejde. 

 

A kde pak končí?

V moři tom širém.

 

A z moře v nebesa

pak opět vzejde.

 

V mžiku se usměje

a volám "hopsasá"

 

A bolest v krku?

…

Rázem mě přejde!

 

---