Paní domácí

Zlato, proč to zase meješ?
Už mi s tím fakt trochu sereš.
Každý víkend celý rok,
uklízíš tu jako cvok."

"Místo abys koupil pračku, 
vyvalíš se na sedačku.
Podívej, co je tam špíny.
To dělaj tvý modrý džíny."

"Lásko vydrž, vždyť je fotbal"
...né, že bych se trochu nebál...

Zkusím ještě:
"Možná příště,
černá kůže na pohovce
nezašpiní se tak lehce."

To jsem neměl. Už dost rudne.
Za chvíli mě sama zvedne.

"Nevím co ti pořád vadí.
Koukni, vždyť sem bílá ladí!"

"Až na to, že nesmím sedět."

"Sakra, snad už bys měl vědět,
co můžeš a kde je strop.
Vypni to a vem si mop!
Vždyť si línej jako veš."

Smutně říkám: "Jak chceš."

Byť mám půlky sevřené,
miluju jí. Né, že ne.
Abych mohl dál s ní žít, 
asi musím začít pít.