Zlé časy nejsou, miláčku

uplynulý den navlékáš 

Probíráš se tím podivným růžencem

opět se polekáš 

že i ten poslední článek byl jen špatný pokus o lepší zítřek

Nesmíš věřit tomu pozlátku

kterým bude za úsvitu žhnout

těleso dvakrát větší než Slunce

Už dávno se při obratníku raka spojilo s Tvým blížencem

Hlava se Ti točí

tak raději zavři oči

a

obrať se k tomu klamu zády

postav barikády všemu

co se jako růže tváří

byť ostnatým drátem jest

Raději pomoz probudit na východě

tu plachou krvavou záři

Sedíš sám na chodníku

Tvé vlasy voní po hřebíčku a badyánu

a

rovnováha noci se posunula k ránu

Vstaneš

a u patníku domu U Tří housliček v Nerudovce

přetrhneš ten podivný růženec

Mlčky budeš pozorovat

jak kuličky Tvé minulosti se budou kutálet

a poskakovat 

po prastaré dlažbě dolů k Vltavě

Poslouchej

padají do vody a za křiku racků

se rozpouštějí

 

---