Nickolasova vila - kapitola 3. - Ty jsi kocourek a já lev

Kapitola 3.

Ty jsi kocourek a já lev

          Rozhodl jsem se udělat rybu. Přesněji lososa. Kterého jsem objevil v mražáku. Tak jsem ho vytáhl. Dal do dřezu horkou vodu a zmrzlou rybu do ní ponořil. Mezitím jsem si naškrábal brambory a dal je se solí a kmínem vařit do vody v hrnci. Pak jsem dal máslo na pánev a našel jsem i mandle. Rozpůlil je a opražil na másle. Vytáhl jsem ze dřezu lososa a vložil jej okapaného, osoleného a okmínovaného na pánev, kde jsem jej smažil na másle. Chvíli pod pokličkou, pak bez, aby se dobře udělal.
           Pomalu vylezl z vody a pořádně se osušil. Poté na sebe natáhl pyžamové kalhoty a u zrcadla si prohrábl své vlhké vlasy. Nakonec vypustil vodu a vyšel z koupelny do kuchyně, odkud vycházela celkem příjemná vůně, kterou nenápadně nasál nosem. Takhle dobře už mu v kuchyni dlouho něco nevonělo. „Tak co jsi vybral?“ Optal se s mírnou dávkou zvědavosti v hlase. Nijak neřešil, že Yasu vidí jeho celou zjizvenou horní polovinu těla. Viděl ho už v koupelně, tak nač se zakrývat.
           Nick vstoupil a já jsem byl již téměř hotový. Vypnul jsem sporák a odpověděl mu: „Lososa na másle s mandlemi a brambory… snad nevadí.“ Vylil jsem vodu z brambor, aby nestály ve vodě, což by zkazilo jejich konzistenci a chuť. Rybu jsem dal z pánve na talíř, aby se zbytečně nepřipalovala. Opravdu mi jeho jizvy nevadily. Já měl předtím strach, to ano, ale ne z těch jizev, ty sice dodávaly na hrůzostrašnosti, ale samy o sobě mi nevadily.
           Nickolas pomalu přešel za jeho záda a bradu si položil na jeho hlavu. Rukama obejmul pas a nenápadně rozmotal pásek župánku. Moc dobře věděl, že pod ním Yasu nic nemá. Chtěl se mu odvděčit za tu příjemnou masáž hlavy. Lehce od sebe odhrnul okraje župánku, aby odhalil blonďáčkovo krásné tělo.
           To už ke mně přistoupil zezadu Nickolas, položil si bradu na mou hlavu, ruce mi omotal kolem pasu a pohrával si s mým župánkem, až jsem skončil rozbalený, jako bonbónek. Ani mě nenapadlo se bránit. Ale trošku jsem se bál, že mě zase bude mačkat a mučit. Prostě tady ta obava byla.
            Poté rukou sjel do jeho klína a jemně začal chlapce před sebou uspokojovat rukou. Tentokrát to chtěl dotáhnout do konce. Dlaní klouzal po celé délce blonďákova údu. Stahoval předkožku z žaludu a žalud masíroval palcem. Druhou rukou se zaměřil na varlata, která jen tak mnul v dlani. Věděl, že to stačí k té pravé rozkoši. Po několika vteřinách začal svou rukou opečovávat úd intenzivněji a zrychloval své pohyby zápěstím. Chtěl toho blonďáčka slyšet sténat a možná i prosit o víc. Prosit o uvolnění.
           Jeho ruka skončila v mém klíně, už jenom to mi vzalo na chvíli dech. Jemně začal dráždit mé mužství. Spracovával ho po celé délce. Lehce jsem zasténal. Zaklonil jsem hlavu tak, že se ocitla na Nickovu rameni. To co Nick dělal, bylo tak příjemné. Moje tvářičky zčervenaly. On mi stahoval předkožku z žaludu a žalud masíroval palcem a já jsem se chvěl vzrušením opřený o jeho tělo. Ucítil jsem i jeho druhou ruku na svých varlatech, která jen tak mnul v dlani. Ano, líbilo se mi to a to hodně. To jsem nemohl popřít. Už dlouho se mě nikdo nedotýkal. A nikdy ne nikdo jiný než můj starší bratr. Začal svou rukou opečovávat můj penis intenzivněji. Musel jsem tiše sténat. Bylo to až moc úžasné. Chtěl jsem, aby přidal, ale tohle já nedokázal říci. Ne teď. Vždycky si určoval bratr, co se bude dít. Já nebyl zvyklý prosit ani poroučet. Já byl vždy hračka, která se přizpůsobila.
            Spokojeně ho sledoval a když uslyšel to tiché sténání, které vycházelo z těch krásných úst, znovu svou práci rukou zpomalil. V dráždivém tempu, mučivém, klouzal po už ztopořeném mužství a užíval si tu absolutní nadvládu nad cizím tělem. Opravdu se mu to líbilo. Střídavě tedy tempo tření zrychloval a zpomaloval a víc a víc blondýnka trápil.
           Já ho nesledoval vůbec, ale cítil jsem jeho pohled. Však to znáte, když se na vás někdo dívá, obvykle to poznáte. Ale při takové slasti jen těžko vnímáte víc, než právě tu slast. Dráždil mě jak se mu zlíbilo. Chtěl jsem aby přidal, ale on zpomalil. I tak to bylo moc příjemné, lepší než vlastní masturbace, kterou jsem sice praktikoval často, ale nebylo to ono. Když se vás dotýká někdo jiný, je to jako by po vás proudilo tisíce vln rozkoší. Střídavě tempo zrychloval a zpomaloval podle své vlastní vůle a já se tomu poddal.
           Nakonec už to ale sám nevydržel a začal v prudkém tempu vést chlapce k vytouženému vrcholu, který si zasloužil. Za to, jak mu perfektně umyl a zároveň namasíroval hlavu a to samé udělal se zády, si to opravdu zasloužil. Udělal pár posledních pohybů zápěstím a nechal blonďáčka opřeného o své tělo ve slastné křeči vyvrcholit částečně do své ruky a částečně na dvířka jedné ze skříněk.
           Pak, když už jsem býl dosti nabuzený, on začal v prudkém tempu pohybovat rukou a já jsem sténal více a hlasitěji. Po pár dalších pohybech jeho ruky jsem se mu udělal do dlaně. Něco taky dopadlo na dvířka kuchyňské linky, u které jsem stál.
           „To bylo za to perfektní umytí…“ Zašeptal mu do ucha a poté jako by nic od něho odstoupil k umyvadlu, kde si umyl ruce od jeho semene. „Nandej na talíř sobě i mně a dej to na stůl.“ Řekl mu a sám došel k vinotéce, odkud vyndal jemné bílé víno. Otevřel ho a nalil do dvou skleniček na vysokém stojánku.
           On pak řekl, že to byla odměna za koupel. Oddechoval jsem A po té, co odstoupil, já málem upadl. Stačil jsem se však chytit rukama kredence. Řekl ať to nandám a donesu nám oběma. Chvíli jsem ještě oddechoval a opíral se o linku. Pak jsem se sebral, vzal hadru a otřel skříňku a následně jsem si umyl své ruce. Zavinul jsem si župánek a nandal na talíře lososa, brambory, na lososa dal opražené mandle a ještě na brambory přidal snítku petržele. Pak jsem vzal oba talíře a nesl je ke stolu. Uviděl jsem víno a začervenal se. „Já… nejsem plnoletý…“ šeptl jsem. Položil jsem před něj talíř a ještě jsem se vrátil pro příbory.
           Z pod svých vlasů nenápadně rentgenoval každý blonďáčkův pohyb, až nad ním prostě jen lehce zavrtěl hlavou. Dítě… Pomyslel si v duchu. Celkem ho pobavilo, že jako první omyl linku a své ruce a až poté se zahalil do župánku. Jako by si až tehdy vzpomněl, že Nick ho vidí nahého. Opatrně vzal do rukou obě skleničky a položil je na stůl k talířům s jídlem. „A to vadí?“ Podíval se na chlapce. „Jestli nechceš, nemusíš to pít…“ Posadil se k jednomu z talířů a čekal, až se naproti němu posadí i Yasu.
            „Asi nevadí…“ Odpověděl jsem mu. Podal jsem mu příbor a pak jsem se posadil ke stolu naproti němu. „Myslím, že trochu vína si dát mohu…“ Pronesl jsem. Jistě, že jsem si dát mohl. Co bylo víno proti tvrdému alkoholu, který jsem nepil. Sledoval jsem ho po očku, nechtěl jsem začít jíst jako první.
           „Dobře. Pak tedy dobrou chuť.“ Sám se chopil vidličky a nože a začal pomalu jíst. Po už několikátém soustu se na blonďáka zadíval. „Je to… dobré. Seš si jistý, že si doma dokážeš uvařit jen to nejzákladnější?“ Načnul nějaký hovor, i když u jídla by se mluvit nemělo. Chtěl se o tom chlapci něco dozvědět, když už ho tady bude nějakou dobu mít. Spíše asi napořád. Teda pokud ho nepošle dál, k někomu jinému.
           Popřál dobrou chuť a i já řekl: „Dobrou chuť.“ Oba jsme se pustili do jídla. Docela ta ryba byla dobrá, na to, že jsem ji rozmražoval tak nějak zrychleně. Maso mělo opravdu hezkou barvu. Po očku jsem sledoval Nickolase. Je docela hezký. Nebýt těch jizev, mohl by být dost dobře třeba i model. Pomyslel jsem si. Když na mě koukl, raději jsem sklopil oči k jídlu. On pak řekl, že mu to chutná, což mě hodně potěšilo. „Tohle dělávala máma… často… než zemřela… zapamatoval jsem si to…“ Pravda, než máma zemřela, často jsem kolem ní koprdelkoval. Pak jsme ale zůstali jen já bratr a otec, který ani po mámině smrti nezůstával doma často. „Já nevím, asi bych podle kuchařky zvládl vařit. Moc nevařím, jen když je hospodyně nemocná, či má dovolenou, nebo když jsem sám na bytě, kde chodí obvykle jen uklízet.“
           Nedal znát, že Yasua nachytal, jak se na něho dívá. Herec byl dobrý, musel být, takže se nebál, že byl odhalen. „Je to opravdu dobré, chutná mi to. Kuchařku ti klidně pořídím, jestli chceš.“ Ukrojil si další sousto ryby a dal si ho do úst. Vychutnával si to. Jeho chuťové buňky doslova jásaly radostí.
           Nepoznal jsem, jestli si on všiml, že ho okukuji. Znovu zopakoval, že jídlo je dobré. Usmál jsem se. Ono nebylo těžké vykouzlit úsměv na mé tváři. Já byl otevřený a nepřetvařoval se. Nějak jsem to moc neuměl. Co na srdci, to na jazyku, nebo spíše ve tváři. Ale samozřejmě jsem také byl vychovaný a snažil se být taktní. Chováním vůči druhým jsem byl zpočátku uzavřený to ano, ale citově jsem byl jak otevřená kniha, takže když mě pochválil, usmál jsem se bez ostychu. „Když budu muset vařit, pak ano, hodila by se.“ Pronesl jsem.
           Poté se zarazil, jak mu něco došlo. „Budou tě hledat? Ta hospodyně nebo ten… Vincent?“ Jestli to pochopil správně, ten chlapec má jen tyhle dva lidi, ti mu jsou nejblíže.
           On chvíli jedl tiše a naslouchal mým slovů a pak náhle položil otázku. Trochu jsem se skrčil v ramenou. Snad mě nebude chtít zabít… Napadlo mě a strach se mi mihl v očích stejně rychle, jako před pár sekundami úsměv. „J-jistě, že budou… vždycky jim říkám kdy se vrátím a když se zdržím volám jim…“ Odpověděl jsem mu. Nehledě na to, že Vincent byl nejen správcem domu, ale měl tak trochu dozor nad tím, že jsem v pořádku. Zabije mě… Znělo mi v mysli. Vincent by mě začal shánět hned zítra i kdybych mu nevolal A po 48 hodinách by kontaktoval policii. Standardní postup.
           Kývl lehce hlavou, jako by si něco pro sebe odsouhlasil a otřel si ústa do kapesníčku, které na stole vždycky byly. „Dobře, zítra nějakou kuchařku seženeme, budeš vařit.“ Oznámil chlapci. Trošku od sebe odsunul prázdný talíř a opřel si o stůl ruce. „Připojím ti pevnou linku a zavoláš tomu… Vincentovi. Jestli ale zkusíš jen pípnout o tomhle, víš, co se stane. Řekneš mu, že sis našel přítele nebo co já vím a že budeš bydlet u něj. Co chceš udělat s bytem nechám na tobě. Platí?“ Přivřel oči a zadíval se do těch blonďákových. Ve vystopování nebyl problém. Pevnou linku poté zase odpojí a je po problému.
           Sledoval jsem každičký jeho pohyb. Strach mě doslova poutal k židli. Zabije mě a zakope v lese… Opakoval jsem si v duchu jeho slova. Díval jsem se jak si otřel ústa do kapesníčku, pak řekl, že zítra nějakou kuchařku sežene. ŘekL, že musím zavolat domů a říci, že tady zůstanu. Nezabije mě? Polkl jsem. „Pokusím se… ale… bude to znít divně…“
           „Proč by to mělo znít divně? Prostě už se delší dobu s někým stýkáš a teď ses rozhodl s ním žít u něho doma. Není na tom nic divného, to lidé dělají.“ Odsekl trošku prudčeji, než měl z počátku v úmyslu. Pomalu, aby Yasua více nevylekal, vstal od stolu a odnesl svůj talíř do myčky. „Tak dělej, ať to máme za sebou. Docela rád bych už šel spát.“ Přešel do obýváku a zapojil pevnou linku. Byl rozhodnutý, jestli to vyjde, poté kabel přestřihnout, aby už se nedal zapojit. Posadil se na pohovku.
           Bylo mi jasné, že žádnou blbost udělat nemůžu. „Dobře, řeknu co chceš…“ Pípl jsem a pak, po jeho vzoru, vzal svůj talíř a sklidil ho ze stolu. Následoval jsem ho a v duchu si skládal slova, která bych mě do telefonu říci. „Budou chtít vědět kde to je…“ Zamumlal jsem. „Co mám říci?“
           „Na co to budou chtít vědět?“ Byl opatrný, protože by rozhodně nechtěl nečekanou návštěvu v podobě nějakého správce, když tu bude mít třeba poradu. To by nebylo dobré. Ten chlap by hned mohl poznat, že není jen tak normální člověk.
           „Je mi 16, myslíš, že mi jen tak uvěří, že jsem se rozhodl přestěhovat k někomu?“ Povzdechl jsem si. „Myslím, že by je upokojilo, kdyby mě s někým viděli.“ Nepochyboval jsem, že má ten muž jistě nějaký vhodný barák, který by mohl použít jako zástěrku. „Správce mi sice do věcí nekecá, ale otec to bude chtít vědět.“
           Takže i otec tady hraje roli… V duchu si povzdechl a přemýšlel, co dál. Možná by mohl použít sám sebe a jít s blonďáčkem do restaurace. „Stačilo by, kdyby jsme šli spolu třeba na oběd a ten správce bude u toho a bude nás spolu vidět?“ Přetvařovat mu problém nedělalo. Jen doufal, že i Yasu umí trošku hrát.
           Sedl jsem si na gauč kousíček od něj. „Byt by byl lepší… ale co já vím…“ Přes tvář mi přelétl stín jemného zamračení. A vůbec, proč mám já vymýšlet kamufláš jak zamaskovat můj vlastní únos! Bože, to je ale ironie osudu! Koukl jsem se na něj. „Nejlepší bude, když teď zavolám a řeknu že spím u přítele a že se ozvu… co? To by šlo, ne?“ …i když tohle je taky pěkná pitomost, když přátele nemám…
          „Jenže to vyřeší jen jednu noc, to spaní u přítele.“ Tvrdě se na blonďáka zadíval. To jak si sednul jen kousek od něho samotného, ho docela dráždilo. To nebylo moc dobré. „Navíc byt nemám, musel bych ho pozvat sem…“ Zamumlal s upřeným pohledem naproti sobě do zdi.
          „Řekl bych na pár dní… ale… řeknu co chcete…“ Odpověděl jsem mu. Pak jsem si vytáhl nohy nahoru na gauč a klečel tak. Pomalu jsem se odhodlal a sunul se k němu po čtyřech. Ne, tady by to nebylo dobré, nejsem blbej! Kdyby ho pozval sem… nejspíš by ho zabil… to nemohu dopustit! Přiblížil jsem se k němu na dosah ruky.
           „Na pár dní… no… možná… by to šlo…“ V hlavě mu šrotovalo, jak dál by to mohli udělat. Nechtěl riskovat policii, i když bylo málo pravděpodobné, že by tady Yasua našli. Poté se jako z toho podvědomí probral a otočil na blonďáka hlavu. „Co to děláš?“ Všiml si, jak se o docela dost přiblížil.
           Poslouchal jsem ho a plížil se k němu. Pomalu. Pak když se na mě podíval a zeptal se, co to dělám, odpověděl jsem: „Já… pokud mám… mluvit zamilovaně…“ zamrkal jsem na něj svýma modrýma očkama. „...potřebuji… motivaci…“ šeptl jsem tiše a okamžitě jsem zrudl. Sklopil jsem hlavu a zastavil se v podřízeném gestu.
          Překvapeně zamrkal a nesnažil se to nijak zamaskovat. Tohle ho opravdu dostalo. „Tak motivaci…“ Opět přešel do svého obvyklého výrazu. „To v kuchyni nebyla dostatečná motivace?“ Povytáhl obočí a nenápadně položil ruce podél svého těla, aby měl volné nohy a klín.
           Přikývl jsem, že ano, motivaci. Otázkou, jestli to v kuchyni nestačilo, u mě vyvolal další zrudnutí. „A-ano… ale… Jen… mě to tak… napadlo…“Asi to byl blbý nápad a možná až moc troufalý… A vůbec… co to dělám! Chovám se jak… tak jak řekl… Svěsil jsem ramena a koukal jsem dál do gauče. Periferně jsem ho však viděl.
           Pobaveně sledoval to jeho zrudnutí. Tak zamilovaně chceš znít. „No, uvidíme, co dovedu…“ Zamumlal naoko otráveně a vytáhl si blonďáka obkročmo na klín. „Potom si ale nestěžuj!“ Syknul těsně u jeho rtů a namáčkl si ho za zadeček k sobě. Poté ho prostě políbil.
           Jeho hlas zněl poněkud otráveně když řekl, že uvidíme, co dokáže. Chytil mě za ruku a přitáhl si mě na svůj klín. Seděl jsem na něm obkročmo, tak jak si mě přitáhl. Řekl mi, že si pak nemám stěžovat. Stěžovat? Na co? Vždyť tou motivací myslím polibek. A na polibek si stěžovat rozhodně nebudu. Pomyslel jsem si, zatímco si mě namáčkl k sobě za můj zadeček. A pak mě políbil. Trochhu jsem se chvěl, Bůh ví čím. Po chvilce jsem se uvolnil a povolil jsem i své rty.
           Pomalu začal blondýnka líbat. Rukama promnul jeho zadeček skrytý jen pod látkou župánku a následně se rukama přemístil na přední část těla. Už po druhé za dnešní večer rozvázal chlapci župánek, rozhrnul ho a svýma zvídavýma rukama přejel po jeho nahých bocích. Yasuova kůže byla jemná a nijak porušená. Byla nádherná. Možná i proto neodolal a přitiskl si jeho tělíčko víc na svou nahou hruď, aby se dotýkali tělo na tělo.
           Líbal mě dál, hezky pomalu. Líbilo se mi to opravdu hodně. Vnímal jsem jak mi vzrušení běhá celým tělem. A cítil jsem jak mi jeho ruce tisknou zadeček. Co to dělám…? Mám být rozklepaný… uražený… naštvaný… a já… já se tady k němu lísám…! Nadával jsem si v duchu. Jeho ruce se přemístily na mé bříško. Opět mi rozvázal župánek, rozhrnul jej a svýma rukama mě hladil po nahé kůži. Přejel po mých nahých bocích, až jsem se zachvěl. Jeho ruce byly tak hřejivé. Přitiskl si mě na svou nahou hruď. Nebránil jsem se nijak a ani jsem neměl momentálně strach. Jednu svou ruku jsem mu položil na rameno a druhou jsem mu umístil na jeho bok.
           Spokojeně chlapce líbal na rty a víc a víc si ho na sebe tiskl. „Jestli teď nepřestanem, možná to nevydržím…“ Zamumlal do chlapcových rtů a sjel rukama na blonďákův nahý zadeček, který prudce stiskl v dlaních.
           Užíval jsem si polibku. Vážně se mi to líbilo. Nick líbal skvěle. Byl jemný a vášnivý, ale ne hrubý. To byla úplně jiná dimenze než Zentaro. Zentaro byl hodně dominantní a dravý, často příliš drsný. Nick si mě k sobě tiskl víc a víc a moje ruka na jeho boku se dala lehce do pohybu a zajela mu k lemu kalhot velmi pomalu a hodně nesměle. Pak mi do rtů zamumlal, že pokud nepřestaneme nyní, že to nevydrží. Nevydrží?… No jasně… on musí být celý napěchovaný… když mě tak hezky dráždil v kuchyni… Jeho ruka zabloudila na můj nahý zadeček, který mi prudce stiskla dlaní.
           Tak dlouho už s někým nespal a chybělo mu to. Samotný jeho penis se začal hlásit o slovo ve volných pyžamových kalhotech. Na zkoušku od sebe odtáhl blonďáčkovy půlky a jedním prstem přejel po svěrači, který uzamykal vchod do jeho těla.
           Můj prstík na boku ho pošimral pod lemem kalhot. Ano… je to tak… Cítil jsem jak mě jeho mužství začínalo tlačit. Jeho ruka mi zabloudila až mezi půlky. Ucítil jsem jeho prst na své dírce. Zachvěl jsem se a lehce vzdychl do jeho rtů. Silné vzrušení na sebe nenechalo dlouho čekat… já si se svým zadečkem hrál často. Ten dotyk jeho ruky na tom místě, ve mně vyvolal touhu.
           Prudce se nadechl, když ucítil ten nenechavý prstík vjet pod své kalhoty na spaní. Možná si to Yasu ani neuvědomoval, ale pro něho to byl opravdu dráždivý pohyb. Skousl blonďákovi jeho spodní ret a natáhl ho. Zároveň s tím ho poškádlil prstem na svěrači a když necítil žádný odpor, rovnou celým prstem do něho zajel.
           Dál jsem si hrál s tím prstíkem pod lemem kalhot. Nějak jsem o tom nepřemýšlel. Dělal jsem to automaticky. A pocítil jsem jak mi Nick skousl spodní ret. Zároveň s tím mě škádlil prstem na zadečku. Moc nečekal a po mém zasténání mi tím prstem vnikl dovnitř. Zasténal jsem znovu a lehce se prohl, čímž jsem se jemně otřel o jeho rozkrok.
           Nemohl to prodlužovat, na to byl až moc vydrážděný. Jako zvíře, mírně vyburcovaně zavrčel a nacpal k prvnímu prstu rovnou druhý. Už to šlo trošku ztuha, ale jinak to bylo v pořádku. Tu jeho prudkost zavinil sám blondýn a to jen tím pouhým jedním zasténáním.
           Ruka mi sjela níže pod jeho pyžamové kalhoty. Zaslechl jsem to jeho zvířecí zavrčení a pocítil, jak mi nacpal k prvnímu prstu i druhý. Srdce mi bušilo, ale neremcal jsem. Zaklonil jsem hlavu a znovu se prohnul společně se vzdychnutím, které mi vyklouzlo z úst.
           Opustil rty chlapcova ústa. Volnou rukou strhnul župánek z jeho ramene a prudce se k nově odhalené kůži přisál a začal tvořit znaménko, které každému dává vědět, že chlapec už někomu patří. Pomalu začal svými prsty pohybovat v blonďákově dírce. Nejdříve je jen vytahoval a vrážel zase zpět a poté ten úzký prostor začal i roztahovat.
           Můj župánek byl stržen z mých ramenou a zůstal na loktech. Nickolas se přisál na mou kůži a rozhodně tato činnost nezůstala bez následků, neboť mi vytvořil docela solidního cucfleka. Pomalu začal zpracovávat můj zadeček svými prsty, kterými ve mně pohyboval. Skousl jsem si ret a tiše občas zasténal. Když už jsem svou ručku měl pod jeho kalhoty, nesměle jsem ji zatáhl k jeho podbřišku, kde jsem jej pohladil.
           Hluboce vzduch nasával a vypouštěl nosem. Byl tak nabuzený. Jako zvíře v divočině, které zrovna našlo svého životního partnera a chce se pářit. Nevědomky škubl svou pánví naproti blondýnkově ruce a silně ho kousl do ramene, až tam zůstal otisk jeho zubů. Poté vytáhl oba prsty z jeho dírky a rovnou tři mu nacpal do jeho celkem malé pusinky. I když byl nadržený a momentálně už také tvrdý na svou snad největší možnou míru, nechtěl, aby to blonďáka bolelo. Sám moc dobře věděl, jak je velký, nechtěl ho natrhnout.
           Vnímal jsem jeho vzrušení opravdu hodně a silně. I já jsem byl vzrušený. TOHLE… tohle, že jsem udělal já…? Překvapeně jsem si pomyslel. Vážně jsem netušil, co se stane po takovém nevinném… ehm… povzbuzení. Ale nemohl jsem si stěžovat. Zabolelo to, když mě kousl do ramene. Jen jsem tiše sykl. Bez váhání, mi Nickolas strčil tři prsty do pusy. Věděl jsem, o co jde a tak jsem je poslušně naslinil.
           Když usoudil, že prsty už jsou dobře navlhčené, všechny tři je pomalu nechal zmizet v Yasuově otvůrku. Při pohledu do chlapcovi tváře se kousl sám do rtu a znovu škubl svou pánví. Ta ruka na podbřišku ho strašně dráždila. „Vyzkoušej si, co budeš mít za pár minut v sobě…“ Zašeptal tiše do blondýnkova ouška a stiskl lalůček mezi rty. Nabádal ho tím, ať vezme jeho mužství do ruky. Potřeboval nutně cítit nějaký dotek.
           Nasliněné prsty mi po té strčil zpět do zadečku s mým vzdechem. Sám se kousl do rtu a znovu dal vědět o své chloubě škubnutím své pánve, jako by se nemohl udržet a potřeboval přirážet, byť na prázdno. Přiklonil se k mému oušku a nabádal mě slovy. Moje ruka se přesunula na jeho úd, který byl opravdu už pořádně naběhlý. Jemně jsem ho sevřel v dlani. Nejdříve jsem jej promnul palcem a pak udělal pohyb rukou. Koukl jsem mu do tváře a pak znovu pohnul rukou.
           S vysokým očekáváním čekal, až se chlapcova jemná ručka sevře kolem jeho údu. Když se tak stalo, nedokázal se už udržet a celkem hlasitě zasténal. Bylo to úžasné, jak byla Yasuova ručka celkem malá oproti jeho údu. Jemné pohyby na jeho údu byly takzvaná poslední kapka. Hrdelně zavrčel, vytáhl z blonďákova zadečku prsty a prudce ho povalil pod sebe na pohovku. „Asi nemáš kondom, co?“ Optal se pro jistotu a ušklíbl se.
            Úplně jsem cítil tu jeho gigantickou touhu po ukojení se. Připadal jsem si jak malinký kocourek s mašličkou a rolničkou kolem krku a předemnou stál mohutný lev. Divoké a silné zvíře, které když máchne tlapou tak jsem na zemi. Zamrkal jsem. Možná jsem tu vášeň i viděl ve vzduchu, obrazně řečeno. On opět tak hrdelně zavrčel. Opravdu jako lev… vytáhl ze mě náruživě prsty a docela prudce mě povalil pod sebe na pohovku. Na jeho dotaz o kondomu jen zavrtím hlavou. „Ne-e…“ Takový věci nepoužívám, když s nikým nespím. A ani bratr to na mě nepoužíval. Pomyslel jsem si.
           Poté vzal blondýnka za boky a přetočil ho na bříško. Jeho zadeček si ale přitáhl výš ke svému klínu, zbytek těla mu nechal na pohovce, takže tak nějak chlapec polovičně klečel se zadečkem vyšpuleným na Nicka. Ten se sám nějak rychle vysoukal ze svých kalhot, odhodil je na zem za sebe a klekl si za Yasua. Svým tvdým mužstvím poklepal na blondýnův malý otvůrek a žaludem se otřel o jeho svěrač. Se slovy: „Připraven?“ čekal na odpověď.
           Když jsem byl pod ním, přetočil mě na břicho a zadek si pozvedl k sobě. Velmi obratně se vyprostil z pyžama a pak už jsem cítil horkou pevnou špičku jeho penisu na svém vstupu. „J-jo“ Vzdychl jsem jako odpověď na jeho otázku. Už tak jsem byl strašně vzrušený. Prohnul jsem se a uvolnil. Čekal jsem na příraz a jen se modlil, aby byl šetrný, protože byl fakt velký. Ale že jsem to povzbuzení nemyslel až tak daleko… no… ale když je to tak… fajn… ale… Problesklo mi hlavou.
           Pousmál se nad tím jeho zakoktáním. Připadalo mu, že je nervózní, což bylo taky dobře. Nechtěl, aby si zase myslel, že odteď na něho bude jen hodný a ten zlý únosce je pryč. To opravdu ne. „Fajn.“ Potěšeně se ušklíbl, sám se hluboce nadechl. Poté do Yasua vstoupil špičkou svého mužství.
           Rozhodně jsem se snažil uvolnit, protože jsem věděl, že když se stáhnu, bude to bolet. Zpočátku mi bratr hodně nešetrně klátil mou prdelku. Naučil jsem se proto nebránit se a pak to bylo dobrý. Nickolas řekl ‚Fajn‘ a já jsem cítil jak se do mě zanořila špička jeho penisu. Zavřel jsem očka a pootevřel ústa, cítil jsem ten tlak, který mi roztahoval svěrač.
           Když viděl, že to jde dobře a blonďákův otvůrek nijak neprotestuje, na jeden prudký krátký příraz se do něho dostal celou svou délkou. Pod lavinou slasti zaryl chlapci nehty do boků a zvrátil se zavřenýma očima hlavu. Poté z jeho úst vyšel dlouhý táhlý sten.
           Cítil jsem jak se do mě zanořil celý jeho úd na jeden prudký příraz, až jsem vzdychl a pootevřenými ústy to bylo slyšet. Nečekal jsem tak rychlý vstup. Zachvěl jsem se a byl rád, že mě držel. Avšak do mých boků zaryl bolestivě své nehty, až jsem nepatrně zasténal se zakníknutím bolestí.
           Trošku zkrotl, když uslyšel ten bolestný vzdech. Myslel si, že to bylo kvůli tomu prudkému vstupu, ale poté si všimnul, jak se mu nehty zbarvily do ruda. Uvolnil sevření na jeho bocích a syknul. Omlouvat se ale nehodlal, potom mu to ošetří. Bylo to úžasné. Jeho mužství obepínal opravdu uzounký prostor a byl tak hluboko. Už dlouho se nedostal do něčího těla až po kořen a teď když už to měl, to byl nepopsatelný pocit. Pár vteřin se nijak nehýbal a jen si užíval ten pocit. Dával Yasuovi čas, aby si zvyknul na nový předmět v jeho těle.
           On vzdychl tak nahlas, až mi po zádech přejela husí kůže vzrušení. Zůstal takhle ve mně nějakou chvíli. Vydýchával jsem se a čekal, protože moc dělat jsem nemohl. I když, něco přeci jen jo. Mírně jsem se do něj opřel zadečkem a pak se uvolnil a znovu jsem to zopakoval. Tak jsem do něj lehce šťouchal prdelkou. Srdce mi tak bušilo, chtěl jsem, aby si mě už vzal.
           Tiše zabručel, když se k němu začal Yasu tisknout zadečkem a mírně se tak pohybovat. „Nedočkavý…“ Zamumlal spokojeně. Ten kluk ho stále víc a víc překvapoval. Vypadal jako neviňátko a přitom to bylo takové odvážné malé zvíře. Vyhověl mu. Pomalu se celý vysunul, až v něm zůstala jen špička jeho mužství a poté do něho opět prudce zajel až po kořen. Sám tiše zasténal. Znovu se pomalu vysunul a opět prudce a hluboko zasunul. Bylo to tak intenzivní. Moje malá děvka. Potěšeně se se zavřenýma očima úsmál a přidal na tempu svých přírazů.
          Zaslechl jsem to Nickolasovo spokojené zabručení, když jsem se na něj natisknul svým zadečkem. Pronesl, že jsem nedočkavý. Nahlas jsem nehodlal nic říkat, raději jsem chtěl lehce provokovat svým tělem. Ale v duchu jsem říkal. Ano, protáhni mě… ach… to je strašné… taková nestydatost… Styděl jsem se, jak moc jsem to chtěl. Nick se konečně pohnul a já to cítil. Zasténal jsem, když se ve mně rozpohyboval. Byl tak velký a doslova mě plnil svým objemem. A to jak šel ven a dovnitř, bylo dokonalé. A znovu a znovu a já vydal další sten a zaklonil přitom hlavu. Když pak Nick přidal na rychlosti, bylo to hodně příjemné. Snažil jsem se s nim držet tempo a lehce se hýbal proti němu. Hlavu jsem dal zase normálně a olízl jsem si rty. Užíval jsem si to. Tak dlouho jsem už v sobě neměl víc než prstík… Tohle bylo dokonalé.
           Potěšeně mručel, jak se na něho Yasu sám od sebe narážel. Bylo to tak úžasné. Nikdy by toho blonďáčka netypoval na to, že by byl až takový při sexu. Rozhodně si ale nehodlal stěžovat, spíše naopak. Olízl si své suché rty a tiše zasténal. Poté už ale to celkem líné tempo nedokázal vydržet a začal být v přírazech více agresivní. Doslova drtil Yasuovu dírku pod svými přírazy.
           Užíval jsem si to opravdu silně. A v ten okamžik jsem byl totálně blaženě rozpoložený. Zentaro… ty zmetku… seru na tebe… Blesklo mi hlavou. Usmál jsem se, tedy v rámci možností, jelikož při těch přírazech se to moc nedalo, avšak já se v duchu smál. Vnímal jsem jak Nick sténá a vážně se mi líbilo slyšet jeho steny. Vzrušovalo mě to celkem hodně. Nick přitvrdil a zrychlil. „Aaaach…“ Zasténal jsem a jemně se prohýbal.
           Bylo to tak skvělé. Nechtěl se toho vzdát. Vrážel svůj penis hluboko do chlapcova těla znovu a znovu. Po pár minutách maličko změnil úhel. Chtěl najít mladíkovu prostatu. Opět začal blondýnkovu prdelku nabodávat na svůj úd a každou chvilku měnil úhel přírazů. Věděl, že moc dlouho nevydrží, takže se jí snažil najít za každou cenu a co nejdřív.
           Připadal jsem si jako správná fena, jak to do mě šil. Bože… to je ale bejk… nene, spíš hřebec… Zaryl jsem prsty do pohovky. Bylo to silně vzrušující. Byl tak hluboko. Cítil jsem to jak do mě vráží svůj penis různě. Po chvilce jsem začal více sténat, protože mnou začaly projíždět silnější vlny rozkoše. Sevřel jsem více podbřišek a cítil, že ještě chvíli a budu hotovej. Pěsti jsem zatínal do pohovky.
           Spokojeně zvedl koutky, když uslyšel, jak zrychleně začal Yasu dýchat a více sténat. Našel jsem ji. Prolétla mu hlavou myšlenka a víc se narazil na to samé místo. Tentokrát věděl jistě, že našel ten konkretní uzlíček nervů. Prostatu. Blondýnek se totiž více prohnul v zádech a zatáhl bříško. Spokojeně zasténal a narážel svůj úd stále tím samým směrem, aby se žalud otíral při každém přírazu o Yasuovu prostatu.
           Slast mnou proudila jako eleketrický proud. To co Nick dělal bylo naprosto dokonalé, to jak mě dráždil. A vypadalo to tak, že i Nick si to užívá hodně. Jeho spokojené zasténání mi znělo v uších jako melodie. Bylo to krásné jak jeho penis dráždil konkrétní místo o kterém jsem ani neměl tušení. Při každém přírazu mnou projel příliv rozkoší.
           Ještě trošku zvýšil své tempo. Ani nevěřil, že tak prudce dokáže někoho uspokojovat. Pro něho samého to byla slast. Když ucítil ten známý pocit stahování, několikrát naposledy přirazil a zabořený až po kořen v Yasově dírce vyvrcholil.
           Hlasitě jsem oddechoval a sténal. Jak se Nickolas blížil k vrcholu, mě k němu přiváděl taky. A to jak se do mě následně udělal, se mnou zaškubalo a já, s hlasitým sténáním, jsem také vyvrcholil. Slastně jsem zůstal visek a oddechoval jsem. Ještě mnou probíhaly záchvěvy vzrušení a následné extázez dosážení uspokojení.
           Ještě chvíli v tom úzkém prostoru setrval, než svůj penis nechal opravdu pomalu a opatrně vyklouznout. Byl hodně citlivý. Posadil se a prohrábl si ještě pořád mírně vlhké vlasy od koupele.
           Jo, tak plný… hezky a úplně plný… Nickolas ve mě setrvával, což jsem výrazně ocenil. Pak  ale stejně vyklouzl. Sklouzl jsem na pohovku a odpočíval jsem. Bylo to prostě super… i když jsem původně nečekal, že by mě Nick takhle ohnul, když jsem si představoval, že mě jen lehce vzruší líbáním. Ale tak ono tomu nebylo vlastně až tak divu, po tom jak si se mnou před večeří hrál v té kuchyni.
           Poté se zahleděl na blondýnka, který jen ležel na bříšku a vydýchával se. „Vstávej, musíš zavolat tomu dědulovi.“ Plácl ho po zadečku. Kůže pod tím dotekem zčervenala, i když to moc velká rána nebyla.
          Plácl mě po zadečku, až jsem sebou škubl, přeci jen to štíplo. Nebolelo to, ale štíplo. Postavil jsem se před pohovku. Ze zadečku mi teklo Nickovo sperma. Koukl jsem se na něj a pak na telefon. Vzal jsem sluchátko a vytočil číslo. Vincent to zdvihl po krátké chvilce. „Vincente, Yasu… omlouvám se, ale rozbil se mi mobil.“ Začal jsem hovor. „Chci jen oznámit, že budu bydlet nějaký čas u přítele, takže se doma neobjevím. Neměj o mě strach. A otci to neříkej, dokud se sám nezeptá, víš, nechci aby remcal. - Je to můj život a otce stejně nezajímám, když je pořád mimo domov. Chci bydlet s někým, kdo se o mě zajímá! A bratrovi vzkaž ať se o mě nestará! A hlavně mi do toho nebude kecat! Sám se odstěhoval tak já můžu taky! - To je moje věc! Čau.“ Zavěsil jsem.
           Sledoval Yasuovo tělo, jak ladně vstalo z pohovky a celé na obdiv stálo přímo před ním. Poté se blondýnek natáhl pro telefon a on se nestačil divit, jak sebevědomě jeho řeč zněla. Zněl opravdu hodně přesvědčivě a s tím jeho Vincentem se nepáral. Byl rázný. Během jeho telefonátu si mlsně celé jeho tělo prohlížel a musel se usmát, když viděl, jak mu ze zadečku vytéká štědrá dávka jeho semene. Povytáhl obočí, když chlapec zavěsil s prostým ‚čau‘. „Bravo, obdivuhodný výkon, i já bych ti uvěřil.“ Ušklíbl se. Poté se pohodlně opřel a jen blonďáka sledoval. Chtěl vědět, jak se bude chovat, když ho před pár minutami přefiknul. „Že by ale ten hovor zněl tak, že seš zamilovaný, to se mi teda nezdálo…“ Upozornil a přivřel oči.
           Po tom hovoru jsem si oddechl. No, stejně netuším, jestli to zabere… Koukl jsem na Nicka, který mě pochválil, že to byl obdivuhodný výkon, ale také řekl, že zamilovaně to neznělo. Začervenal jsem se. „Asi ne… ale… ale mohl jsem to říci…“ Odpověděl jsem mu a byla to pravda. Předtím bych to nedokázal říci. Koukal jsem na něj.
           Ještě víc obočí povytáhl. „Takže já se snažím tě tady navnadit, aby jsi zněl zamilovaně. Podám obdivuhodný výkon a ty to potom ani nevyužiješ?“ Zavrtěl hlavou a natáhl se ke stolu, kde měl položené cigarety a zapalovač. Oblékl si pyžamové kalhoty. „Běž se osprchovat, pořádně, ať z tebe nic už neteče a pak přijď za mnou. Budu tamhle venku, nechám dveře otevřený…“ Vstal z pohovky a vyšel ven k bazénu, kde se posadil do pohodlné pohovky. Poté si zapálil cigaretu a čekal na Yasua. Ještě že bylo docela teplo.
           „Ale… mě to pomohlo, vážně…“ Zamrkal jsem a cítil se rázem jako zpražený ledovou sprchou. Zkazil jsem to..?! On zavrtěl hlavou a pak si vzal ze stolku cigarety a zapalovač, oblékl si zpátky pyžamové kalhoty a pak mi řekl ať se osprchuji a přijdu za ním ven.Ven? Přikývl jsem a vzal jsem si župánek přes ruku a pak jsem se odebral do koupelny.
           Přemýšlel nad tím vším, co se za poslední dva dny stalo. Stále nedokázal uvěřit, že vlastně u sebe násilím drží chlapce, který za nic nemohl. Pustit ho ale taky nemohl, i kdyby mu nasliboval hory doly. Nemohl mu věřit. Popotáhl z cigarety a vypustil z úst kouř. Úvolnění. To pro něho znameno moc, zakouřit si cigaretu.
           Jen jsem se osprchoval a pak se osušil. Koukl jsem na rozflákaný mobil a povzdechl si. Ale chtěl bych svého kocourka… Hodil jsem na sebe župan. A pak jsem šel za Nickem. Venku jsem se rozhlédl. Nickolase jsem našel u bazénu podle dýmu. Přišel jsem k němu. Koukl jsem na něj. Zamrkal jsem v očekávání. Nickolas mlčel, tak jsem obešel pohovku a postavil se za něj. Položil jsem muruce na ramena a začal mu je mnout.
           Hodil očkem po Yasuovi, který přišel zevnitř, chvíli u něj stál a poté, místo aby si sedl, si stoupl za něho a začal mu jemně masírovat ramena. Tiše blaženě zasténal. Byl celý ztuhlý a bylo to znát. Víc se do venkovní pohovky opřel a položil si zátylek navrch opěradla pohovky. Tím dostal přímý pohled do blondýnkovy tváře. „Proč tohle všechno děláš?“ Popotáhl z cigarety a nabídl ji jemu.
           Pokračoval jsem v masáži jeho ramenou. Zeptal se mě, proč to vše dělám. Zamrkal jsem a pousmál se. „Masáž? Baví mě to a tys vypadal tak… upjatě…“ Odpověděl jsem mu prostě. Nabídl mi cigaretu. „Díky, ale já nekouřím…“ Lehce se začervenám… no jo, napadne mě, že existuje věc, kterou bych mohl kouřit, ale cigareta to není.
           Zkoumavě si ho prohlédl, než zavřel oči a užíval si to. „Nemyslel jsem jen masáž. Myslel jsem to všechno. Měl jsem pocit, že se budeš bránit, ale ty to vzdáš hned první den po facce, kterou ti vrazím…“ Zamumlal a sám si popotáhl, když Yasu odmítl cigaretu. Otevřel oči, v kterých se mu pobaveně zalesklo. Jako by přesně věděl, na co chlapec myslí. „Vůbec nic nekouříš nebo se nějaké péče dočkám v průběhu několika následujících dní…?“ Zamumlal pobaveně a znovu oči zavřel.
           „Čekal jste že použiji v telefonu nějakou tajnou šifru?“ Zaptal jsem se ho po té, co mi řekl, že čekal, že se budu více snažit zdrhnout. No, ano, kdybych nebyl tak rozklepaný v té koupelně… stačily 3 sekundy navíc… dořekl bych to slovo pomoc… možná dalších 10 vteřin na schování mobilu a našli by mě. Běželo mi hlavou. „Nejsem nasilník, co bych měl dělat?“ Pokračoval jsem v zodpovězení jeho otázky. On si potáhl z cigarety a pak otevřel oči, ve kterých jsem viděl jisté pobavení. Pak se zeptal, jestli nekouřím jenom cigarety nebo vůbec nic. Začervenal jsem se, nicméně jsem odpověděl: „Když budete chtít…“ Pořádně jsem ho masíroval a přejel pomalu i na jeho šíji.
           Trošku podrážděně zavrčel. „Rozmysli si laskavě, jestli mi chceš vykat nebo tykat. Znervózňuje mě to, jak se neumíš rozhodnout…“ Nakrčil obočí a narovnal hlavu. Poté jí naklonil více dolů, aby se k ní Yasu lépe dostal. „Vlastně jsem čekal cokoliv, ale rozhodně ne to, že se sám dobrovolně nabídneš k sexu.“ Řekl upřímně a litoval, že nevidí blonďákovi do obličeje. K té otázce o kouření se už nevracel, jen přikývl hlavou, aby věděl, že to nějakým způsobem vstřebal.
           „Dobře… tak… tykat… já jen… když mě znervózníš… tak… tak mi to ujede…“ Vysvětlil jsem mu, proč v určitých situacích přeskakuji z tykání na vykání a naopak. Sklonil hlavu, abych měl lepší přístup k masáži. Kdybych byl násilník, mohl bych ho začít třeba škrtit, ale to já nejsem. Napadlo mě. „Já jsem taky nemyslel… sex, když… jsem říkal povzbudit…“ Zrudnul jsem, avšak to on stejně neviděl. „…ale… bylo to… … skvělý…“ Skousl jsem si ret. Jen ta vzpomínka a málemmě to vzrušilo.
           Uchechtl se. „Tak já tě znervózňuju… Ale to je dobře, trošku respektu ke mně ti jen prospěje.“ Pro sebe se do tmy usmál. Poté lehce zavrtěl hlavou nad jeho nervózní mluvou. To jak se skoro po každém slově odmlčel. „Ty jsi sice říkal povzbudit, ale já jsem ti řekl, že když budeme pokračovat tak se neudržím. Tys neprotestoval, takže jsem to bral jako souhlas. A máš pravdu. Bylo to… skvělý. Bylo vidět, že tvůj zadek už dlouho nikdo neměl. Seš pořád úzký skoro stejně jako panic.“ Nadechl se. „Když budeš takhle poslušný, možná tě budu brát s sebou do města. Ale pamatuj, co se stane, když se byť jen jednou pokusíš o nějaký úskok.“
           On pak řekl že když budu hodný, bude mě brát do města. „Chtěl bych chodit ven…“ Pořádně jsem ho promasíroval a pak jsem opět obešel pohovku a sedl si vedle něj, ale do opačného rohu. Přitom jsem si však dal nohy nahoru a opřel se o opěradlo jen bokem, takže
čelem jsem byl otočený na něj.
           Zašklebil se a sledoval, jak se usadil na pohovku. Bez většího přemýšlení se natáhl pro jeho nohy a položil si je na svá stehna. Pomalu začal odhalé části hladit a sem tam zajel až na stehna pod župánek. Uklidňovalo ho to. „Samotného tě pustit nikam nemůžu. Nemůžu riskovat…“
           „Neprotestoval jsem… chtěl jsem to.“ Pronesl jsem stydlivě. Jo, ono to sice vypadá divně, když se nechám takhle ošukat a tvářím se stydlivě, ale tak to vychází jen z toho, že jsem to dělal jen s jedním člověkem, který mi byl navíc znám, protože byl mým bratrem. „To je pravda… já to dělal naposled… před půl rokem…“ Potvrdil jsem tu jeho teorii. Natáhl se pro mé nohy a položil si je na svá stehna. Hladil mé nohy a občas zajel rukou až ke stehnům. Bylo to příjemné, tak že jsem zavřel oči a nechal se laskat. „To chápu… mě postačí, když nebudu muset být pořát zavřený…“ Líbilo se mi jak mě hladil. Pak po chvíli jsem se přisunul blíže k němu. A přiklonil jsem se k jeho krku a olízl ho tam.
           „Ta tvoje stydlivost je opravdu prapodivná. Mluvíš tady jako panic v třinácti letech, ale když na to dojde, chováš se, s prominutím, jako ostřílená děvka…“ Nechtěl to říct takhle, ale jinak to vyjádřit nešlo, aby tomu Yasu porozuměl. „Před půl rokem? To si abstinoval jen tak nebo co?“ Nakrčil nechápavě obočí. On sám chodil kdyžtak do barů a bordelů, ale poslední dobou neměl, měl hodně práce. Když se k němu Yasu přišoupl, věnoval mu nechápavý pohled. „Tady můžeš chodit ven. Okolo vily je stejně elektrický plot kvůli divokým zvířatům. Přece jenom jsme daleko za městem.“ Přikývl si pro sebe a poté naklonil hlavu na stranu, aby dal blonďákovi větší prostor, i když nechápal jeho jednání.
           Kouknu na něj. Opět s červenými líčky. „To proto, že jsem to dělal… jen s jednou osobou… nikdy ne s nikým cizím.“ Odpověděl jsem na tu jeho větu. Pak se on podivil nad tím, co jsem řekl o časovém úseku abstinence análního sexu. „Neabstinoval… jen to s nikým cizím nedělám…“ No jasně… prostě si se sebou hraji sám, co na plat, když se bojím za někým jít, protože si připadám trapně a jít do nočního podniku v šestnácti… nevím jak by to dopadlo. Ale hlavně, sám a dobrovolně bych do takového podniku nešel. Když jsem se k němu přisunul, věnoval mi další ze svých nechápavých pohledů. Na jeho oznamovací větu, že kolem vily mohu chodit ven, jsem jen řekl: „Můžu? Tak to jsem rád.“ Usmál jsem se. A pak když mi udělal prostor, olízl jsem ho znovu. Pak jsem přitiskl rty na jeho kůži a políbil ho na krku. Lehce jsem jej kousl, ale neudělal jsem mu nic, co by mu zanechalo nějaké stopy. Nene. Jen jsem ho zoubky česal. Olízl a opět políbil a pomalu se přesouval k jeho uchu.
           „Jak to myslíš, ‚nikdy s nikým cizím‘?“ Zahleděl se na klidnou hladinu svého obrovského bazénu. Zevnitř byl bazén osvětlený, takže by se nikdo neměl bát jít v noci plavat. Na dno bylo krásně vidět. „Ale masturboval jsi, ne? Když jednou ochutnáš taje sexu, většinou tě to stále láká. Když někdo nemá nikoho, s kým by mohl, většinou masturbuje, možná si sám se sebou hraje. Tvůj případ?“ Trošičku k němu natočil hlavu, než svůj pohled opět přesunul na bazén. Bylo to uklidňující takhle pozorovat hladinu.
           Já jsem chvíli váhal, co mu říci. Bylo to pro mne dosti trapné. Ano, styděl jsem se za to. Ale taky jsem to měl rád. Zpočátku ne, ale později už si tělo zvyklo. „No…“ raději jsem se taky zadíval jinam, abych nemusel koukat na jeho tvář. „…míval jsem sex… se svým… starším bratrem…“ Po té, co jsem to řekl samozřejmě nastala ta trapná část, kdy jsem se vážně styděl až za ušima. „To on mě využíval.“ Doplnil jsem tu předchozí větu. Prakticky jsem byl bratrova hračka. Ale on se pak odstěhoval a našel siněkoho. „Ano… dělám to… hraji si se sebou…“ Potvrdil jsem mu jeho doměnku o masturbaci a stále se díval na vodu v bazénu.
           Když ho potom začal Yasu jemně kousat na krku, měl chuť se usmát. Ten kluk se doopravdy právě teď choval, jako by měl za sebou kariéru děvky. Musel zklamat ale jeho i sebe. „Přestaň.“ Zarazil to jeho laskání s né moc velkým nadšením. „Potřebuju se vyspat, ráno brzo vstávám. Potřebuju si promluvit s klukama, kteří tě unesli. Potom můžeme zajet pro tu kuchařku nebo co budeš chtít.“ Shodil ze svých stehen jeho nohy a vstal. Pomalým krokem vešel do vily a čekal, až přijde dovnitř i Yasu, aby mohl aktivovat alarm.
           Pak jsem ho jemně kousal na krku, ale on mě zastavil se slovy, abych přestal, že se potřebuje vyspat. Vstal z pohovky a pomalu se vydal k domu. Tiše jsem si povzdechl a následoval ho. Šel jsem za ním jako pejsek. Vešel jsem do domu a poslušně čekal, kam mi řekne, že mám jít.
           Počkal až vejde dovnitř. Potom skleněné dveře zašoupl a nastavil pomocí hesla alarm. Chvíli v té pozici setrval a přemýšlel, jaký netvor může využívat k sexu svého vlastního bratra. Neměl nic proti těmto vztahům, ale muselo to být oboustrané, tohle ne. Zavrtěl nad tím hlavou a otočil se na blondýnka, který stál kousek za ním. „Běž nahoru po schodech a jsou to dveře úplně na konci chodby. Ložnice. Svlékni se a lehni si. Přijdu za tebou za chvíli.“ Navigoval ho nahoru po schodech a kam má dál jít. Sám se šel do kuchyně ještě napít a v obýváku sebral ze stolku pod novinama svůj zaheslovaný telefon. Až poté pomalu vystoupal schody a chodbou šel tiše ke dveřím, kam navedl Yasua.
           Sledoval jsem jak zavírá a zapíná alarm. Chvíli zůstával zamyšleně u dveří. A já jen čekal. Nic na to, co jsem mu řekl já, on neřekl. Čekal jsem, že příjde pohoršený pohled a něco ve smyslu, jak zvrhlý jsem nebo tak něco, avšak nic takového nepřicházelo. Pak jako by se probral ze zamyšlení a zavrtěl hlavou. Otočil se na mě řekl mi kde najdu ložnici, kam jsem měl jít. Přikývl jsem a šel tam. Po schodech jsem vystoupal nahoru a došel ke dveřím na konci chodby, které jsem otevřel a vstoupil. Byla to velká ložnice s krbem a také balkónem. Šel jsem k balkónu a pohlédl jsem z okna. Zajímlo mě, kam je možné vidět. Pak jsem si odložil župánek a dál koukal přes sklo ven.
           Otevřel dveře do své tmavé ložnice. Nesnášel, když si někdo dokázal vymalovat ložnici žlutou nebo červenou. Bral to jako barvy, které celkově ruší spánek, takže on sám měl místnost mírně našedlou a tmavý nabýtek. Spalo se mu v tom prostědí opravdu dobře. Hned si všiml, že postel je prázdná a Yasu stojí nahý u prosklených dveří na balkón. „Můžeš se jít podívat ven, jestli chceš. Tady na patře jsem ještě alarm nezapnul.“ Tiše mu řekl, aby ho moc nepolekal. Sám měl ten výhled opravdu rád. Vila byla na kopci a balkón z ložnice vedl na město pod kopcem. V noci to bylo obzvlášť nádherné. Sám položil na stoleček skleničku s vodou a přiložil trošku do krbu. Miloval ten zvuk praskajícího dřeva při usínání.
           Otevřely se dveře a do ložnice vešel Nick. Pohlédl jsem na něj. On promluvil a řekl, že se můžu jít podívat, tak jsem to využil, otevřel dveře na balkón a vyšel ven. Zatáhl za sebou a šel k zábradlí. Z balkónu jsem mohl vidět město. „Raione…“ špitl jsem docela smutně. Povzdechl jsem si. Byl to můj mazlíček a já věděl, že mi bude po něm smutno. Byl to můj kocourek. Stál jsem tam opřený o zábradlí a díval se na tisíce světel pod sebou.
           Pomalu vstal od krbu a zadíval se ven skrz sklo na blonďáčka. Přešel ke dveřím a opravdu tiše je otevřel. Ještě stihl zaslechnout to tiché špitnutí, které bylo proneseno opravdu smutným tónem. Opřel se ramenem o rám dveří a prohlédl si mladíkův postoj. „Kdo je Raion?“ Neudržel se nakonec být zticha. Zajímalo ho, kdo je vlastníkem toho jména. Chlapec ho měl totiž určitě moc rád, jinak by jeho hlas nebyl tak… až skoro zlomený.
           Když otevřel dveře Nick, neslyšel jsem ho. A když se náhle zeptal, cukl jsem sebou a pak se na něj podíval. Překvapil mě, že se tady objevil tak tiše. „Je to můj kocourek.“ Odpovím mu. „Můj domácí mazlíček.“ Zamrkal jsem na Nicka. Určitě mu bude po mě taky smutno. Pomyslel jsem si. Pak jsem si všiml, že v krbu to začalo hezky plápolat a díky tomu světlu měl Nick ozářená záda, což mu dělalo oranžový obrys. Bylo to hezké.
           „Aha…“ Odvětil jen a pomalu přešel vedle Yasua a opřel se předloktím o zábrádlí. „Kočka. Docela mi to k tobě sedí.“ Zamumlal poté. Začínal měknout, když viděl ten blonďákův smutný výraz a jeho ještě smutnější hlas. „Myslím, že by nebyl problém… kdyby tu byl s tebou. Když se o něj budeš starat a uklízet po něm, nevidím v tom problém.“ Přiznal opatrně a doufal, že toho nebude později litovat.
           Vstoupil na balkón také a opřel se vedle mě o zábradlí. Pak řekl, že kočka se ke mně hodí a že si myslí, že by to nemusel být problém, kdybych tady měl svého kocourka. Rozzářil jsem se radostně. „Vážně? Tobě by to nevadilo?“ Usmál jsem se na něj. „Ano, budu, Raion je bezproblémovej. Není to taková ta kočka, co všude leze a všechno škrábe, je spíš mazlící a jako pejsek…“ Nějak jsem se rozpovídal a ani nekoktal.
           Pobaveně se zašklebil. „Vážně by mi to nevadilo, když po něm budeš uklízet. A já jen doufám, že nic neškrábe. Měl jsem spíš na mysli, že určitě pouští chlupy. Někdy tu mám… dejme tomu vzácné návštěvy a těm by se určitě nelíbilo si sednout na sedačku plnou chlupů, které se nalepí na jejich černý oblek ušitý na míru.“ Uvedl to na tu správnou míru a prohrábl si rukou vlasy. „Zítra se pro ni můžeš stavit.“
           Usmíval jsem se na něj dál a přikyvoval jsem. „Já ho obvykle češu.“ Pověděl jsem Nickovi, když mluvil o občasných vzácných návštevách. Také mi začalo trochu vrtat hlavou, o jaké návštěvy jde. Vodí si sem své konkubíny? Napadlo mě. Nebo mafiány? Další úvaha. Z přemýšlení mě vytrhlo, jak řekl, že zítra si ho můžu dovézt. „Děkuji.“ Pronesl jsem a pak na něj koukl: „Jdeme si lehnout?“ Zeptal jsem se ho.
           „Zítra si všechno pro něho koupíš. Potom pro něho zajedem k tobě, doufám, že tam nebude ten Vincent. Jen ho nesmíš pouštět ven samotného. Ploty jsou elektrické, aby se mu něco nestalo.“ Povzdechl si a narovnal. „Jo, jdeme… spát.“ Zalezl dovnitř, počkal na Yasua a opět aktivoval alarm. Potom si zalezl na svou půlku pod deku, tedy tu blíž k balkónu, čelem k Yasuovi. „Dobrou.“ Zavřel unaveně oči a začal pravidelně dýchat. Ještě ale neusnul. Tak rychle to nedokázal.
           „Dobře a děkuji.“ Řekl jsem docela nadšeně a oba jsme se uchýlili do ložnice. Když jsme byli uvnitř, opět zapl alarm. Přemýšlel jsem, jestli je to kvůli mě nebo mafii. Tak nějak jsem si začínal myslet, že jsem se dostal do spárů nějakých lupičů. On si pak lehl na půlku postele blíže k balkónu, čelem ke mně. Já jsem si tedy lehl také, ale díval jsem se do plamenů v krbu. „Dobrou.“ Řekl jsem tiše a sledoval ty oranžové jazyky.
           Snažil se usnout, ale ani po několika minutách mu to nešlo. Lépe se uvelebil. Nepomohlo to. Pomalu tedy otevřel oči a zadíval se na chlapce naproti sobě, který koukal nepřítomně do plamenů v krbu. Věděl, že je to kvůli němu. Nikdo s ním ještě nespal v jeho posteli. S povzdechem se natáhl po Yasuovi a přitáhl si ho do objetí. „Nic neříkej.“ Nechápal sám sebe. Povzdechl si a po pár minutách konečně usnul i s blonďákem v náručí.
           Sledoval jsem plameny a přemýšlel o tom co se stalo. Co vše za jeden jediný večer. Vyšel jsem si na světelnou stezku. Přepadli mě, unesli. Přišel jsem o domov. Zažil kopu hrůzy. Našel nový život. Poznal skvělý sex. A to vše za jediný večer. Nick se pořád převaloval, ale já tomu nevěnoval zase až tolik pozornosti. Natáhl se pro mě a přitáhl si mě k sobě do objetí. Upozornil mě, abych mlčel. Po pár minutách usnul. Když on spal nebo jsem si to alespoň myslel, usnul jsem pomalu také.