Střepy

Konečně odbila hodina desátá,
milá hodina v deštivém dni,
hle, naše hvězdná chvíle, zářivá, šťastná!
Jdu k tobě. Osudu naproti!

Půjdeme kamkoliv, třeba do kavárny,
o svém snu můžeš vyprávět.
Staré vzpomínky patří do zastavárny,
vykouzlíme sobě lepší svět.

Včera jsi ještě tak zbožňoval mé jméno,
snad nemyslíš jenom na sebe?
V kavárně mají jak naschvál dnes zavřeno!
Chodím tu jak bosá po střepech.

Dvanáctá odbila, ztratil jsi mne už.
Pokud jsi mi lhal, pro tebe jen hůř.