K odnarození nudný

Má to svůj křečovitý půvab

když z čela vytryskne pramen

žluči

když na srdce kameni žába sedící

uhyne rozkoší

jak trny ji zloby

trhají na kusy

Je v tom kus romantického kýče

když samota vyprázdní

hotel každodennosti

a nastěhuje do něj

dvojníky

trojská vejce tvého nitra

které hluboce nesnášíš

pro jejich k uzoufání nudné zlozvyky

 

Jako v nevinné dětské říkance

si připadá

kdo sejde z očí a věčnosti

olověných kolejnic

Má svůj důvod napít se písku

a pod tlakem řídké krve

vyzvrátit bolest

Ztracený se nikdy nevrátí

Čeká na zrození

ve vlastním pupku

 

---