Rej masek bez světel

na lustru bez svící odložena slupka od banánu

prý že duch ale tajnou lóži jsme dávno zavřeli na tisíc zámků

to jen opičák se nám chodí vysmívat do vlastních stínů

v zákulisním svistu řeknem si pár nevýznamných slov

ty, co se tak říkaj zlom vaz a pac a pusu

nervy hrající si s neklidnými prsty přivedou nás zpátky

asi do dětských let ruku v ruce spolu a v bezpečí

vysokých stropů

snad že se začíná první dějství se zatajeným dechem

čekáš na pokyn k výstupu

na prkna propadliště a do bludných kruhů vodníkových,

budeš pomalu počítat vteřiny

aby ses utopil v odlesku Rusalčiných očí

víly jsou zrádný

zhasněte nad bažinou i lesní ptáci občas chodí spát

do tvých světů a marně pak ráno hledaj svý křídla

v peříčkách pro princeznu trocha pozlátek a hodně dehtu

to jen abys mi neodletěl v potlesku paží

když vrzající židle stále značí přítomnost obecenstva