Bouřlivá noc

Tou temnou, chladnou nocí,

šlehají modré blesky oblohou,

já zůstal venku - bez pomoci,

už ani oni nepomohou.

 

Živly se honily za noci temné,

chvíli hrubě - chvíli jemně,

vítr rotoval všemi směry,

já bál se té noci velmi.

 

Živel vodní probudil se k žití,

roztrhla se mračna v prudký vody spád,

a s doprovodem hromobytí,

já začal své verše psát.

 

Kapky vody stékaly mne po tváři,

každou chvilku blesk oblohu rozzářil,

hrom vzápětí odpověď svou dal,

ta černá mračna souboj trhal dál.

 

Vichřice začínala sílit,

já - ve středu toho zápolení,

nestačil jsem se divit,

jaká to krása v tomto představení.

 

Na kopci velký strom úderem blesku vzplanul,

lítost přišla k srdci mému,

 když tam v ohni chřadnul,

ani krupěje božských slz,

neprošla rudými plameny skrz.

 

Tak živly vedly souboj dlouhý,

tak strašlivý ale nádherný,

já poznal jsem za jeden večer pouhý,

jak je život kouzelný.

---