Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNestvůra
25. 09. 2015
0
2
138
Autor
Kirimihara
Brzo bude půlnoc nemůžu spát,
Přesto víčka se mi klíží,
Z nedostatku spánku chce se mi řvát,
Neboť čas půlnoci se blíží.
Zírám do tmy na to až usnu se těším,
Spánek však stále nepřichází,
Blíží se hodina které se děsím,
Opory v té tmě nenacházím.
V té tmě špatně vidím,
Oči poloslepé jsou,
Pocit strachu cítím,
Ten strach otupuje mysl mou.
Nechápu nic a děsím se všeho,
Schoulen v koutě klepu se strachy,
Modlím se ve vyslyšení přání mého,
Utéc odtud pryč a nebýt tak plachý.
Choulím se ke zdi chladné,
Více strachy se hýbat nemohu,
Příčetnost každou minutu vadne,
Za to abych vydržel modlím se k bohu.
Ať mi něco sílu dá,
Ať vytrvám ať se nezblázním,
Ať mi ten nahoře pomáhá,
Ať se mi to zdá ať jen sním.
Nepomáhá to děsím se víc,
Jedna hodina jedna hodina je tu,
Přeji si usnout ať už nevím nic,
Náhle slyším děsivou větu.
Kdo je to? Kdo to jest?
A co to na mě chystá?
Ve vzduchu cítím lest,
Smrt je téměř jistá.
Temné vytí prořízlo noc,
Děsivý zvuk vydral se z hrdla líté zvěři,
Tohle je i na mě moc,
Přesto vybíhám ven z dveří.
Krvavá cesta vede k lesu,
Náhle to vidím už nejsem hrdina,
Sesunu se k zemi pohlcen vlnou děsu,
Když ta zrůda otočí se vidím v ní démona.
Pouští oběť do sněhu a míří sem,
Pomalu a přitom si mě měří očima,
Nemůžu se hýbat cítím jen pod sebou zem,
Ačkoliv tento děsivý zážitek pouze začíná.
Z hrdla dere se jí vrčení tiché,
Já ztuhl v němém děsu i úžasu,
Ackoliv je vlhko rty mám uplně suché,
Dýchla na mě to mě zahřálo na nosu.
Bestii řádně prohlídnu si,
Oči má krásné a ta jiskra v nich,
Od krve má zmáčené vousy,
Děsivé to jest ale mě přemůže smích.
Nechci se smát do smíchu mi není,
Nechápu proč jsem se smát vůbec začnul,
Teď na mě ta potvora zuby cení,
Plamímek toho hodného jí v očích zhasnul.
Celá naježená vrčí,
V očích zlobu a hněv má,
Najednou po mě skočí,
Oči radši zavírám.
Tesáky tiskne k mému krku,
Naposledy zavyje,
Něžně se přitulí k mému triku,
Hned na to mě zabije.
Jsem volný asi se dám do běhu,
Jsem mrtev však nevěřím na kouzla,
Poslední jsem spatřil v jejích očích něhu,
A pochopil že není zlá.
2 názory
NightStalker
10. 10. 2015No já nevím, ale příjde mi to jako dobrý nápad, ale bohužel horší zpracování. Je to moc dlouhé a neuvěřitelně krkolomné s některými slovy se často opakujícími...kdyby jsi to trochu zkrátila a vynechala opakující se slova. Tak si myslím, že by to bylo skvěle temné dílo...