Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kámen

06. 11. 2015
5
7
386
Autor
PseudoXY

Jsem kámen.

V mládí na mě svítilo sluníčko, ještěrky se na mě opalovaly a kytičky kolem kvetly ve všech barvách duhy. Tehdy mě našel člověk. Shrbený, chlupatý a pěkně smradlavý. Opracoval mě, vyťukal na mě vruby a vroubky, špičku a plošinku. Byl jsem dokonalý pazourek se vším všudy. Pro chlupáče jsem se stal neodmyslitelnou součástí života. Jeho přítelem.

Pečoval o mě a já mu to vracel, jak jsem jenom mohl.

Jednoho dne mi vytesal krásnou Venuši. Kypré boky, velká prsa a upřímný úsměv. Byla to láska na první pohled.

Přes den jsem pracoval s člověkem a navečer jsem se vracel pro hubičky. Bylo to nejšťastnější období mého života. Cítil jsem se móc šťastný!

Bohužel nic nevydrží věčně. Byl jsem stále unavenější a unavenější. Ztupil jsem se a chlupáči nezbylo nic jiného, než mě nechat napospas Mamince přírodě. Položil mě do kouta jeskyně, kam za mnou Venuše nemohla a tím začala dlouhá doba strádání.

Po celou věčnost jsem polykal prach, bahno a hlínu. Už se na mě neopalovaly ještěrky, ale lozili po mně škaredí brouci a červy.

Myslel jsem, že tam zůstanu na věky, a tak jsem byl smutnější a smutnější. Vzpomínky na Venuši pomalu vyprchaly, ale láska zůstala. Láska k mé jediné milované. Ach, jak mi chyběla!

Jednoho dne se však o mě jemně otřel štěteček. A když jsem vykoukl z hlíny, usmál se na mě další člověk. Znovu jsem se ocitl na svitu sluníčka. Muž mě s obrovským jásotem zdvihl nad hlavu.

Rozhlídl jsem se po jeskyně, ale viděl jsem jen rozkopanou hlínu. Pusto a prázdno. Nikde ani známka po Venuši a starým chlupáči.

Můj rozesmátý nálezce mě odvezl do muzea a umytého mě posadil do krychlové vitríny. Naposledy se na mě zasněně podíval a rozloučil se.

Muzeum zhaslo, ale vitrínky zůstaly svítit. Rozhlídl jsem se kolem a mé kamenné srdce se rozbušilo radostí. Hned vedle mě stála má drahá Venuše! Krásná a usměvavá jako dřív! 


7 názorů

Jitka K.
28. 11. 2015
Dát tip

Pěkné :) A se šťastným koncem :) To mám ráda.


Lakrov
13. 11. 2015
Dát tip

Spíš bajka než pohádka, ale úsměvná a skoro až dojemná, pod tlakem těch desítek tisíců let. Pointu tuším od poloviny, ale těším se na ni a... setkali se. Tip.


POHÁDKOVÉ...:-)...*/**


Tucci
06. 11. 2015
Dát tip

Krásne, originálne, jednoduché,  no hlavne - zanechalo pocit. Príjemný :)

Tip.


bixley
06. 11. 2015
Dát tip

Moc hezké.V pohádce mohou ožívat nejrůznější neživé věci, které mohou milovat, i obyčejný kámen.


Lnice
06. 11. 2015
Dát tip
Jejej to je milé :))mám ráda šťastné konce

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru