Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Spolu sami

27. 11. 2015

298

Autor

Pitseleh

mrazivé bílé ráno
okno dokořán otevřené
pod ním
my
do sebe uzavřeni
a k sobě chladní jako sníh na protějších střechách

vracíme se po stopách na krku
zpět
do noci kdy jsem ti ještě tála pod prsty
teď doteky studí
jako by se v ranní bělosti styděly
a při polibku na rozloučenou nám zimou tuhne dech

venku pod domem přibývají tvé stopy v loňském sněhu

zase jsme spolu byli sami
tak sami.

4 názory

jolana.

16. 10. 2016

Dát tip

dobré mi přijde "k sobě chladní jako sníh na protějších střechách", zbytek je vlastně rozmělňování téhož (a vysvětlení ve škále času, a trochu patetický závěr)