Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nejlepší? české básně 2015 potřetí

11. 01. 2016
8
78
3511
Autor
Lyryk

Po minulých blamážích jsem se obrátil k autoritě nejlepších českých básní nejvyšší, k Helence Vondráčkové českého básnictví, k Petru Královi. S ulehčením i očekáváním jsem nalistoval stranu 31. Text s názvem Třikrát je možná, díky číslovce pod názvem, druhým ze tří. Nemám původní sbírku, nemohu potvrdit.

Text představuje deset vět. Jejich členění do veršů nerespektuje věty ani souvětí. Grafické odsazení vkládá textu další možné interpretace. Díky tomuto postupu se do textu vejde více, než do prozaického odstavce běžného popisu. V kapitole knihy by popis bistra zřejmě úplně zanikl. Básnické členění popisu poskytuje nabití mnohovýnamem a tajemné interpretace. Hurá, to jde hájit. To by se Mili mohlo líbit. Ona je sice scestovalé dítě, ale asi ještě neměla možnost posedět takhle sama v baru a zameditovat o „úplnosti světa“.

 

Petr Král

 

Třikrát

                2

Bistro v podvečer nebo už dřív uprostřed

odpoledne, v pauze mezi dvojím zvířením denního

                prachu:

nic víc než shluk náhodných detailů. Fragmenty těl

                v zrcadlech na stěnách, zvlnění černé nitky, larvy

                nebo jen proužku tabáku

vedle popelníku na pultu;

tu a tam zazvonění drobných, šplouchnutí vody

                v dřezu, než vedle zas vyroste sloupořadí

umytých, obrácených sklenic. Chrastivý zvuk, jak

                se krátce zježil

v odsouvané krabičce sirek, na druhém konci

                pultu dosud vzdálená tvář nového návštěvníka.

Taky mírně vzkypělá blondýna za kasou

je spíchnutá, jak se dá: se šupletem pokladny

                vraženým do stehna

pod vyhrnutou sukní, jako by ho rodila, tiskne

                k němu celý svůj val masa, chlupů, vzdechů,

dychtivých nocí trávených bůhvíkde na druhém

                konci města ---

málem jako by i je žila napůl tady,

cizí a nestoudně domácká. Vitrinka s bonbony

jí napůl zakrývá zrudlou tvář, jen ruka výčepního

                za pultem zvedá láhev a slévá z ní do sklenice

trochu vína, jako poslední lok včerejší oslavy.

V nehybné tváři je ticho, jen z koutku úst

                protažených úšklebkem

snad dosud tepe zbytek odlivu. V tvých nohou tíží

                únava dne,

palčivý rošt chodidel, drkotání kostí. Zvenku se

                občas kdosi otře o sklo a hned zas zmizí

za nalepeným plakátem, než se naposled krátce

                vynoří o kus dál. Jen to,

nic víc tu není. Úplný svět.

 

Ta metaforická pointa o „úplnosti světa“ dává závěru textu vesmírný charakter, vnáší filosofickou úvahu, ale také trochu ironie nad tím, že nějaké obyčejné bistro by se snad mohlo pokládat za úplný svět. Ironii přinášejí na mysl popisy jednotlivých osob v baru: vzdálená tvář nového návštěvníka, výčepního nehybná tichá tvář protažená úšklebkem.

Už bych skoro nadšeně šel Mili vzbudit, abych ji informoval, kolik to je vlastně hodin? 2:42 ráno, tak to se nebudu ukvapovat. Navíc musím nějak strávit čtvrtou větu popisné symfonie. Třetí postavou básně je žena, jejíž popis překračuje neutrální princip povrchního pozorovatelského popisu. Popis ženy je takřka třetinou básně. 10 z 34 řádků. V součtu se ženě věnuje stejně řádků jako oběma mužům a vlastní přítomnosti autora – pozorovatele.

Řeknete si, to je prima, že neignoruje ženy. Ouha, s nečekaným obsahem už zápasím několik dlouhých minut v úvahách, proč je ta žena tak nechutně vykreslena. Asi by to nevadilo v nějakém kontextu, v němž by se odráželo, že pozorovatel o ženě něco ví. Ale zde je zjevné, že je pro něj neznámá. Přesto se dozvídáme vedle její korpulentnosti další nechutné detaily vedoucí až k jejím chlupům a vzdechům. Zřejmě jde o básnické zachycení obecného přístupu lyrického subjektu k ženám. Vždycky zapomínám, že autor nemusí být aktérem básně. Zde doufám, že jím není. Ale přesto, proč tak nechutný popis ženy v kontrastu s neutrálním popisem mužů. Muž, lyrický subjekt, si spíše všimne ženy než muže. To je uspokojivé psychologické vysvětlení.

Obrátím-li se k textu vysvětlivek autora na protější straně 30, zjišťuji, že se autor k lyrickému subjektu pozorovatele osobně hlásí. Prozrazuje, že jde o jeho zážitek z konkrétního místa, jež kdysi navštívil. K mému údivu glosuje a komentuje celou báseň s výjimkou onoho popisu přítomné ženy. Co o tom své dceři řeknu? Budu ve svém komentáři mlčet jako autor? Ať si zvyká na podobné výlevy mužů, bude se s nimi bohužel potýkat asi celý svůj život.

Patriarchální bílý autor básně se nemění. Žena zůstává objektem. Kusem masa. Na druhou stranu kroutím hlavou a vnitřně naříkám. Kam spěje české básnictví s takovou osobností v záhlaví. Ještě jsem nestačil zapomenout na plamenné diskuze k nárokům na objevnost poezie. Nemohu neslyšet a nevidět autoritu, která zahaluje všudypřítomného, sic veřejně nevyhlášeného, krále české poezie. No nic. Budu muset s pravdou ven. Tak píše a smýšlí současný bílý muž a ženy musí oprávněně stále volit bezpečné feministické čtení odstupu před dialogem, který o takovém popisu ženy nelze slušně vést.

 


78 názorů

oran
29. 02. 2016
Dát tip

jste sráči. :) nikdy vám to nezapomenu, že ani jedna má skvělá báseň nebyla vybrána a otisknuta..

teď vážně:

moje první pocity - kurva nejsem tam.. sere mě to? sere. proč mě to sere? chtěl jsem tam být. proč jsem tam chtěl být? je to důležité? proč mě to sere.. atd. atp.

čtu básně - kurva co to je, vůbec tomu nerozumím, asi jsem idiot.

projíždím celou knihu - PROČ TU NENÍ KURVA VÍCE BÁSNÍ A MÍSTO TOHO JE TU TOLIK DALŠÍHO ZBYTEČNÉHO TEXTU O TOM, JAKŽE, KDOŽE, PROČ A JAK SI MÁM NĚKTERÉ BÁSNĚ VYSVĚTLOVAT. (tady jsem nasraný hlavně proto, že by se tam pak třeba aspoň jedna moje dostala, třeba by se A2 přimluvil, no nic.)

když už - kde je kurva respekt k básním jako dílům, proč mám místo toho číst odraz ega lidí, co to dávali dohromady?

příklad dvou knih - 4 dohody vs kniha, u které si nepamatuju název.. zatímco ruiz ti jen tak mimochodem řekne, že nemáš věřit ani jemu, protože to, jak si jeho text interpretuješ nemusí souhlasit s tím, jak ti ho podává.. a já to pak srovnám s tou druhou knihou, která je psaná formou, že se někdo někde setkal s někým, který byl strašně cool a měli bychom toho borce uznávat, protože ví něco víc. z první knihy čiší nejistota člověka, který hledá a to já teda dost uznávám, z té druhé sračky ala bible.

závěr: literární svět je stějně onanistický, jako jiné virtuální a stím nic nesvede ani chuck.

jednostránkový výcuc sira humpreyho - trochu mě to nasralo, ale zase až tak nepřekvapilo. život jde dál a stejně jako v rodinně Rimmerů z RD seriálu, v jednou okamžiku se jejich cesty rozdělily a to proto, že jeden z nich opakoval ročník. (ten, který opakoval, na tom byl pak samozřejmě lépe.)

úplný závěr - sere mě to. ale mám napřed. možná ne v básních, koneckonců jsem jen životní dělník, ale jistě v rozhledu. dělal bych to jinak, proto mi příští vydání svěřte. chcete vědět, jak bude vypadat. ano?

...budou v něm jen básně...

 

* (autoror tohoto komentu nesnáší autority a snadno podléhá impulsivním reakcím.)

 

 

 

 

 

 


Fouraix
25. 02. 2016
Dát tip
myšlen asi není svět jako takový, ale "svět sám pro sebe". ten se nachází i na mnoha jiných místech, ale autor si vzal na mušku postihnout právě tento. je to takové velmi přerostlé haiku, kde se místo okamžiku prodlužuje expoziční doba třeba na hodinu

mouchette
17. 01. 2016
Dát tip

Lyryku, (a nevykejme si prosím), pochopitelně ti nic nevnucuji, jen jsem nabídla svůj pohled. Nevím, co tě vede k tvrzení, že maso je řečeno s despektem. Je prostě řečeno. V mých očích ten "val masa" spíš zdůrazňuje marnost, kterou může pociťovat žena v básni a koneckonců i pozorovatel/tvůrce jejího (současně svého) světa (nemůže nijak zasáhnout, než ten svět napsat co možná nejvěrněji a to i v případě, že by šlo o kompletní fabulaci). Dál mě pak vede k otázce, zda si na "druhém konci města" může ona připadat šťastná, nebo je ten druhý konec nedosažitelný podobně jako její štěstí.

Nečtu tu pasáž jako Královo obecné nahlížení na ženy, ta žena není zástupce všech žen. (a u jiného autora by něco podobného klidně mohlo být maskou, hovorem k sobě). Pro mě je podstatné, že je vyobrazena jako živá bytost, zrcadlí své prostředí, (zároveň je součástí obrazu (člověka), který se vine celou básní - z jakési nutnosti/sebezáchovy hledat smysl v náhodných fragmentech, hledat vlastní úplnost, vzájemně komunikující detaily ji nabízejí a současně zpochybňují. Přičemž "spíchnutý, jak se dá" mi odráží mnoho z koloběhu dnů a ztrácející se vůle k němu, na druhou stranu "jak se dá" je široká škála, od nedbalosti na hranici možností). Ani "mírně vzkypělá blondýna" mi nepřijde jen jako popis zevnějšku.  Obraz rození šuplete přímo útočí na smysly, ukazuje mi až bolestnou hrůzu z toho, že možná nedokáže svůj život změnit. že navěky bude "rodit šuple", nedostane se ven ze stereotypu, naléhavost je vystupňovaná právě tím, že jde o věc tak "bytostně ženskou", že proti ní nelze nic postavit. Vitrinka s bonbony, co vrůstá do tváře, zas jako by nabízela alespoň dostupné štěstí nebo i jeho ironizaci v té snadnosti a prchavosti, zatímco člověk je skutečný a bez retuší. Nemusím hned vidět na pozadí jejího života nemoci nebo násilí. Ale jakýsi pocit skleslosti, který se tím táhne (a únava dne, stopa konců) je myslím obecně srozumitelný. (Jako kdyby si žena-matka řekla: "já jsem jen doufala, že toho bude víc" - třeba poté, co nejmladší dítě odroste a odstěhuje se a jí najednou přijde, že je po všem - to už se ale vzdaluji, ta báseň nechává příběhy nedopovězené, rozehrané)

Chci tedy jen říct, že to, že v popisu ženy zřetelněji vystupuje tělo, neznamená podle mě vykreslit ženu jen jako tělo. Do jaké míry je popsána "nevhodně", to už závisí na různých osobních hranicích a interpretacích, otázka je, co je to "vhodně" v poezii. Nemyslím, že by básně měly být jen ohleduplné a příjemné, o báseň se můžeš i spálit, co třeba Cédric Demangeot? copak je pravda vždy ohleduplná a nezraňující?

Jakmile autor cokoli postaví do básně (třeba dům), tak mu tím přiřkne něco svého v tom smyslu, že to pochází z jeho subjektivního vnímání/prožívání, o čemž můžeš říct, že nemá nic společného (s domem). Že jde jen o představu. Podle tohoto modelu by pak nebylo možné napsat nic. I viděné a zažité může být zpochybněno, natož to, co jde nad rámec viděného.


careful
16. 01. 2016
Dát tip

feministické čtení Bible je velmi zajímavý koníček, to já se zas třeba dost zajímám o homosexualitu a také ji často vidím úplně všude

například dle té básně bude Král homosexuál, protože normální muži se zajímají o motorky a ne o básničky, natož aby je psali...on navíc píše o ženě s jasným odporem a tak se z toho dá jasně vyvodit, že preferuje muže

dceři bych k Vánocům příště místo knížky koupila flašku vodky a karton cigaret, až zjistí, že je vlastně biologicky dcerou místního popeláře, tak to bude potřebovat...


Jinovata
16. 01. 2016
Dát tip

Nikdo ti tvou interpretaci nebere, pouze vysvětluji, že ta má byla jiná a proto se báseň do ročenky dostala. No a o obou interpretacích je možné se kriticky bavit (nikoli si je brát). Ta necitlivost připsání nějakých nelichotivých atributů ženě, kterou Král ani neznal  - to je přeci vedlejší. Král fabuluje - nepíše obžalobu konkrétní ženy s uvedeným jménem atd. Stejně tak se můžu zadívat na bankovní dům a napsat báseň proti zlotřilému finančnictví, ačkoli právě v té bance v tu chvíli třeba její šéf odpustil dluhy několika zadluženým rodinám a ještě je odvezl k sobě na večeři. Inspirace není přesný záznam situace.

Díky mouchette za velmi pěkně formulovaný názor.


Lyryk
15. 01. 2016
Dát tip

mouchette: jak by měl vypadat text, který by objektivně mluvil o ženě jako o kusu masa? Aby o tom nebylo sporu? Zabývám se interpretací textu, konkrétně ponejvíce biblického, v zájmu oboru, který se jmenuje feministická teologie – naprosto nepotřebná věc. Nicméně nejde tomuto oboru o vytváření falešné korektnosti. Jde mnohdy o výklad téhož biblického odstavce, který vysvětlují různé zájmové skupiny různě. Jde o toto: „Ženy ať ve shromáždění mlčí“ 1 Kor, 14, 30-36. Muži sv. Pavla chápou po svém. Feministické čtení nachází v jisté konstrukci výklad na ochranu žen. Křesťané ve svých počátcích považovali ženu za rovnou muži více než soudobá antická společnost a v tomto verši ochraňují křesťanskou ženu proti jinověrcům, kteří by ji třeba ukamenovali.

Zde v textu Královy básně se hovoří o mase, to slovo je tam přímo uvedeno a vy říkáte, že tam je uvedeno a není to to maso, o kterém muži hovoří s despektem? Já myslím, že je to právě ukázkově chlapácký přešlap v etice vztahů. Jiná otázka je, proč to u nás většině žen nevadí a jsou ochotny to hájit. Jsou  zvyklé, jich se to netýká, jelikož nejsou tlusté? Kdyby tam bylo básnicky uvedeno, že je tustá, nic proti konstatování faktu. Kdybyste četla vážně můj komentář, v němž argumentuji tím, že věnuje ženě zvlášť nadměrnou pozornost a jde za hranici popisu, toho co lze jen vidět. On fabuluje a ukazuje tím, co je na pozadí mužského myšlení o ženách a chování k ženám. Neví o ní nic a vyrovnává se s faktem svého postoje k nějaké přítomné ženě. Člověka napadají často myšlenky, které z různých důvodů nevysloví, vlastně je to podstata naší civilizace, nechovat se v prvotních hnutích mysli vyvěrajících z našich předsudků, zde i kýčovitých prvotních představ. Ta opuštěná žena mohla mít poruchu štítné žlázy, současně se stará o svou nemocnou matku a je s ní věčně doma, její marnotratný syn ji chodí vyjídat, ona mu ale tak ráda vaří, a toleruje mu, že jí odnese všechno, co sotva ušetřila. S takovým popisem bych asi mohl bez problémů s nedospělou dcerou o textu komunikovat. Samozřejmě, ať si každý píše, co chce, vybere, co chce ke čtení a přistupuje k tomu jak je v dané situaci možné. Nebo to právo ve své situaci nemám? Musí se mi to líbit, protože je to přece Král? Tedy je jeho dokonalý pohled na ženy jediný možný a správný a mám ho opakovat a své dceři vysvětlit, že nejen, že je to normální, ale je to i krásné a proto je to v antologii výročně nej nej básní? Neberu vám, že se vám text líbí, je to vaše věc, říkám svůj názor na situaci textu v mém světě, v jiném světě si text vystřihnou a pověsí na zeď coby relikvii královského myšlení o ženách. Nic s tím nenadělám. Pěkný den.

 


careful
15. 01. 2016
Dát tip

(...a já tajně doufala, že se našel někdo, kdo odpověděl na tu otázku o možnosti konstrukce distribuční funkce, protože vůvec nevím, co to je:D)


mouchette
15. 01. 2016
Dát tip

Z mého pohledu citovaná báseň realisticky vhlíží do prostoru, kde se následně z viditelného, z pouhého povrchu, rozvíjí příběh do své nevyslovitelnosti. Situace, kdy se na místě zaplivaném tolika klišé vynoří skutečnosti, které jej přesahují, to přeci není cosi, co lze odbýt mávnutím ruky. I závěrečné "úplný svět" je možné číst buď definitivně, nebo v tom vidět nadhled.

Nepřipadá mi, že by text mluvil o ženě jako o kusu masa, jde po údělu ženství, jde po tenkém ledě - i slova úděl a ženství jsou tenké ledy, je snadné se tomu vyhýbat, vytvářet si falešnou korektnost - ale poezie se snad nesmí bát vzít věci do slov. Pro mě zmiňovaná část hledá podstatu způsobem od těla k prožívání, k odhalení nepříjemně lidského - maso, chlupy, vzdechy, noci jako jedna odvrácená strana jejího života, a dny, které jsou samy ohraničeným, nalinkovaným prostorem. Ten pohled čtenáři nepodsouvá žádnou kýčovitou "lítost" ani kýčovité "odvržení",  ale prostou realitu světa, který vidí a zároveň vytváří, možná s lehce pousmátým povzdechem, který se ale nevypustí.

Pokud k textu přistoupím s předem utvořeným postojem "jak má být vykreslena žena v poezii", dobrovolně tím omezím vnímání, unikne mi jedinečnost jazyka, nezkusím dohlédnout za obraz, ale uvíznu jen ve vnějškovém popisu. Beru to za deformaci čtení.

Ještě poznámka k Aids: myslím, že prožívanou temnotu místy i ironizuje, každopádně ji reflektuje. Je to ono "blížení se prozření", když nahlíží na věci z jejich rubu? (necítím se být natolik daleko, abych se mohla vyjadřovat k tvorbě kohokoli v tak silných slovech jako je prozření)

Je pravda, že mi připadá vydávání ročenky zbytečné pro ty, kteří poezii čtou, a zavádějící pro ty, kteří ji primárně nečtou a označení za nejlepší je může vést k domnění, že půjde o jakýsi současný klenot - ale takové uvažování nemá racionální jádro. Myšlenka jakéhokoli nej-výběru, jakékoli soutěžení, je myšlenka poezii vzdálená. Existuje celá škála různých poetik/způsobů vidění světa, které jsou platné ve "svých jazycích" a nelze je porovnávat - podle nějaké iluzorní užitné hodnoty. Je to horší než absurdní - pokud bychom se na slovo nejlepší dívali takto absolutně. Snad ale čtenář chápe, že "nejlepší" v překladu znamená "výběr z čb 2015 podle Borkovce a Gabriela" a je nutně prosáklý jejich subjektivním vnímáním poezie, jejich čtenářskými, kritickými i autorskými zkušenostmi. Požadavky na Gabriela, aby nčb použil k propagaci písmáka mi připadají naprosto nesmyslné. Už samotný výběr básní z tištěných zdrojů musí být těžký a nevděčný úkol, těžké musí být i hledání konceptu - jestli ukázat co největší rozmanitost, nebo hledat styčné body, nebo zda je podstatné pro báseň zapamatovatelnost, schopnost něčím utkvět, atd. Nevyhnutelně dochází k vytržení básní z kontextu sbírky a k jejich sestavení do jiného celku, kde kusy "silné" ve sbírce mohou být náhle o "zbytek svého já" ochuzeny. Ale je na čtenáři, aby se s tím vyrovnal. Možná je jeden z přínosů nčb právě rozporuplnost, nesourodost celku a diskuze nad ním. Otázkou zůstává, jestli má ročenka ambice oživit poezii pro ty, kteří ji primárně nečtou, nebo spíš naopak.


drfaust
15. 01. 2016
Dát tip
pod los se nikdo nemůže podepsat, protože s nikým nesouvisí a nikdo nemá právo si ho přivlastnit los je nestranný nezávislý náhodný V čem je los ošidný, je fakt, že reprezentativní vzorek závisí na tvaru distribuční funkce. když ji neumíme zkonstruovat, nedokážeme říct, kolik pokusů potřebujeme na reprezentativní vzorek. Umíme zkonstruovat výstižnou distribuční funkci kvantitativních/kvantifikovatelných znaků básně?

a2a2a: snad si rozumíme v tom, že nezpochybňuji Jinovatovu erudici samu o sobě, to by bylo vzhledem k tématu irelevantní. Zpochybňuji jeho možnosti ve vztahu k zadání.

V čem je postoj 

A) vybírám nejlepší básně, přestože nemám jak je vybrat

morálnější než postoj

B) vybírám básně dle vlastní libovůle (erudice, nálady, pocitu, přátelské vazby atd.)

?

Jinovata hledá alibi pro odmítnutí prvního postoje, ale zároveň nepopírá, že hledisko dobrý/špatný bylo rozhodující. Důsledek jsem popsal výše.

 

Jinovata: titul knihy zdaleka není tak marginální, jak se jej pořadatelé každoročně snaží bagatelizovat. Právě pro ten titul si to lidé kupují a někteří i čtou.

Shodnu se s tebou v tom, že lze rozpoznat fungující a nefungující báseň. Dobře, dostaneš jich několik stovek. Podle čeho vybereš pár desítek? Odmítáš se hlásit k názvu knihy, ale prakticky dokládáš, že jsi směrem k názvu postupoval. A je přece jedno, jestli ses zastavil dva stupínky pod „nejlepší“, nebo jeden stupínek nad „nejhorší“, když nad vybranými básněmi žádné jiné nezbývají. – Nemám tomu přece rozumět tak, že jsi záměrně ignoroval sto „lepších“ básní? Sotva, samozřejmě. Dle tvé procedury se jedná o nejlepší básně.

Fakt, že jsi podél kvalitativně komparativní osy postupoval, nezruší ani skutečnost, že se jedná o hypotetickou osu, bez objektivní reálné opory. Podstatné je to, že tvořila základ tvé procedury.

A já se ptám, v čem je tento postoj ospravedlnitelnější než postoj „vyberu z těch stovek fungujících básní losem“? Kdyby šlo o úžeji zaměřenou antologii, tematicky apod. našly by se další klíče. Ale takhle? 


careful
15. 01. 2016
Dát tip

Jo, všichni si můžem klidně zaplatit vydání jakýchkoli svých básniček a nazvat to Nejlepší poezie všech dob...už jen kvůli tomu názvu to určitě někdo v levné knize koupí.... vůbec nechápu proč se tu vůbec diskutujeme... a líbit se to nikomu nemusí, neboť to nejsou kurvy, jak pravil Werich.

Ale Jinovata má u mě bod, že umí uznat nějaká ta pochybení.


drfaust
15. 01. 2016
Dát tip
Jinovato, jestli tam ten komentář máte, pak je to prostě váš výběr, podle vašich kritérií. Mně, jakož i třeba Lyrykovi, se může ale taky nemusí líbit. To vám ovšem nemůže vzít právo sestavit si to, jak chcete vy. A že je tam málo písmáků? Tím bych se fakt neptrápil. Koneckonců písmáci se můžou složit na vlastní antologii... nebo si zažádat o grant, najít mecenáše... a pojmenovat to třeba "Nejlepší internetová poezie roku 2015." A u i téhle antologie bude o jednotlivých básních platit, že nemusí líbit, neboť to nejsou kurvy. ...jak pravil FXŠ

Jinovata
15. 01. 2016
Dát tip

Pěkná báseň, ale vybral jsem od něj jinou, která vyšla v tvaru. 

VII “there is a light that never goes out…”

Na tuhle si ani nepamatuji, možná jsem ji i minul, možná ne - do seznamu vidí jen autor. Taky rozhoduje, kdy měla dva výběry. každopádně je to ale pěkná báseň a možná by tam seděla i líp než ta z tvaru. Máš bod ;-)


Jinovata
15. 01. 2016
Dát tip

profi: Nemá smysl tvrdit o či básních, že jsou nejlepší - protože těžko poměřovat výbornou báseň milostnou s výbornou dada hříčkou. Je ale spousta věcí, které je možné básním vytknout jak samostatně, tak v rámci celé autorovy poetiky. A tak se stane, že když vidíš báseň, která ti připadá špatná, do ročenky dobrých básní ji nezařadíš. Nemůžu vědět, která báseň je nejlepší, ale můžu vědět, která báseň se mi osobně zdá dobrá a která ne. Subjektivní to není absolutně - snažím se totiž osvědčit vkus, který je závislá na již napsaném atd. Vždy je to jen nejlepší možný soud jakého je ten který editor schopen. To se ale bavíme o banalitách, kterým rozumí každý, kdo chce rozumět. Nemyslím, že by obyčejní lidé měli masový problém s názvem nejlepší - to trápí spíš právě zasvěcenou obec, která se o tom ráda intelektuálně pře. Lidi si to prostě koupěj a čtou.

 

Jak říkám, souhlasím s tím, že to není dobrý název a i beru spoluodpovědnost za to, že se to tak opět jmenuje. Přecijen si ale myslím, že se ta knížka dá i otevřít... - a chápu, že někoho to odradí totálně.


Lyryk
15. 01. 2016
Dát tip

Jin: Ve zlatém výběru postupně nechám prokráčet skvělé básně toho období, ale za všechny je tam můj favorit, kterého bych vybral -> whispermoonlite : Duch Llana Estacada


a2a2a
15. 01. 2016
Dát tip

Profesionální básník - nemohu a ani nechci hodnotit, zda by bez té knihy bylo lépe, v uzavřenějším literárním prostředí nejspíše ano, pokud nebudeme hledat odpověď na míru ješitnosti a naopak míru prospěšnosti a lze-li ji vůbec nalézt. A méně informovaný čtenář bude vždy odkázán na míru objektivity kteréhokoliv vydavatele. Žel Bohu.

K Jinovatovi bych však v kontextu tvé poslední odpovědi dodal, že nesporně patří k lidem, kteří mají o kvalitách na Písmáku největší přehled, aktivně zde četl a hodnotil léta. Navíc je pravděpodobné, pominu-li, že možná i někoho přehlédl, že někteří zařazeni autoři v minulosti Písmáky byli, z různých důvodů se zde smazali a publikují jinde, včetně časopisů, samostatných sbírek, apod. a samozřejmě již pod jmény a ne nicky. Sám několik takových znám a Jinovata uvedl, že hned několik jich dříve zde nejspíše působilo.

 


a2a2a: já to nevydávám, nemohu mluvit za vydavatele, ale tak, jak je to nastavené, jaké jsou nevyhnutelné premisy, i s tím, jaká se kolem toho vždy strhne diskuze, bych soudil, že bez té knihy by v literárním prostředí bylo skutečně lépe. A bylo by bez ní lépe i čtenářům, protože celé to zkreslení, které je obsaženo v systému této „hry“, se nutně přesouvá i do jejich vnímání. Běžný, méně informovaný čtenář, soudím, si ten odstup už vůbec nevytvoří. Nicméně, já ani ty to neovlivníme, o tom vůbec nemusíme diskutovat.

Rozvinul jsem diskuzi na téma, co mohl udělat Jinovata ve vztahu této ročenky a Písmáku, a co prakticky udělal, nebo ne. Zatím jsem se nedozvěděl víc, než že básně z Písmáku nebyly dost dobré, přestože dotyčný nevybíral ty nejlepší. :) 

Chápal bych to tak, že básně z Písmáku nebyly dost hranaté nebo modrofialové. Že jim leckdy chyběla mašlička. A že nedokáží samy chodit na toaletu, abych se alespoň pokusil nahradit ono stupňování adjektiva, které Jinovata – prý – nepoužil.


careful
15. 01. 2016
Dát tip

Jinovata: "Mé interpretace vycházejí ne jen z konkrétní básně, ale z chápání širší poetiky autorů - aspoň v rozsahu sbírek, ve kterých ty básně jsou. "

...paráda, takže těm básním vlastně vytrženým z kontextu ostatní tvorby nemůžou tím pádem rozumět ani ti odborníci, tedy ta sbírka nemůže být dobrá ani pro ně...abych pravdu řekla, tak básním sice moc nerozumím, ale tomuhle se musím fakt smát.

A pokud slovíčko nejlepší provokuje k hádkám každoročně, tak asi lidi holt něčím popuzuje...


a2a2a
15. 01. 2016
Dát tip

Profesionální básník - všechny zajímavé básně se do knihy nevejdou, proto raději nevydáme žádnou? Pro morálku je prostor naprosto všude a konečně kritické schopnosti editora posuzujeme nakonec všichni, máme-li o něm informace, opíráme se o právě tento náš úsudek při rozhodování, zda koupit . To, že ho vybírá vydavatel je jen nezbytná součást celku.

 


careful: tak nejak to zhruba je. nevidim v tom zasadny problem. --- aj ked nemyslim si ze su tie basne zasa az tak nepristupne. vacsina z nich je naopak celkom pristupna akurat ze ludi to az tak nezaujima lebo o nich trebars nevie napr. stancakova /nie som si isty ci bola v 2015 ale predpokladam ze urcite/. --- dovodov je podla mna viacero. ---ale to je na inu debatu


Jinovata: Nešťastný Jinovato, přípomínáš tvrdohlavého repetenta semináře „Základy logického uvažování."

Na jednom místě mi tvrdíš, že jsi nevybíral nejlepší básně. 

Na druhém místě Lyrykovi opakuješ, že básně jsi vybíral srovnávací metodou podle toho, jak byly dobré, s tím, že ty písmácké nebyly dost dobré. Z toho usuzuji, že jsi z porovnávaných básní nevybíral ty „horší“. Vybíral jsi ty „lepší“, až jsi všechny „horší“ redukoval. A jaký je logický konec? Zbyly ti v rukou ty nejlepší.

Rozumíš sám tomu, co jsi celou dobu dělal?

Rozumíš stupňování adjektiva „dobrý“?

Správná odpověď:

A) jsem fatálně nelogický; 

nebo:

B) nerozumím stupňování adjektiva „dobrý“

Vyber si :)

 

a2a2a: totéž v bleděmodrém. Je mi líto :) Všechny zajímavé básně se do knihy nedostanou, protože takových básní jsou stovky. Tudíž, ke slovu přichází komparatistika opřená o efemérní adjektivum, čili: ke slovu přichází doslovná aplikace titulu knihy. Je to systémová záležitost. Morální vlastnosti s tím nemají co dělat a kritické schopnosti editora posuzuje jeden člověk – buď arbitr, nebo vydavatel.


Jinovata
15. 01. 2016
Dát tip

Mé interpretace vycházejí ne jen z konkrétní básně, ale z chápání širší poetiky autorů - aspoň v rozsahu sbírek, ve kterých ty básně jsou. Samozřejmě to mohou být nadinterpretace - můžu se jen snažit, aby nebyly. Opravdu je to přízvisko "nejlepší", za kterým si nikdo nestojí, tak zajímavé, že se kolem něj musí točit každý rok ta samá debata? Nešlo by se bavit o poezii? Lyryk aspoň začal s s kritikou konkrétních básní.


a2a2a
15. 01. 2016
Dát tip

careful - tvá poznámka o tom, pro koho je vlastně mnohá současná poezie určena a obava, že ji čte jen málokdo, není podle mého soudu úplně od věci, ale to by byla jiná diskuse a nejspíš by nevedla k ničemu. Tím nenaříkám nad "nepropustností" současné poezie jako spíše nad tím, proč tomu tak mnohdy je, protože vím, že lidé potřebu poezie mají neustále. Ale takováto diskuse by se neomezila jen na vlastní tvar poezie a tak nejspíše budeme muset zůstat básníky sami sobě, jak tomu konec konců bylo vždy.


careful
15. 01. 2016
Dát tip

Ašš: Takže cílovka je asi tak stovka odborníků, co se mezi sebou handrkujou, kdo je dobrej a kdo není (a všichni věří, že oni na to mají patent) a slovo nejlepší v názvu sbírky je má provokovat k ještě většímu hádání.:D


careful: pre milovnikov ceskograntovej sceny napriklad. --- a ze tomu nerozumie  - holt je to sice redaktor poezie ale len z pismaka :-) ---- aktualne pismacke osadenstvo  nie je moc cielovka.podobne ako normalny clovek. ---na druhej strane preco by aj mal byt? preco by tomu mali rozumiet?

 

na druhej strane niektore tie interpretacie maju tendenciu zlozito interpretovat jednoduche veci...

 

 

 

 

 

 

 

 


careful
15. 01. 2016
Dát tip

Aššurballit: mimo? Když tyhle básně nedokáže pořádně interpretovat ani někdo jako je Lyryk, který se vydává za redaktora poezie a tak by o ní teoreticky měl něco vědět, tak to asi zas tak mimo nebude.:D...ostatně třeba i dva první komenty naznačují, že ani dámy, co básně nebo něco jako básně piší, se taky nechytají, tak kdo? Pro koho tyhle básně vůbec jsou? 


careful: ako provokacia by to mozno obstalo. ale inak si v tomto pripade totalne mimo.


Jinovata
15. 01. 2016
Dát tip

Lyryku, ty si nevidíš do pusy. Kdo se tady povyšuje? Já jsem se těmi básněmi pročetl a poctivě hledal básně, které by byly dost dobré. Konkurence v knižně vydaném je veliká. Básně, které mají ode mne písmácký výběr, nemůžeš zároveň považovat na automatické kandidáty do reprezentativního výběru za českou poezii. Ukaž mi konkrétní básně, které jsem přehlédnul. Neříkám, že se to nemohlo stát, ale přecijen bych rád viděl příklad toho přehlédnutého génia. Jediné, co beru, je, že jsem mohl sáhnout do písmáka při volbě toho díla navíc, kde jsem zvolil Holana. Kdybych se podíval do historie, jistě bych našel dost dobré básně i na písmáku. Nerozhodl jsem se pro to - měl jsem vybrat něco, co bude nějak aktuální k rodku 2015 a co bude doplňovat výběr mimo pravidla ročenky. Nenapadlo mne, co takového vybrat z písmáka. Objevit samotné literární servery? Na to je trochu pozdě, v době, kdy se už dávno uznalo, že velká část současné generace jimi prošla a v současnosti je navíc písmácký věc spíše jen stínem toho, co byl - nejspíš vlivem konkurence facebooku. Nemůžu to říct s jistotou, dost možná se tu pohybují neovýběrovaní, talentovaní autoři, o kterých nevím. O nich ale nevím. Dlouho jsem byl jeden z mála, co si psal písmáka i do medailonků, vedl jsem diskuse na jeho podporu a stále jsem ještě redaktorem (i když již zdaleka ne tak aktivním). Kdo jsi, že mne soudíš jen na základě toho, že se mi za dané období z písmáka dostatečně líbily jen dvě básně? Jinak se podepisuji pod to, co napsal aššurbalit - jistě by nikdo nechtěl být ve výběru jen proto, aby propagoval písmák. Že se od Řeháka líbila báseň publikovaná jinde, než ta na totemu (tedy řehák aktivní je, jinak by asi nepuvblikoval), to nemohu ovlivnit - to je pravomoc arbitra. A ani bych to nechtěl ovlivňovat z důvodu nějaké stranickosti. Tím bych písmák leda tak zahambil. Nechtěj mě rozplakat tím jak tě zraňuje, že mě vidíš tak povýšeného nad písmák - žádná povýšenost se nekoná. Nikdo si se čtením internetových serverů pro účely výběru do ročenky nedal tolik práce jako já. Ukaž mi, co konkrétně jsem přehlédl, o tom se můžeme bavit. Reklamu písmáku jsem taky udělal už tím, že jsem ho výslovně zmínil mezi zdroji i s metodikou výběru. Asi by bylo divné, kdyby v té ediční poznámce ještě byl dovětek: jednu báseň z písmáka jsem prosadil i přesto, že ji petr Borkovec nevybral a přesto, že není moc dobrá - prostě proto, že jsem věrným synem písmáka a chtěl bych, abyste díky tomuto gestu odteď byli písmáku více nakloněni i vy. Zkrátka to nejde - šlo by to jedině tak, že by to Petr vybral a nebo tak, že bych to dal místo Holana.

profi:O pakuješ i má slova - už jsem psal, že taky nepovažuji vybrané básně za objektivně nejlepší, že to je jen nešťastná marketingová značka a řekl jsem to i veřejně. Náš výběr je prostě jen náš výběr.

 

drfaust: Je tam můj popis toho, jak vybíral borkovec, je tam můj esej, který mluví o jednotlivých autorech (i mimo výběr, o tom jsem do poslední chvíle nevěděl, jaký bude). Je to výběr toho, co se mám s borkovcem nejvíc líbilo. Z mé strany to nebyl nijak zvlᚍ vypovídající výběr - dal jsem do seznamu pro borkovce i spoustu ukázek ze sbírek, které nejsou nějak zvlášť vynikající už z principu - měl jsem byrat zhruba sto básní a to při zhruba dvou básních na autora dělá padesát autorů, což je spoko polovina všech autorů - to pak ani nejde být zvlášť přísný. To byl až Borkovec. Já k jeho host drsnému výběru přidal na výzcu deset básní, které by podle mne neměly být přehlédnuty a z nich osm borkovec vzal. Z písmáka byla jedna, z totemu jedna, od autorů písmáka a totemu jich bylo mnohem víc a v ročence zabírají básně od těchto autorů asi třetinu. Proč je nepovažujete za vlastní? Že si dovolili vydat i něco jiného než písmáckou báseň? Že na písmák už teď nepublikují? Tak jde o autory nebo o server?

Lyryk: Ptáš se hloupě - laťku kvality poezie přeci nejde očíslovat procenty... Zkrátka jsem nenarazil v daném období na více básní, které by byly dost dobré v konkurenci všeho, co vyšlo. Raději mi už ukaž tu přehlédnutou báseň, autora.


careful
15. 01. 2016
Dát tip

...mě by zajímalo, jestli si myslíte, že tyhle poezie jako vůbec někoho kromě jiných autorů poezie zajímají...jestli si je někdo bude pamatovat jako třeba Máj, nebo Křišťálovou studánku...páč to za á není obsahově hezký, za bé se to nerýmuje a v podstatě ani skoro nedá pamatovat a za cé...interpretovat to dokáží tak akorát jedinci typu Jinovata a to ještě ani moc nevěřím tomu, že to co v tom vidí, v tom vůbec je a není to spíš o tom, že lidé jako on prostě jen úporně věří tomu, že to co v podobných básních vidí v nich je... pro mě jako někoho, kdo četl pár klasických věcí a načetl si něco málo o formách jako je triolet a druhy rýmů tohle ani nejsou "skutečné" básně ale skupina slov... a to jsem prosím v globálu vlastně o poezii ještě dost erudovaný člověk...cca 95% obyvatel tohohle státu o poezii neví ani to, co vím já.

Takovej "normální člověk" když tuhle knihu dostane čistou náhodou do ruky (podle těch tří ukázek, co tu proběhly), tak se akorát tak naštve a pak chce všechny tyhle investice státu do umění, nebo možná často i spíš "umění" globálně zakázat úplně jako plýtvání "jeho" penězi.

Jestli si tohle jako Nejlepší české básně přečte Zeman, tak mám diky vám i po opeře!

 


a2a2a
15. 01. 2016
Dát tip

Profesionální básník - nediskutuji o tom, co je nejlepší, myslím, že tuto ambici neměl a nemá prvoplánově ani Jinovata, tvrdím, že Jinovata je pro tento úkol - nabídnout výběr kvalitních či zajímavých básní kvalifikován a to jako kritik i autor a osobně si myslím, že i morálně, což nemusí být nutně od věci.

Souhlasím, že název "Nejlepší básně" je zavádějící či nepřesný a spíše komerční, i že nadělá zlou krev (z větší části u neuspokojených, nesoudných čtenářů či autorů a jen z malé části u neprávem opomíjených) a jistě, je třeba počítat s jistou dávkou subjektivismu. Na druhou stranu tento průřez českou poezií v roce 2015 je spíše či dokonce výrazně pozitivní počin, rozhodně má co nabídnout a sympatické je, že své sestavovatele mění každý rok, třeba proto, že je naděje "uspokojit" co nejvíce kamarádů (což je právě Jinovatovi hodně vzdálené) a rozšiřovat záběr, neboť určitě nevnímáme většinou úroveň naší poezie prizmatem jediného roku a naštěstí jsme závislí spíše na vlastním úsudku. Publikace však nabízí nejen širší rozhled, ale i užitečnou konfrontaci.


a2a2a
15. 01. 2016
Dát tip

Lyryk - Zdeňku, bylo by zajímavé vědět, zda 20, 50 či kolik procent,já to nevím, jen se mi zdá, že v posledních týdnech je zde o něco větší počet lepších či dobrých nebo zajímavých textů než dříve, na druhou stranu současný písmák z řady příčin zaostává citelně za léty do zhruba roku 2007.

Na druhou stranu má své potřebné místo, zřejmě zůstává tím nejlepším větším literárním serverem, nabízí zpětnou vazbu, občas konstruktivní a často užitečnou, a i přes víceméně trvalou ignoranci ze strany tištěných a jiných médií vygeneroval celou řadu knižně publikujících autorů a dobrých kritiků, ke kterým nesporně patří Jinovata podobně jako třeba egil, svého času Fouckault, ty a ještě někteří další. Mimochodem jsem u tebe zaznamenal větší shovívavost při výběrování než dříve a vnímám to jako potřebné a správné.


profesional: v tomto sa nesporim. ako som spominal ide o najlepsie basne podla....

 

akurat mi taketo knizecky a anketky zily netrhaju. skor mi pridu zabavne vo svojej vaznosti pricom pre mna je to ked to nadnesiem kusok zhruba uroven pozrite sa na 10 najroztomilejsich obrazkov maciciek.


Aššurb.:To sice mohou prohlašovat, a někteří to také prohlašují, ovšem pokud to svou praxí obrátí naruby, znamená to, že všichni tuhle hru hrají docela vážně. Opakuji: Jinovata (a někteří další) argumentují, že ve své koncentrované svědomitosti jsou s to vybrat to nejlepší. Já tvrdím, že takto pojatý úkol v sobě od začátku zahrnuje institucionální klam. Prosím, kdyby ty role vycházely alespoň z nějakých, jakkoliv abstraktních a těžko postižitelných rolí v literárním světě. Jenže to je omyl, který spolu s titulem podkládá knihu. Arbitra vybírá vydavatel, editora si pak vybere sám arbitr, nebo jej dohodí taktéž vydavatel (ostatně tohle se nikde veřejně neventiluje, v žádném doslovu, nic). Visí to vskutku na dvou třech lidech. A jakkoliv mohu mít názor na tvorbu oněch básníků, nevím, na čem založit jejich autoritu ve vybírání toho nejlepšího. 

Takže o nejlepší nejde, dobře. Jde o něco jiného. A netřeba, ba nemožno se za to stydět, pokud už člověk přijme účast v takto zavádějícím projektu.


profesional: "Jinovato. Kdybys nebyl tak zahleděný do svých schopností, nebo tak poddajný, kdoví, co všechno v tom sehrálo roli, tak tam z principu někoho z Písmáku dostaneš"

 

na toto som narazal. to ze robia nieco ini autori a priznavaju neznamena ze to bude robit aj jinovata. a to ze nevybral niekoho z pismaka neznamena ze nevybral niekoho za seba....

jinovata ak som dobre cital sam povedal ze najlepsie basne je nestastny termin.

 

suhlasim s vetou: Závěr: VŽDYCKY šlo o výběr podle libovůle arbitra

 

 

 

 


a2a2a: Jinovata se zhostil úkolu s vědomím, že on je ten pravý, kdo má rozhodovat o tom, co je nejlepší? Protože ho delegovala vyšší božská instance Stöhr? – Promiň, že jsem osobní, ale musím ptát: nejsi také jedním z těch, kteří si sedí na pupku? 

Jak lze diskutovat o tom, co je nejlepší, když pro to neexistují měřítka – pokud by existovala, není o čem diskutovat – a ZÁROVEŇ diskutovat o tom, jak se to povedlo? Ptám se co nejprostěji: JAK? Tvůj argument je čistý protimluv, který bohužel nic neznamená.

Právě proto, že titul knihy je hypnosugestivní absurdita, nemají zde řeči o nějaké upřímnosti a svědomitosti absolutně místo. Ročenka se dělá jen kvůli tomu, aby vyvolávala zlou krev, to je její hlavní poslání. A pak samozřejmě pro těch několik vybírajících a vybraných, kteří ve své zaslepenosti věří tomu, že vybrali to nejlepší / jsou těmi nejlepšími. Přestože to všelijak okecávají, že se titul nedá brát vážně a kdesi cosi, z paradoxu neuniknou – nakonec si všichni na své účasti zakládají, a editoři ještě víc. Dokazuje to i Jinovata:on skutečně věří tomu, že dokáže rozpoznat to nejlepší. A ty mu to ještě potvrzuješ.

 

Aššurbalit: píšu o tom, že ročenka je o něčem úplně jiném, než o honění chiméry. Petr Hruška to pochopil, a jakkoliv to pokrytecky nepřiznal, prakticky to alespoň potvrdil, když tam naházel své kamarády. Ivan Wernisch to neudělal tak okatě, a také explicitně nepřiznal, že by v adejktivum „nejlepší“ nevěřil, byť kolem jeho zpochybnění zakroužil, ale ani v jeho případě nelze hovořit o výběru nejlepších básní. Simoně Rackové pomohly okolnosti, protože A. Brousek už nebyl schopen na tom pracovat, takže zbyl alespoň nějaký průřezový výběr, který také nemohl být nejlepší a ve kterém stejně řada autorů chyběla. Petr Král přirozeně věří svému nezpochybnitelnému pohledu na věc, s ním nemá smysl o čemkoliv diskutovat, pokud s ním člověk nesouhlasí. Starší ročníky jsem nesledoval.

Závěr: VŽDYCKY šlo o výběr podle libovůle arbitra, který buď bezdůvodně uvěřil tomu, že vybírá to nejlepší, nebo tomu alespoň nevěřil, ale nepřiznal to. A pokud nebyl editor úplné tele, nebo neměl arbitra tak protivného, že se nedalo nic pořídit, někoho tam dostal i za sebe. Jinovata, jak se zdá, tuhle hru sežral i s navijákem. O tom se zde, řekl bych, diskutuje. ;)


"Ty sem chodíš zadarmo odplivnout většinou nějakému amatérovi šedivou znechucenou neargumentovanou kapku hnusu, ale já například z vlastní zkušenosti vím, že jenom hostování serveru, nehledě na jeho vývoj stojí desetitisíce ročně. Několika dnes již známým autorům tento server byl v počátcích oporou a někteří se sem dokážou i publikačně vrátit. "

 

pekne si to napisal. bohuzial places na nespravnom hrobe. ked chces vytahovat autorov na ktorych si chodim udajne odpluvat tak by bolo mozno fer aj povedat ze pocas mojho posobenia v literarnom casopise som pravidelne oslovoval aj autorov z ceskych a slovenskych literarnych serverov. /cize aj pismaka/ --- o desiatkach autorskych citani ktore som bud priamo zorganizoval alebo "zastresil nejaky blok" na slovensku ci v cesku /a platil povacsine z vlastneho vrecka/ som pravidelne daval priestor aj autorom z literarnych serverov /cize aj pismaka/

 

nemam vsak absolutne dojem ze jinovata na pismak zabudol. /a keby aj tak mi to zily netrha/ --- to ze ho vytiahli k establismentu je fajn. tak ako pismaci mohli byt oporou jinovatovi tak jinovata mohol byt oporou pismakom. --- nevidim najmensi dovod preco by ho mal ktokolvek cvicil ze viac nepropaguje pismak v publikacii. a to ze je latka v publikacii vysoko je absolutne okej vyjadrenie. vzhladom na jinovatov status redaktora pismaku by sa azda dalo vytknut ze nesleduje pismak priebezne a nema taky prehlad ze si to takto musel filtrovat.  ale to je tak vsetko a otazka je ci by to nieco zmenilo. latka zlateho vyberu z pismaka je akiste nizsia ako latka vyberu z akejkolvek basne z roku 2015...

 

osobne som za posledne dva mesiace presiel vacsinou publikovanych diel a nasiel jednu autorku ktoru som predtym nepoznal a ktora mi prisla zaujimava natolko aby som ju dal niekomu do pozornosti /nascheanou/. a aj pri nej som dodatocne zistil uz ma prvu zbierku za sebou + nejake to publikovanie mimo pismaka.

ci sa mi len zradikalnel pohlad na poeziu alebo aj klesa uroven pismaka netusim

 

 


Lyryk
15. 01. 2016
Dát tip

a2a2a: jenom pro orientaci -> kolikaprocentní le ta písmácká laťka? 50%? 20% méně? já jen, aby písmáci měli poctivou orientaci, jak jsou hodnoceni a nakolik se ve vnějším světě musí ještě snažit.


Lyryk
15. 01. 2016
Dát tip

a2a2a: smutné, vážně smutné; 


a2a2a
15. 01. 2016
Dát tip

Z Lyrykova rozboru oné básně a i z několika reakcí v diskusi, tedy na rozdíl od těchto názorů si nemyslím, že autor onu ženu vydává za jakýsi obecnější ženský portrét, dokonce si ani nemyslím, že v podtónech tohoto popisu je jakési pohrdání, spíše jde podle mne o věrný popis jistého typu žen, ve kterém mi neschází ani jakýsi sociálně psychologický podtext, který vyjadřuje až možná určité porozumění pro její úděl. Jen ukázka mého subjektivního vjemu, nic víc.


a2a2a
15. 01. 2016
Dát tip

Nedá mi to, abych se nevyjádřil spíše k posledním diskusním komentářům. Souhlasím s Aššurballitem krom jiného i z přesvědčení, že Jinovata pro mne představuje jednoho z nejserioznějších místních kritiků a navíc je třeba respektovat jeho zodpovědnost vůči zadání, které dostal. A to neznělo propagovat jakkoliv, třeba jen střídmě Písmácké autory, ale vyhledat autory nejlepších básní za rok 2015. Zde lze samozřejmě diskutovat o tom, zda jde skutečně o nejlepší básně, ale tak jak již poznamenal Aššurballit, samotný název "Nejlepší básně" je již několik let daný a tak lze diskutovat jen o tom, do jaké míry se to povedlo. Za sebe nemám pochybnost, že Jinovata se úkolu zhostil s tím nejlepším vědomím a jeho erudice si zasluhuje respekt. Obsah oné knihy nehodnotím, nečetl jsem ji.


drfaust
15. 01. 2016
Dát tip
Jako byste za ty roky zapomněli, že přeci "jen kurvy se musej líbit,..." Každý výběr je přeci subjektivní. Když to vybírají Borkovec s Jinovatou, tak je to prostě jejich výběr. Kdyby to vybíral, co já vím Vít Slíva nebo třeba Petr Hruška, bude to úplně jiná kniha. ...možná ale se stejným názvem. Bohužel? Hele, já to nečet ani si nevšim, že by se to dalo někde číst. Ale ten název je jen trik a to na druhou: (1) dostat grant, (2) být na očích. Mám pochopení, když v interaktivním mediu jakým, je internet, dochází ke komunikaci o textu mezi autorem a čtenářem. NČB je ale tištěná kniha, pochopil-li jsem. Ona tam není předmluva, nebo doslov? ...aby objasnily postoje Borkovce a Jinovaty k vybrnaým textů? Řekli čtenářům proč zrovna tyhle texty? Takže za výběr ručí Borkovec a Jinovata jen svým jménem? Jménem bez názoru? Pak trochu riskují, že jejich jméno bude ztotžněno s názorem na výběr, který se nemusí všem líbit, i když si říká "Nejlepší..."

Lyryk
15. 01. 2016
Dát tip

Ašš: při vší úctě a respektu k různosti názorů jsi tentokrát úplně vedle; rozhodně nejde o to, aby dal do nejlepšího výběru někoho, jehož jediná zásluha je, že je kamarád z Písmáka, ale měl tam někoho dostat proto, že navzdory tomu, že je z Písmáka, patří i do nejlepších básní; tam kde měl v tom úplně volnou ruku, zvolil Vladimíra Holana. Tento server mu poskytuje azyl od prvních básnických a redaktorských krůčků a dnes, když ho za uši vytáhli k establishmentu na všechno zapomněl. Ty sem chodíš zadarmo odplivnout většinou nějakému amatérovi šedivou znechucenou neargumentovanou kapku hnusu, ale já například z vlastní zkušenosti vím, že jenom hostování serveru, nehledě na jeho vývoj stojí desetitisíce ročně. Několika dnes již známým autorům tento server byl v počátcích oporou a někteří se sem dokážou i publikačně vrátit. Takových zbytečných argumentů by bylo ještě sto, kdybys ovšem cokoli v tomto smyslu dokázal ocenit.

Jin: Ve sledovaném období získalo dva a více výběrů přes 60 básní, po eliminaci opakujících se autorů jsem napočítal 32 unikátních autorů, kteří by splnili podmínku 2 výběrů; z toho 16 básní autorů dal do výběru redaktor Jinovata. Jsou mezi nimi i veřejně známí, publikující -> rozuměj zavedení autoři, které nebudu dnes jmenovat, ke srovnání se tptiž ještě vrátím na závěr svých recenzí. 


: "Jin: laťka je vysoko? tvoje pohrdání Písmákem a jeho osazenstvem je překvapující na redaktora, jímž zde zároveň jsi; strašně smutné, zklamání; zde musím chtěj nechtěj souhlasit s profíkem; tu možnost jsi skutečně měl a nevyužil k propagaci Písmáka; "

--------------------------------------------

lyryk a profik: tie "poziadavky" na jinovatu su absurdne. az nechutne. hovorite akoby pismak bol plny zneuznanych geniov. ---  to ze je pismak a redaktor neznamena ze ma akukolvek povinnost mysliiet si ze basne z vyberu ktore nezaradil su lepsie ako tam publikovane --- naopak bolo by ovela horsie keby ich tam zaradil len pretoze je niekto z pismaka.

nijak ho to v mojich ociach nediskvalifikuje. naopak.


Antoncek
14. 01. 2016
Dát tip

Radovane, kde seš? Tady se regulérně šílí a už abys na ně vyrukoval s genderově vyváženým konečníkem...

 

ale nic, jdu trpět dál. vatka mne zajímá a ještě jsem se neprokousal.


Lyryk: teď vidím, že zčásti opakuji tvá slova, ale to jen proto, že jsem tvoji odpověď předtím nečetl. 


Jinovata: Každý, kdo do toho trochu vidí, a kdo tu ročenku někdy četl, chápe, že nejde o žádné „nejlepší“ básně, protože nic takového v poezii neexistuje, nýbrž o výběr oblíbených autorů daného arbitra, plus nějaká ta povinná jména, aby se nestal terčem ještě ostřejší kritiky, než je běžné. Pokud není editor úplný hadr, tak tam také někoho protlačí. Tohle je literární diplomacie, na které ročenka funguje. Anebo si opravdu s Borkovcem myslíte, že máte patent na rozum, jen proto že vás vydavatel vybral? Jestli ano, tak je to ještě komičtější vysvětlení, než se zprvu zdálo. :) A já mám obavu, že to je vysvětlení odpovídající skutečnosti. Zkrátka jsi v nejlepší vůli a s nejlepším svědomím vybral to nejlepší, protože to dokážeš rozpoznat, viď? Tak to potom ano. Ale taky ses u toho hodně natrápil, měl jsi pochybnosti atd. A teď chodí lidé a něco ti vytýkají. Jaký nevděk…

Ne, Jinovato. Kdybys nebyl tak zahleděný do svých schopností, nebo tak poddajný, kdoví, co všechno v tom sehrálo roli, tak tam z principu někoho z Písmáku dostaneš. I kdyby mělo jít jen o hru – nic jiného než hra dvou tří lidí ta ročenka ostatně níkdy nebyla.

(Jakub Řehák, nic proti němu, už poměrně dlouho není aktivním autorem Písmáka, toho bych sem vůbec netahal.)


Lyryk
14. 01. 2016
Dát tip

Jin: laťka je vysoko? tvoje pohrdání Písmákem a jeho osazenstvem je překvapující na redaktora, jímž zde zároveň jsi; strašně smutné, zklamání; zde musím chtěj nechtěj souhlasit s profíkem; tu možnost jsi skutečně měl a nevyužil k propagaci Písmáka; to samozřejmě nelze nijak vynucovat, ale je dobré na to poukázat, aby zde každý tu tvou laťku viděl a nedělal si iluze o tom jak jako zdejší redaktor někam někoho posuneš, ačkoliv ty sám jsi tady podporu měl.


Jinovata
14. 01. 2016
Dát tip

Profi: Říkám, že z děl se dvěma a více výběry za dané období byly dost dobré dva texty. Laťka je hodně vysoko, není divu. Vyzývám tě k tomu, abys ukázal, co jsem přehlédl. Mimo výběry nemám nárok hledat, toho je moc.


Jinovata: Nevím, neprocházel jsem to. Budu si myslet, že žádná z těch tisíců básní zde publikovaných nebyla do ročenky dost vhodná.

Pokud jsem měl možnost sledovat to v minulosti, nikdy se nikdo nedostal do ročenky proto, že publikoval na Písmáku. Vždy šlo o publikaci v jiném médiu. A teď, kdy má Písmák své zastoupení v tvůrčím duu, kdy je šance nechat vyniknout několik místních autorů nebo autorek (možná o to nestojí, pravda), přijdeš s odpovědí, že odsud stejně nebylo co publikovat? Přijde mi to přinejmenším divné, zvlášť když pomyslím na to, jaké „blbosti“ se tam dokázaly dostat v minulosti. Možná je v tom ale vaše kniha jiná, nemohu zatím posoudit. Počkám, až to tady Lyryk celé okomentuje. :)


careful
14. 01. 2016
Dát tip

Jinovata: Doprkopr, chlape...on ten tvůj názor globálně není zlý, ale přestaň laskavě používat sousloví jako křehká žena a uvažovat o někom takhle na základě jeho pohlaví... myslím, že třeba ty budeš křehčí než já... tohle jsou totiž přesně ty "nenápadné" sexistické myšlenky, které si sám možná ani neuvědomuješ, ale lidi, jako jsem já dost drsně štvou!


Jinovata
14. 01. 2016
Dát tip

Od krále jsem vybral texty dva, ani jeden jsem nepovažoval za sexistický. Aids je také otázkou interpretace - na to máme zkrátka jiný názor. Název "nejlepší" se mi taky nepozdává a v rádiu jsem taky na přímý dotaz sám řekl, že jako nejlepší básně označovat nelze. Respektuju to jako zavedenou převzatou značku, byť nešťastnou - ale nestálo mi to za to práci na ročence nějak bojkotovat, je to malichernost (v mých očích). Aids se k prozření neblíží, ale myslím, že ne proto, že by se vyžíval v temnotě, ale že ji nedokáže opustit, možná se v ní i utápí stále víc. Název nenávist sám o sobě diskvalifikující není - Květy zla taky nejsou špatné protože mají v názvu (i v obsahu) zlo - jako téma.

Myslím, že jsem svou interpretaci obojího už naznačil dostatečně, respektuji interpretaci, která to vidí jinak a zdá se jí Král sexistický (ta představa ženy není jen její vykreslení mužskýma očima, ten vizuální obraz je "komentován" celkem básně). Feministkám nevadí samotné zobrazení, ale interpretace - a ta je tu myslím složitější, než že je nám mužem zobrazena žena bez ohledu na ni - vidím její osud, chlapa co ji doma bije, děti který žijou v domě, ve kterým se chlastá, automaty, každotýdenní sázení a touhu po pohádkové výhře a lepším životě, rakovinu plic z pasivního kouření, rutinu, nepřekročitelnou plynulost osudu, s jakou se dostala tam, kde je, danou sociálním statusem rodiny atd. To není pohled muže, který ženy ztotožňuje s tímhle vším, to je pohled na křehkou ženu, která do toho reálně zapadá a nemusela by - třeba i kdyby měla čas na přemýšlení o feminismu. A taky beru, že ti Aids přijde zlý, že se ti zdá, že se v tom nimrá samoúčelně.

Profesionál: V širším výběru byl egil a řehák. Víš o nějakých básních, které jsem přehlédl (se dvama a více výběry - musel jsem si stanovit nějaký filtr)? V ročence jsou ale vybrány jen básně z jiných zdrojů, byť od autorů publikujících nyní či v minulosti na písmáku a totemu. Já na konkrétní výběr neměl přímý vliv, arbitr rozhodl. Je to všechno v té ročencce popsáno.


car: tak on to je projekt konkretneho vydavatelstva konkretnych ludi. ktori sa mam ten dojem ze rok co rok menia. /oprav ma ak sa mylim/. podla nich to je najlepsie. berem to s rezervou rovnako ako vsetky podobne rebricky 

 

lyr: " předpokládá to nějakou univerzální vizi, která lidi spíše spojuje a nenávist to snad nebude!"

 

ta univerzalna vizia je podla mna predstavit cesku poeziu v roznych podobach. a z tohto pohladu sa tam da o elsovi uvazovat. ---  stale tu pracujes sa tu ohanas nenavistou --- ale ja by som nenavist vnimal aj ako gesto/provokaciu k zbierkam typu: Laska. --- co sa tyka tu ukazky ktoru si sem dal prave s provokaciu k povedzmeze tradicnej lubivej kvazihlbokej poezii pracuje 


careful
14. 01. 2016
Dát tip

aššurballit: :) ..no, já fakt nejsem arbitr básnictví, na to je tu dost jiných... ale pokud se ty "nejlepší" básně vybírají podobně jako tady povídky měsíce a tam někde nahoře sedí u výběru něco jako je ten, co vede tu soutěž tady, někdo, kdo si myslí, že on je ten hodný a osvícený a jen jemu milí lidičkové mají právo vybírat, co je nejlepší a moderní, tak je pak ten název sporný ještě více... 


Lyryk
14. 01. 2016
Dát tip

Ašš: jakkoli s tebou většinou nesouhlasím, tentokrát souhlasím, každý máme nějakou různost čtení a abychom něco mohli nazvat nejlepším, předpokládá to nějakou univerzální vizi, která lidi spíše spojuje a nenávist to snad nebude. Pravda, ať si je Aids jaký je, ale pokud někdo říká, patří mezi nejlepší, tak se zdráhám tomu přisvědčit a nějak přijatelně či nepřijatelně argumentuji. Někomu se líbí Hruška, někomu Umbratica, jinému Aids, proč ne; jiný lacino moralizuje, někdo nemoralizuje vůbec, ale svým „nemoralizováním“ propouští mnoho nemorálního. Každý má svou volbu.


". Vydávat ty básně, jak sami říkáte – subjektivně vybrané, za objektivní nejlepší české básně roku 2015, tak o to adjektivum nejlepší je spor. Kdyby to byl jakýkoli běžný editorský výběr, nic proti tomu; ale tady se za státní peníze vydává zá nejlepší něco, co prostě v užitné hodnotě neobstojí v základních požadavcích. "

-----

no vidis. za toto sa u vas hadzali tie jogurty. --- kazdopadne tie basne by som vnimal skor ako preierez.

---------------

"anonymní Aids neposkytuje lidské záruky, aby bylo možné tolerovat či dokonce pozitivně usuzovat o jeho dobrých úmyslech, když se podepíše pod sbírku s názvem Nenávist.  "

--------------

pride mi ze velmi lacno moralizujes

 

neviem preco by take zaruky poskytovat mal. do toho ci ma dobre alebo zle umysly by som sa vsak nepustal. z nazvu zbierky a formy uz toboz nie. --- osobne z toho co som cital od neho ma ten lacny kvazisoking nebavi a pride mi nudny. ale i taka poezia je. a nakonec v cesku citate aj hrusku a ty vyberujes umbraticu....

 

 


careful
14. 01. 2016
Dát tip

moderní vlna:D Já se o podobné věci zajímám... ale ne o nějaké moderní vlny. Spíš o praktické věci, třeba jako kdyby byly rovný platy... a jako soráč, ale mně spíš vadí vyfotošopované reklamy na anorexii na každé druhé straně... abych usoudila, jestli je nějaký Král sexista, nebo není, bych toho od něj muse přečíst víc, nebo ho znát... z téhle básně se v tomhle směru nedá poznat nic... pokud to není "poznání" na úrovni oné spadlé kupky hnoje na náměstí, o které jsem psala výše.


Lyryk
14. 01. 2016
Dát tip

careful, práce ponižující není, sexismus v díle pana Krále je přítomen, ale nikdo se o něm nezmiňuje, protože feministické čtení u nás nikdo veřejně neprovozuje. Zajímavé na zdejší ženské situaci, myslím česko, je, že mne v otázkách feminismu korigují často ženy, místo, aby vnímaly možnost otevřené diskuze .) už jsem zvyklý; naše ženy nemají o moderní třetí vlně feminismu ani ponětí, je to léta zakázané téma až se na něj s ulehčením zapomíná úplně. .) pěkný den


careful
14. 01. 2016
Dát tip

No, já tedy objektivizaci neuvěřitelně nesnáším, ale tohle je podle objektivizace fakt není...tedy kdyby ji trapně vylíčil jako prsatou krasavici, co by jí ho tam hned šoup... to je pro mě objektivizace, zvlášť když by se o ní jinak vůbec nezajímal po jakékoli lidské rovině...on popsal někoho, kdo mu připadá jako troska a jeho vzdechy a cokoli připodobněné k sexu je tudíž naoprosto odporné...stejně jako kdyby zmínil erekci a naběhlý žalud bezzubého bezdomovce u popelnic...z jednoho díla tedy na jeho vztah k ženám opravdu neusoudím, protože že se jedná zrovna o ženu, mohla být čistá náhoda a vy hned rozjíždíte pecky bu o feminismu aˇobjektivizaci, nebo o tom že mají mít ženy asi privilegované právo narozdíl od mužů nepracovat v hospodě a na jiných ponižujících místech...

 


Lyryk
14. 01. 2016
Dát tip

Jin

Sice bych neoznačil svoje čtení za puritánské, ani nelze říci, že by se dalo mluvit o nějaké cenzuře. Cenzura by vznikala, kdybychom se bavili před vydáním díla a zabraňovali tak svobodnému vydávání. Ex post cenzuru jsem ještě neviděl. Pokud poukazuji na nějaké nevhodnosti užitné hodnoty, je to něco zcela běžného. Žádné zboží není univerzálně pro všechny. Vydávat ty básně, jak sami říkáte – subjektivně vybrané, za objektivní nejlepší české básně roku 2015, tak o to adjektivum nejlepší je spor. Kdyby to byl jakýkoli běžný editorský výběr, nic proti tomu; ale tady se za státní peníze vydává zá nejlepší něco, co prostě v užitné hodnotě neobstojí v základních požadavcích. Mohli jste od Krále vybrat nesexistickou báseň, sami jste mohli vyhodnotit, že anonymní Aids neposkytuje lidské záruky, aby bylo možné tolerovat či dokonce pozitivně usuzovat o jeho dobrých úmyslech, když se podepíše pod sbírku s názvem Nenávist. Takhle dnes argumentují třeba zachránci českého národa v islamofobních spolcích, přátelé kolem Konvičky & spol.

Aids se k prozření neblíží, ani ho nehledá, vyžívá se v něm. Sexismus pana Krále je v podstatě neškodný, nicméně v publikaci nejlepších by měla mít etika navrch. Zlem se nedosáhne dobra. Pokud jde o realistické vykreslení nějaké ženy, která z vnějšku nějak vypadá, proč by ne, ale my s e musíme zabývat představou jejích chlupů a vzdechů, a v čem to přispívá k poznání oné ženy? Je to snad opravdu zkušenost s onou ženou? Ne, je to o představě muže o nějaké ženě, potažmo o mužských představách o ženách, jaké mají být. Je to hlavní sporná otázka feminismu. Jakým právem vnucuje muž svoji představu o ženě společnosti jako objektivizaci? A ještě takovým záludně podprahovým způsobem. Ano, jsem na to citlivý, protože je to moje odborné téma. Mne jako čtenáře Král navždy ztratil, protože mu vidím až na ledviny. Ale zastánců má jistě ještě dostatek, setrvačnost ideologie kulturního establishmentu má vždycky na své straně minimálně snoby. Slavný autor nechybuje.

Plánuji se dotknout všech autorů v oné publikaci a ne vždy negativně .)


Která z písmáckých básní z aktuálního období se dostala do ročenky, bratře písmáku editore Jinovato? – Kdo z nás je doslova nejlepší? Egil?

(Abychom si rozuměli, představuji si to tak, že slovo editora má na konečné uspořádání knihy minimální vliv, když tak mě oprav.)


careful
14. 01. 2016
Dát tip

No, a podle mě oba děsně blábolíte a pokud to autor zcela náhodou myslel jedním, či druhým způsobem, tak by se nad sebou měl taky zamyslet...páč blbá práce ponižuje všechny sterjně, když ji dělat nechtějí.. a debilní kecy o ženství a o tom, co ženy ponižuje, si nechte na dobu až budete ženskýma...tím neříkám že tu či onu to nebo tamto ponižovat nemůže...ale zas to nejde vztahovat všeobecně...podle vás dvou (možná třech, pokud to tak básník náhodou  myslel), respektive dle vašeho  rozhodování o tom, co je pro mě ponižující, bych třeba taky mohla chlapy hromadně označit za cosi.. ale neudělám to, páč vím, že to tak není.


Jinovata
14. 01. 2016
Dát tip

Nerozumím tomu, čím sjem se tě dotkl. Neříkám nikomu, co má či nemá rodit, jen interpretuji rození šuplíku jako básnické zobrazení nedůstojnosti. Lyryk to vidí stejně - liší se jen interpretace toho, jak to funguje v rámci básně, jak je to použito. Podle Lyryka to dehonestuje ženství. Podle mne se ho to zastává - tím že odmítá pozici hospodské vylíčit jako vrchol úspěšné a zářné kariéry, jak to je vidět ve filmech těch bílejch úspěšnejch mužů.


careful
14. 01. 2016
Dát tip

...jo ...a pokud mě jako majitele vagíny něco trochu nakrklo, tak to nebyla ta báseň, ale tvé "rozhodování" o tom, co bych měla nebo neměla rodit.:D

...by sis měl přečíst mého Kavalíra a přestat přemýšlet za jiné, co pro ně je, nebo není dost důstojné, a co na kom páchá nasílí... zvlášť jen podle toho, jaké má dotyčný pohlaví...tvá slova mě tudíž i rozčilují, narozdíl od taky podivné interpretace v recenzi...


Jinovata
14. 01. 2016
Dát tip

Ještě k těm zmínkám o tom, že na písmáka se nedostane a zavedení zaclénějí těm mnohdy lepším atd. Editorem ročenky jsem já, písmák, arbitrem je člověk, který hned několika písmákům vydal knížku, v kavárně fra se sem tam pořádala i čtení totemu. V ročence je asi 7 autorů (nemůžu to přesně ověřit), kteří jsou či byli písmáky či totemáky. Ve výběru editora byla jedna báseň přpímo z totemu a jedna přímo z písmáka. Autorů z literárních serverů bylo v předvýběru ještě více. Prošel jsem všechny básně se dvěma a více výběry/doporučeními za rok. Podobně to bylo loni.


careful
14. 01. 2016
Dát tip

Já tedy s interpretací autora recenze taky nesouhlasím, ale po přečtení posledního komentu mám zas jednou pocit, že existují jedinci, co když na náměstí vypadne z valníku náhodou kupka hnoje, tak v tom spatří dokonale precizní a aromatizovanou skulpturu, která má naznačovat odtržení civilizace od přírody. Vyvolat tísnivý pocit chaosu narušením linie náměstí a vest k dialogu o změnách ve financování zubních laborantek.


Jinovata
14. 01. 2016
Dát tip

Nevím, kolik dílů nás ještě čeká, jestli je ještě hodně básní, které by se autorovi zdály nevkusné, zlé, špatné a nekorektní. Puritánské čtení je legitimní, za sebe mohu jen říct, že s navrhovanými interpretacemi ani v jednom případě nesouhlasím. Svobodovu báseň nechám stranou, kritice špatnou nápodobou těžko vzdorovat. Pro mne je ta báseň věrným zachycením lidské malosti a nestydatosti, vrcholící slovy "ale hlavně sem", které už svou lidovou formulací prozrazují duševní nedostatečnost spojenou s cynickou, závistivou prktičností. Není to pěkné, ale obklopuje nás to, zvlášť dnes - a odkrýt to je způsobem, jak s tím bojovat.

V mém čtení není Aids posthumanista, který by oslavoval zlo a oplzlost, ale humanista, který je zděšený tělem, do kterého je uvržen a dehumanizovaným světem a lidmi, kteří jsou pro něj z principu nedosažitelné. Napětí v jazyku i obsahu je právě výrazem touhy nehumánnost překonat, najít duši v svém těle i v tělech druhých, což se může z jistého pohledu zdát nemožné. Je to přiléhavé i pro dnešní dobu - jak dlouho už tu máme humanismus a jak daleko jsme stále k jeho nepokrytecké realizaci? Jde o boj proti dehumanizaci jejím nelítostným zobrazením, které vždy musí předcházet prozření.

Petra Krále se jako člověka nedvažuji hodnotit, rozhodně ne zde,byť se mi taky nelíbí třeba jeho nemístný vtípek vůči jedné ženě při čtení ve fra. Jde nám tu o konkrétní báseň. Vykládat si feminismus tak, že se ženy musí i v umění vždy vyskytovat krásné a ušlechtilé, je velmi zjednodušující. Popis hospodského za pultem, jemuž přetéká pupek do drobných v šuplíku kasy by jistě mohl být na místě té pasáže o ženě, aniž by to vzbudilo pohoršení mužů. Jde o realistické zobrazení ženy, která se cestami osudu dostala do postavení za kasou v hospodě a tímto prostředí také nasákla. Podobně by třeba mohl být zobrazeno dítě pracující v indické továrně na textil, aniž by šlo o protdětský text - naopak jde o zachycení té nuzoty, přesvědčení, že bychom měli pro dítě i pro ženu mít důstojnější místo. To samé bych si řekl i o tom hostinském - taky by mi ho bylo líto, že žije v hospodském světě, který se na něm podepisuje. Počítat procenta výskytu žen a mužů v básni - to bychom se u milostných básní dostali zase k pozitivní diskriminaci. Je to zkrátka blbost. Jde o  konkrétní interpretaci, která v tomto případě podle mne nesměřuje k tomu, že žena je tvor nízký, ale k narušení kýčové idiličnosti hospodského prostředí skrze zobrazení násilí, jaké páchá na ženě. Obraz s rozením suplíku nechce říct, že ženy jsou dobré na rození dětí a v hospodě nemají co dělat. Naopak hájí ženy v tom smyslu, že nemají být absencí taktu a bontonu ve společnosti dotlačeny k rození šuplíků pokladen v zaplivané, alkoholem nasáklé hospodě, ale když už rodí, mají rodit děti.

Jako poslední bych chtěl říct, že si nemyslím, že by měla antologie básní být nějak cenzurována o potenciálně "závadné" básně. Na jiných básnických sbírkách také není uveden věk, od kterého se mohou číst. Jestli někdo dá antologii dítět, které ještě není vnitřně připraveno interpretovat poezii, je to jeho rozhodnutí - podobně jako by mohl dát dítěti třeba Gotfrieda Benna. Problém by byl, kdyby ve výběru skutečně byly básně propagující zlo, násilí a diskriminaci - tak to ale podle mne není, viz mé interpretace výše.


guy
14. 01. 2016
Dát tip
Svědčí to o tom, že i když je na něčem vyražen předpisový punc, zdaleka to není zárukou ryzosti. Naštěstí spotřebitel není zbaven možnosti takové produkty prostě nekupovat. Akorát je škoda, že zbytečně ubírají místa ve výloze kvalitnějším, byť nepuncovaným.

Josephina
13. 01. 2016
Dát tip

Hermann Hesse po celoživotním příklonu k buddhismu psal jako stařec oplzlé básničky ... jojo, odříkaného chleba ve stáří velký krajíc!


careful
12. 01. 2016
Dát tip

Já bych do toho feminismus netahala, v tomhle vidím jen modení snahu narvat tam něco šokézního...tady to prostě odnesla náhodou barmanka a už v úvodu jsou nějaké larvy (taky vyvolávají pocit rozkladu a tím i zhnusení)... prostě se tam něco nechutnýho a sexuálního "musí" nacpat...ani jinak tuto poezii nechápu... přirovnání k Heleně Vondráčkové se mi pak zdá vlastně náhodou  zdařilé... protože to je také jen sláva "bezduché" interpretky, což o naši společnosti dost vypovídá...myslím ta bezbřehá sláva "pouhých" interpretů, co jen (více či méně dobře) odzpívají, co jim kdo podstrčí...


Miroslawek
12. 01. 2016
Dát tip

Žena právě koriguje nějakou Danielle Steelovou a občas mi předčítá... shledávám jisté paralely s vybraným úryvkem... a co teprve kdybych to fragmentoval do obdobné grafické struktury... asi by to bylo peklo.


Gora
12. 01. 2016
Dát tip

Odstup neodstup, děs a hrůza, kvůli kterému bych nebudila nikoho, natož Mili.../T.


Lnice
11. 01. 2016
Dát tip

Taky si myslím, že o takovém popisu ženy nelze vést slušný dialog, takže volím bezpečné feministické čtení odstupu...rodit šuple??? To si snad nemůže představovat ani Petr Král...Kdo ví , kolikrát byl u porodu, zdá se , že ani jednou:-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru