Odmlka

Pomlka,
odmlka,
to jenom na chvíli
tóny se ztratily,
jako by nebyly.
Kde´s byla?
Řekni mi!

 

Pomlka,
odmlka,
věčně se zalyká,
za dveřmi,
uvěř mi,
umlká po chvíli
úplně do ticha.

Pomlka,
odmlka,
nečeká na vlka,
bojí se dybuka,
červená Karkulka
už ani nemrká,
už ani nedutá,
aby z ní nebyla
mrtvola smrdutá.

 

Pomlka,
odmlka,
to se to proplká,
s kdejakým obejdou,
vlci zas odejdou,
Karkulka zamrká
kousne do jablka,
a máme tady hrdou
Evu - v pořadí druhou.

Pomlka,
odmlka,
hrdlička nevrká
a tetřev netoká,
nic prý se nestalo,
nikdo nic neviděl,
svědků prý je málo,
možná se to jen zdálo,
kdoví jak se to událo.

Pomlka,
odmlka,
až příště nastane,
nic už se nestane,
v příšeří toalet
zpívat bude sonet
zpěvák, co ztratil zrak
a nikdo neví jak.