Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOslava jara
Autor
Ariante
Jaro je ráno, kdy stromy zdvihají své paže vstříc slunci a slunce září.
Jaro je zemitý pach bláta, hlíny, stíny na vodní hladině a její odlesky na tváři.
Vítr, co měkce duje a proplétá se mými vlasy.
A úsvit. Čekání. Naděje obilí na klasy.
Jaro zrychluje tep, když ptačí zpěv jásá a zesiluje.
Ti ptáci vzlétnou a srnčí zvěř se rozběhne, aby se v pravé poledne
zaskvěly jejich šíje v slunci a jejich kopýtka vrhala stíny na vlhkou zem.
3 názory
Tady si všichni, prosím jich snažně, odvždycky tykáme, jakkoliv jinde na rafijích osudu tikáme, neb před můzami jsme stejně jedna pakáž, nerozeznatelná, nezvedená, neschopná, drzá, Orfea natož Apollóna nehodná....:-)
(Jo a co ten Jeffers? Má ráda, nemá ráda?)
Jakpak bych se mohla zlobit? Naopak - jsem poctěna vaší přízní, pane Ostrich. :)
Někoho mi připomínáš. Bádal jsem... Jeffers? Kdoví, jak psal, když začínal.. než přišel ke kamenům: ( http://www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2006052002 ) ,možná oslavoval jaro - a tyhle hymnické vrstvy v sobě měl už napořád. Nejvíc mi ovšem přijde, ža takhle nějak jsem kdysi dávno psal :-)
Tak se nezlob, že se mi to tak líbí :o)