Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Předčítání

25. 07. 2016
1
1
415
Autor
Rylwen

Vzpomínka na čtení o horolezcích

I když nás dálka dělila
tak jsi při mně stál
já v duchu jsem tě hladila
tys knihy předčítal.

V nich jsme se po horách toulali
na nebi měsíc svítil
můj dech se trochu zpomalil
děj myšlenky mé chytil.

Milovala jsem ty chvíle
v hlavě mi zvučel jen tvůj hlas
já oddala se pošetile
tvým slovům zcela napospas.

Jindy jsi ležel vedle mne
ve čtení pokračoval
na lůžku z tvého ramene
jsi před světem mě schoval.

Já jsem tě přitom hladila
a tys mou lásku cítil
má ruka něžně bloudila
v osidlech tvých sítí.

Scházet mi budou velice
ty chvíle společného čtení
bývaly pro mne nejvíce
lidského nasdílení.

 

Takhle jsme byli, díky tvému hlasu
snad nejblíž stavu muž a žena
zkříženi v myšlenkách, prostoru i času.

 


Ta poslední kniha už ale zůstane navždy nedočtená....


1 názor

Doporučuju schovat a případně číst jen sobě, neboť zdá se žes povídáním pracovala dobře pro zvládnutí té situace (pro vyhodnocení vztahu a nalezení nové sebedůvěry). To vůbec není málo, když člověk takto využije možnost psaní.  Aby vznikla básnička, je třeba jít buď víc na krev (kratší a osobnější) a nebo naopak víc poodstoupit (odložit růžové brýle, třeba hrdiny i trochu kritizovat). Můj dojem je, že tvá parketa je spíš to druhé.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru