Ranní vstávání

..dlažební kostky se ti zakously do podrážky, když kolem projela tramvaj. Paní za výlohou se usmála a zamyšleně obléká figurínu - "Ještě musím vyladit kompozici", říká si. Odněkud hraje hlasitě rádio. Zrychluje se ti dech - dneska tě ty kostky držej nějak dýl než obvykle. Pomalu odkusujou pryž z podrážky. Nebe je azurový a slunce hřeje do zátylku. Z kanálu vykoukl potkan a upřeně tě sleduje. V tom okamžiku starej děda v šestým patře zapsal poslední verš a z hlavy mu vyletěl obří motýl. "A bude to sbírka do šuplíku", liboval si. Dům vedle se právě začal otáčet kolem své osy - byl přijat nový uchazeč o zaměstnání. Pod střechou hudraj holubi. A zase řežou ti chlápci na Karláku koleje a mladej pár souloží za oknem. Noha je už po kotník rozdrcena v dlažbě. Jsi vtahován do země a máš příjemný pocit. Náhle tě ohluší temný kovový rachot. To potkan na tebe nepříčetně chrčí a koulí očima. Paní zívla. Típneš budík a propadneš se na černou kolečkovou židli a před sebou máš notebook. "Dobré ráno, dáš si kafe?".