Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVeterán
Autor
Tvé horší já
*
Sedíš tu v rohu a bubláš,
trubky se škvaří
a celej přístroj se třese,
najednou si připadáš
jak veterán z vietnamský války.
Výložky na saku uniformy se lesknou,
ale ve skutečnosti ukazujou mrtvoly,
který tu padly.
Záznamy v deníčkách sou pořád stejný:
"Dneska to bylo perfektní..."
Ale v tobě jsou to jen další a další oběti.
Zvedni ze země použitý nábojnice
a nakresli jima do země inicály těch,
který zasáhly.
Jejich podobu, zvláštní znamení,
nebo prostě jen tvar lebky, kterou prošly kulky.
Nemůžeš si vzpomenout?
Tohle není nic k chlubení, mladý muži!
Kulky opustily nábojnice,
přetlak opustil stroj těla
a ty stále sedíš v rohu a bubláš.
Poslední zabitý je výjímečný,
zasluhuje něco navíc.
Zastv se, smekni a zatanči si s tělem valčík!
Byl speciální,
byl poslední,
nikdo další už není na mušce.
Došlo střelivo,
zbraň se taví,
a tvá dřívější přesnost už je taky ta tam.
Každý večer se modli za tu poslední oběť!
*
11 názorů
Tvé horší já
08. 12. 2016Luzz...děkuji, vstupuj klidně dál.))
jo, v tom, že jsou pořád stejný je to jen překlep, teda nedoklep.)
A samozřejmě mohu vysvětlit všechno, pokud by byl zájem, to zase není problém. ))
agáta5...ano, na to jsem spoléhal, že "najednou si připadáš..." bude to, co by mohlo čtenáře pokopnout k tomu, že to je asi trochu jinak.))
ještě si dovolím vstoupit - tato verze je o něco lepší, ale i tak mi připadne místy rozvleklá a konec jen o něco méně budovatelský :)
v prvním komentu jsem nezmínila jednu věc - přívlastkové věty - jakože není jich tam moc, ale to opakování který, kterou v relativně krátkém textu nepůsobí dobře, někde by se to dalo napsat tak, abys je vůbec nepoužil
potom zbytečné sou, jsou (nehledě na to, že to nemáš sjednocené :)) třeba:
Záznamy v deníčkách sou pořád stejný
záznamy v deníčkách pořád stejný - význam zůstane stejnej, ušetříš slovo a třeba na mě jako na čtenáře to působí řekněme intenzivněji, rázněji.
a nakonec jedna maličká nelogičnost: mrtvoly, který tu padly... mrtvoly padnout nemohly... mrtvoly jsou prostě mrtvý :)
k vysvětlování básní (a textů vůbec) - taky nerada, ale někdy mi to nedá... navíc myslím, že autor by měl být na konkrétní dotaz čtenáře "co jsi tímto obratem myslel" schopen odpovědět... pokud to nedokáže, tak se pak čtenář může (oprávněně) domnívat, že jde jen o plácání/psaní na efekt...
jenže pokud nechce, tak má čtenář smůlu :)
tak pro mě je docela zásadní dvě slova "NAJEDNOU SI PŘIPADÁŠ JAK..." já si taky někdy připadám jak přejetá tankem :))
poslední větu bych mázla, jinak se mi to líbí...
černý Holanďan
07. 12. 2016Správně, vysvětlovat svoje básně je kravina :-).
Tvé horší já
07. 12. 2016Děkuju vám za reakce. Opravdu jsem se při psaní asi tak moc zaobrazil, že celá věc nebyla čitelná. Zkusil jsem na tom teď trochu zapracovat a věc jsem předělal.
Včetně toho konce, který fakt vyzněl, jak od Zápotockého.))
Luzz...ano, máš pravdu v tom, že se ve mě dost prala expresivnost s civilem, což jsem na jednu stranu považoval za výhodu, protože mě to tak nějak vystihuje. S jednodenním odstupem musím uznat, že je to spíš maglajz, než cokoli jiného, takže i to jsem zde přetvořil
Holanďan...jo, já moc nemám rád vysvětlování vlastní tvorby. Vlastně všeobecně "překlady" básní mi přijdou tak podivně nemístný. Ale je fakt, že někdy je to fakt fuška a to co jsi vyčetl ty je to poslední, co chi aby čtenář četl.))) Ale v tomhle případě to je fakt moje chyba. Tak se snad teď podařilo to malinko víc přiblížit.
Ještě jednou děkuju mockrát.
taky jsem si nejdřív myslela, že jde o vietnam... ale možná je to jen nějaká paralela k válkám, který vedeme sami v sobě, možná je to o stárnutí... podobnej text může být o čemkoliv; každej čtenář si to vyloží po svým... ale možná jsi to tak zamýšlel
osobně v básních hledám hlavně pocit, atmosféru a myšlenku... tady jsem zmatena... tady hledám a nenacházím, ale asi moje chyba, natvrdlost a podobně :)
formálně - ta přemíra českých koncovek (zvlášť tvary jako mrtvejch a svejch) mi lezla po něklolika verších dost na nervy (ale to je čistě subjektivní záležitost), navíc v kombinaci se slovy jako jejichž, jimž nebo stále to na mě působilo dost neuměle, jakoby ses sám nedokázal rozhodnout, jestli budeš expresivní nebo "normální"... teda mně neva střídání spisovna a nespisovna, taky to dělám, ale tady mi ti přišlo mimo.
obraty jako "jejichž krev máš na svejch rukou" a téměř budovatelský konec to zabily úplně.
černý Holanďan
06. 12. 2016Její obraznosti se podařilo schlamstnout veškerý význam. Ani náznak toho, že by to byla metafora něčeho nebo tak. Leda nějaký emo pocit drsňáctví tam lze vytušit, jakože to je teda to, o čem to je, a ne vietnam. Pak by se to dalo číst jakože lyrický subjekt je na dně, představuje si sám sebe jak střílí lidi ve vietnamu, vše končí, lyrický subjekt vstává a odchází. Nebo já nevim. Uvidíme, jestli z toho někdo jinej vyčte to ono, o čem to tedy je, když ne o Vietnamu.
Tvé horší já
06. 12. 2016...ono to ale vůbec není o vietnamské válce...
černý Holanďan
06. 12. 2016To je otázka, jestli může báseň o padesát let staré válce, kterou jsme nevedli a známe ji akorát z filmů, něco někomu říct. Není tam žádná autenticita, je to všechno předžvýkané.