Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAž jednou
Autor
Ahoš
až jednou budu jíst knedlíky s vajíčkem
a nezvednu ani jednou hlavu
jenom si mlčky přisolím,
každá vůně spadne do tenkrát,
pryč už budou kouzelnoci,
bude moc pozdě
bude moc zima
na kolotoče,
budu se usmívat
budu tě hladit
budu tě milovat
jen když tě omylem potkám,
až
ani jednou nezvednu hlavu od vajíček,
tak mi sama řekni
ať jdu
6 názorů
Adriana Bártová
20. 11. 2017útržky citu nad knedlíkem ve vejci, prosté i výsižné, protože lásku vnímáme všude
zapomenuté heslo
19. 11. 2017Docela se mi to líbí. Je to takové čisté, je v tom jakási naivita, zdánlivá jednoduchost, která přitom v sobě skrývá velké téma a mnoho nevysloveného citu. A právě to plynutí, melodičnost, opakování slov a zaobírání se obyčejnou činností má tady svůj smysl. Kdybys to osekal, ztratilo by se kouzlo nenuceného citlivého povídání, ztratil by se z textu jeho "hlas", který je v čemsi všední a zároveň neopakovatelný.
Radovan Jiří Voříšek
16. 11. 2017říkám si, jestli to trochu nezkrátit na kostru sdělení
hodně se mi líbí verše - bude moc zima na kolotoče,
- ani jednou nezvednu hlavu od vajíček,
- každá vůně spadne do tenkrát,
každopádně tip
hm.. zbyl mi tam jeden knedlík od včera, tak ho asi taky udělám s vajíčkem... není to úplně špatný nápad.. s okurkou
no jo hlubší kritiku, ale to je těžký.. samý budu a ta vajíčka taky moc poeticky nezní, nějak mi to tam tu pointu kazí ta vycpávka...
asi by stačilo .. až jednou budu jíst knedlíky s vajíčkem a ani jednou nezvednu hlavu .. abych tě obejmul,pohladil,políbil,posolil si talíř atakdále, co všechno u knedlíků děláš.. pak mi sama řekni ať jdu...