Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sealbert má budoucnost!
1
vyhlášení se blíží
albert je nervózní
před mikrofonem z banánu zkouší si děkovnou řeč
svaly se mu třesou horečkou
z očí mu teče kafe
celé noci nespal
vymýšlel děkovnou řeč
zkoušel jak správně zadrhnout
jak nechat hlas přeskočit dojetím
nahrává se na mobil
analyzuje výsledek
není spokojen
myslí na matku
která mu drží palce
myslí na bývalé přátele
kteří mu náhle píšou "drzim ti palce"
myslí na bývalé nepřátele
kteří mu náhle píšou
"vim ze mezi nama byly nejaky sracky ale chci ti jen rict
ze ti drzim palce a vzdycky budu"
myslí na bývalou která mu náhle píše
že ho znovu miluje
nebude to dlouho trvat a albert
se nasere
prudce máchne mobilem do vzduchu
opatrně ho položí k zrcadlu
půjde si zaběhat
jestli cestou uvidí nějaké dítě
škaredě se mu podívá do očí
bude si přát aby se hystericky rozbrečelo
nebo zmlátilo svou matku
2
albert je hodný kluk
má rád děti
má rád matky
má rád zvířata
chová moly
rád přemýšlí
rád hezky vypadá
přeje ti jen to nejlepší
všem fandí stejně
3
z pěti nominovaných albertů
jsou pouze dva ženy
je třeba napsat porotě vzteklý email
který bude ctít zásady korektnosti rasismu a feminismu
možná je to ale rovnováha
protože poměr mezi jin a jang
u jednotlivých albertů se liší
a náš albert zkoušející si děkovnou řeč
oblékl si malé černé
a je opravdu krásná
4
mezi nominovanými alberty není ani jeden
vietnamec ani cigán ani uprchlík
ovšem na zinscenované fotografii máme všechno
černobílost dodává tajemství a mění podoby
krásný polohispánský zádumčivý albert
intuitivně hledající rovnováhu
na cestách
blonďatá albert
se zasněným pohledem v oversized cardiganu
přecházející z uvědomělé švédky v číňanku
která zanechá armádu kapesníků
na podlaze v hotelovém pokoji
albert sebevědomý intelektuál s rozjívenými vlasy
kterého čeká
příprava vánoc pro tři děti
potom barvení velikonočních vajíček
albert v potápěčských brýlích
shrben komplexem z dětství
kdy musel nosit klapku na oku
a ostatní děti ho tloukly pomeranči
nyní se schovává v pokřiveném úsměvu
v pozadí albert s mateřskými rysy
ženství s naběhlými tvářemi
vizionářka směřování
civilizované země knedlíků
pět čůrků tvořících silný proud
mladého umění
slevové teplákové republiky albert
5
slevový den v albertu se blíží
republika nemůže dospat
důchodci jsou nervózní
měří si tlaky
dávno před otvírací hodinou
tvoří se zástupy uvědomělých produktivních lidí
děti štíply prarodičům berle a ohánějí se jimi
proti učitelkám které se ohánějí
plesnivými houbami na tabule
muži prorážejí dav
pomocí stříkacích pistolí
mladé matky metají kolem sebe plínky
jiné si klestí cestu kočárky
nebo dětmi visícími na prsou
starší ženy vrhají rozpálené plechy s buchtami
a zní řinčení a citoslovce a upřímnost
albert stojí v pozadí a natáčí
něco ho zasáhne do tváře
vidí zrnění
okolní řev se rozpustí v šumu
listů a nakonec v klidné
temné hladině zpod které se prodírají sirény
6
věřím v pannu marii ferynu
je poslem nového lidstva
na splihlých vlasech jí přistáli tři andělé
zatroubili nosem
a řekli že mesiáš nepřijde
že musíme být sami
být sám je dar
povídá marie na liduprázdném autorském čtení
židlím
marie organizuje pochod hrdosti
všech kteří se narodili
pod krycím jménem albert
všichni cizinci
společensky nevhodní
vyloučení do hajzlu
uctívají marii
přinášejí jí banány
a vřelé díky
a marie je zelená a vypadá šťastně
7
albert v liduprázdné galerii
před zelenými závěsy v zeleném osvětlení
čichá vůni konopí
usíná v sedačce
zatímco v motoru auta na projekčním plátně leze had
a čte albertovi báseň
o údělu hada v motoru
albert se probouzí na parkovišti
mění se v husu a hledá přátele
mezi auty
ale přátelé byli odvezeni nebo snědeni
na svatého martina
nebo chcípají v uzavřených prostorách
aut
nebo velkochovu
nebo daleko za hranicemi
vyautovaní
albert husa se chce rozplakat a uctít přátele
ale dochází mu vzduch
dochází mu čas
dochází mu že svět
je krutý a plný odcizení
a že jeho jméno není albert
všechno ostatní mu uniká
jak oxid uhelnatý
v zapomenutém bytě
7 názorů
teleskopická prachovka z mikrovlákna
26. 01. 2018a bude to ještě povrchnější.
samozřejmě jsem nechtěla dávat učitelkám takové zbraně jako těžké houby, zranilo by mi to báseň.
zapomenuté heslo
01. 12. 2017Zbora: Tak vzhledem k životnosti prachovek je to spíš přestárlý ročník. Trochu mladší než Feryna.
Taky nevím, jestli se ještě někde používají ty klasické houby. Mně se při tom obrazu vybavila základka, ach jaká nostalgie. Když si představím, že se učitelky ohánějí nějakýma magnetickýma mazadlama, je to moc agresivní, zatímco takhle mi ta scéna přijde sice dramatická, ale docela bezpečně, skoro pohádkově.
To ale nic nemění na tom, že povrchnost celého textu mě spíš sere. :)
Osvěžující a mile ironická - bylo by škoda nechat ji tu pokrýt prachem.
Mimochodem budeš asi starší ročník, klasickou houbu už jsem ve škole neviděl ani nepamatuju.
teleskopická prachovka z mikrovlákna
28. 11. 2017jinak ale sebekriticky souhlasím že je to velké dílo které ocení až příští generace (nebo dokonce žádná)
teleskopická prachovka z mikrovlákna
28. 11. 2017nechci žádný sýr. prach nemáš?
zapomenuté heslo
27. 11. 2017Velké dílo. Škoda jen, že v sobě nemá ani zrnko prachu pravdy, navíc už pozbylo aktuálnosti a stává se jen unikající vzpomínkou na nervové třeštění přeprášené prachovky. Ale roztomilé to je pořád. I když taková jakože angažovaná póza ti moc nesedí. Ale aspoň je to trochu zpestření, ten tvůj sýr reál už je prošlej, zkus si toho napsat víc takhle jednoduše. Mohlo by to k něčemu být.