Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŤazadlo
Autor
gabi tá istá
„Objednala som sa na trvalú. Už mám tie vlasy hrozné. Za mlada som ich mala pričapené na hlave, musela som chodiť na trvalú, aby som s tými štyrmi vlasmi vykúzlila nejaký účes a teraz naopak, nie a nie ich očesať, stoja mi, jak keby som bola pod elektrickým prúdom,“ spustí mama.
„Áno, vyzeráš niekedy jak majster EN,“ smejem sa.
„Budúci utorok idem.“
„Už si mohla počkať, až bude lepšie počasie, aj tak teraz nikam nechodíš.“
„Už to nemôžem odkladať, veď sa sama seba nalakám, keď idem okolo zrkadla. Keby boli zlé cesty, neni problém, zavolám, že neprídem. Neboj sa, mám to blízko, cez jednu ulicu.“
***
„Tak zajtra ráno mi nevolaj, ja ťa prezvoním, keď sa vrátim,“ pripomína mi v pondelok.
V utorok sa zobudím do zasneženej krajiny, čakám, že mama zazvoní a oznámi mi, že teda nikam nešla. Telefón mlčí. Odhrniem sneh na dvore, pred domom, nakúpim, kontrolujem telefón, žiadny zmeškaný hovor. O jedenástej mi je jasné, počasie ju neodradilo, s najväčšou pravdepodobnosťou sedí u kaderníčky. Umývam riad, keď počujem zvonenie. Všetko nechám tak a volám jej.
„Tak čo, mami, zdá sa, že počasie ťa neodradilo,“ začínam rozhovor.
„Vieš čo, u nás boli chodníky mokré. Žiadny ľad, ani sneh. A ja som išla po ceste. A pri DEMY niekto posypal zasnežené chodníky tak na husto takým drobným štrkom, až ku kaderníčke. Tak sa mi dobre kráčalo,“ ubezpečuje ma mama.
Na krátkom úseku podozrivo veľa dosť protichodných údajov. Mokro, sucho, sneh, ako potrebujem počuť, tak bolo.
Som rada, že je doma, nesnažím sa ju na ničom nachytať, nekomentujem.
„Mala tam všelijaké časopisy, také, čo nepoznám. Žiadne klebetince, ale krátke životopisy o starých známych hercoch, čítala som si, ani mi nebolo dlho. Taká som spokojná, že to mám za sebou, veď som sa hanbila aj pred susedou. Eva je vždy upravená a ja také ťazadlo.“
Počúvam prúd slov, o obrazoch, zbierke bábik, perfektnom vybavení, o všetkom, čo stihla v kaderníctve v rodinnom dome popri čítaní zaregistrovať. Jej úvahy, z čoho tá baba žije, keď u nej nikdy živej duše nestretne, istotne ju rodičia podporujú, rozvedená, dvaja synovia. Vnímam už len melódiu, vďačná, že má záujem. O ľudí, okolie, aj dobre vyzerať.
12 názorů
Gábi. Karel, Karl, Karči, Charles, Carlos a Karol? To je celkem jedno. Nejhezčím oslovením je stejně Miláček.
Měl jsem kdysi milenku z Humenného, Karolinu. Ona mi něžnila jméno "Rolko" a já "Ruličko." Poté jse prý provdala za nějakého Huga. Něžnit koncem Uga, Uga, tak to zní nějak divošsky. Zlatej Karel.
gabi tá istá
13. 02. 2018Karol(nevadí ti, že som si ťa poslovenčila, však?), mne to napadlo oveľa skôr, hneď ako si mamku po 1.x spomenul, že to by bola kamoška!
Že sa na tvoje komentáre teším, to som ti už isto iste napísala
Tak dlouho jsem si zkracoval cestu, nežli jsem pochopil, že je vůbec nejkratší na ni vůbec nevyjít.
Mamka říká svému sivému podzimu života vlasopad. Stěžuje si, že jí stále padají. Přitom má husté vlasy jako bujná džungle. "A co mám řikat já?", konejším ji. Posledně jsem byl u vlasorubce. Sedím v křesle a zadumaně hledím na zem a počítám ufiklé vlasy. Nakonc mi vyšlo, že mi jeden vlas stál dvě koruny. To je přece skandální... a mamka se ještě diví.
Početl jsem si, Gábi. A moje mamka by jistě s Tvoji kámošila.
gabi tá istá
12. 02. 2018mND, no nazdar :) dalo by sa, inde budem, v Mojej malej mame by som nerada, rada by som si ju zachovala v plnom znení
Je poznat, že než začneš psát, dopředu máš promyšleno, CO chceš říct. To vůbec neni samozřejmý ani u profesionálních psáčů. Na druhou stranu... už jsem ti někdy něco kritizoval? Asi ne. Tak tumáš: dalo by se to výrazně zkrátit. Jako skoro vše, co napíšeš. Na-zdar
gabi tá istá
12. 02. 2018pozdravujem - aleš, zvedavec, Kočko,Gora :)
aleš-novák
12. 02. 2018***