v resetu

děkuju!

vytuněná*

Uff... dvakrát přečtené, potřetí prožité...  ještě se klepu 

a2a2a, Zbora, Norsko, . i vám moc děkuju za podporu. Těžko se to slovy vyjadřuje.

Jsem ráda, že jsem na tenhle text dostala tak podnětnou zpětnou vazbu. Nad vašimi slovy se opravdu zamýšlím a vížím si jich.

Tenhle text byl vybraný a čtený na Literárním večeru Aktualizace systému - festival Jeden svět v Liberci. Osobně jsem se nemohla zúčastnit, což mě mrzí. Jenže Liberec a v týdnu, prostě dost z ruky:)

Takže i kvůli tomu jsem text možná pojala trochu obšírněji. V úvodu část věnovaná nestandardní antecepci jako takové, jejim důvodům přes mírnou konkretizaci a nastíněné řešení. Takto shrnuté to zní tak neživotně ... prostě aktualizace systému nejzákladnějšího článku společnosti - rodiny.

Danny, díky moc.

Kočkodánku, věřím, že tvá receptura by byla určitě poživatená:)

Agátko,  nad těmi časy jsem dumala, ...otevírá/otevíral ... jedno písmenko a nadělá paseku. Ale tvé upozornění má logiku, nově jsem pohlédla a dávám ti za pravdu. Díky, díky!

Santi, děkuju za výběr.

Umbratica, napsala jsi to moc pěkně a mile vlídně,,děkuju Ti.

Lnice, bližšíspecifikace ega ... prostě můj novotvar, snad tak může stát. Díky moc za čtení a stopu.

moc pěkné...jen nevím, co je slovo managerega.-) od slova manager? v tom případě managera? 

Silně skličující expresivní text, poměrně slušně technicky zvládnutý (s trochu pomalejším rozjezdem).

Zasloužíš si, už jen kvůli své vnímavostí, a také kvůli toho, že tato báseň je bohatá na pozoruhodné obrazy, abych se vyjádřil blíže, přičemž prosím, aby mé názory nebyly nutně brány víc než jen jako námět k zamyšlení.

Čtenářky správně vnímají, že jde o obsahově závažný text či spíše odraz závažných událostí. A za to si zasloužíš první pochvalu, tím spíše, že jsi vše vyjádřila v zajímavých obrazech a nikoliv otrocky popisně. Přesto se nemohu vyhnout pocitu popisnosti.  Ten je vyvolán zdlouhavým úvodem, zejména druhou slokou, která je sice ve volbě výrazových prostředků nápaditá, ale v podstatě jen rozvíjí obsah první sloky a zdá se mi, že se nijak nedotýká toho závažného, co se objevuje v básní dál. Možná i třetí sloka budí dojem, jako by  uzavírala první část básně a tímto vlastně šlo obsahově o báseň samostatnou, přičemž další navazující část působí, jako by šlo o další báseň. Ne že by to celkově spolu nesouviselo, ale zde ve mne vzniká právě ten dojem zdlouhavé

popisnosti. V následující slokách se objevuje hodně dramatického a to je část básně, která mne strhla.  Působí silně právě proto, že je vyjádřená nápaditě bez jakýchkoliv zbytečně silných výrazů, bez patetismů, jakoby s časovým odstupem i nadhledem a přesto vkusně expresivně. Poslední dvě sloky působí bilančně a posouvají báseň do jakési balady. Mohou tam být, mají své místo, ale také  si umím představit báseň bez těchto dvou slok. Mám totiž za to, že právě tyto dvě poslední sloky, alespoň ve mně umocňují dojem popisnosti a poněkud tlumí dramatičnost ve slokách předešlých. Ukončením veršem o bohu co neviděl by více volala do světa.

 A nyni by se mohlo zdát, že se mi báseň až tolik nelíbí. Není to pravda, jde o velmi hezkou báseň, velmi silně odžitou a přesvědčivou, výrazově bohatou a přitom plynule dobře srozumitelnou.  Jen jsem chtěl vyjádřit pocit, že autorka vložila do básně vše, co potřebovala, přičemž prokázala schopnost oslovit dřív, než si byla ochotna připustit.

Šustíš, šustím, šustíme. Mezi největší slasti však patří škrtání, příště.

*

Myslím,že takhle to vypadá,když se řekne "Hrnečku vař". Závidím vám všem,kteří ten kouzelný hrneček máte a dávám tip.

Jituš, tahle mě pěkně bodla ...  co bůh spojil a pak neviděl vydá za celou báseň

řekla bych, že ses odkopala :) trochu mi přijde tvrdá, konstatující, nikde ani špetka k nádechu .. přechod z přítomnýho do minulýho mě trošku ruší, ale chápu, že jsi přešla do minulýho záměrně, i když by se mi líbilo kdyby ne ... až do "předvídání by nemělo..." bych nechala přítomný, šoupla bych tam ještě jednu mezeru a.. ale jen můj pocit

báseň je dobrá

Lerak12, Goro, děkuji za čtení.

hodně mi to připomíná...něco zlého, je to tragický kousek, Jitko...

předvídání by nemělo být smyslem života

tvoří s ním neslučitelný ambivalentní pár

co bůh spojil a pak neviděl

aby nestravitelnou šlichtou slov

mrštil tichem o stěny ložnice a dětských pokojů...

Tedy "vytuňený" název a ťří vrsvá role se krásně rozmotává ke své ose. Atkij*