Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKolemjdoucí
Autor
Umbratica
Je zimní ráno
ústa už dýchají na květy z ledu
tu a tam z bílého záhonu
vykoukne oko
a civí do mrazu
tváře se ale ukrývají
v jiskřivém houští
Uličku z přízemních domků
v které si byli tak blízko
kolemjdoucí a domácí
ted´ odděluje ojíněné sklo
na vlažné tam
a studené tady
Procházíš čtvrtí zavřených dveří
saze jak havranní peří
ti místo vloček
padají na rty a na ramena
- Někomu střechu nad hlavou
někomu kouř a popel
17 názorů
Evženie,
díky za tvůj patnáctý tip. Mám další místo v "hlavním seznamu".
Evženie Brambůrková
22. 05. 2019/T
Evo,
jen málokdo si může dovolit psát nezávisle na své náladě cokoli. Naše nálady se velmi podobají počasí. Básníci se většinou nechávají náladami někam unášet, dokonce se to od nich tak nějak očekává. Málokdo umí být děvče do nepohody.
Vesuvanko,
díky za tip. Ano - je to jinotaj o dvojím typu lidí : domácích a kolemjdoucích. Já jsem vždycky jenom ten kolemjdoucí.
Evženie Brambůrková
16. 05. 2019Líbí se mi. /T
Karpatský knihomoľ
16. 05. 2019/*
daddy,
díky za típek. - Ale já jsem ráda , že prší. Trávím odpoledne ve folníku a přesazuji kaktusy, kapky bubnují na fólii a zavlažují kaktusy na skalkách a v otevřených pařeništích a rostliny pomalu berou vodu a zvětšují svůj objem.
Ta básnička se odehrává spíše v psychologické rovině. Je to vlastně takový jinotaj, i když ta ulička s přízemními domky reálně existuje, chudší lidé tam v zimě topí kdovíčím a saze tam občas na ramena opravdu padají.
Agáto,
moje kaktusy berou vodu i v tomhle strašlivém nečase a probouzejí se ze zimního spánku počasí navzdory a tak i já věřím , že bude líp. Díky za típek.