Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHaiku 2020/3
Autor
verulinda
je mlha
a tak daleko hřebeny
mého lesa
18 názorů
:) za spamový koment se omlouvám - ani nevím, co mě to popadlo:) ... už to neudělám a krásný den až do verulindova
Když někne vznikají haikové improvizace, nezbývá mi než se připojit jako za starých časů.
(Turista)
Jen bílá mlha -
Kolik kroků mi zbývá
k barevné značce ?
no, varianty |:o))... tak do těch se já v haiku nepouštím, jen opravuji, upravuji co sama napíši /i když o teisana se mi moc líbí/ připadne mi to divný obměňovat něčí haiku, ale tady se to běžně dělá a je to asi normální... a les nevlastním , jen pohled na něj, no a Veru toho má opravdu dost a pan Jirous mi nechybí, neznám jej, čtu strašně málo, mám jiné záliby
daleko v mlze
ztratila jsem hřebeny
blízkého lesa
:)
ale jen jsem chtěla přispět do hračičkárny - bo haiku čtu taky, i když tiše
Gora:
"Veru zase měla..." ano, souhlas s tím "zase", Veru toho má opravdu dost, ale právě jí tam ještě chybí ten Jirous.
Ok, díky za moc odpověď. Práci s přivlastňovacími zájmeny si budu připomínat.
atkij: když "vlastníš les", tak ho vlastníš pouze a jenom na papíře (katastru) a můžeš se tím chlubit v hospodě. Tohle je ale úplně někde jinde.
Měla jsem variant víc, i bez zájmena, jen jsem nevěděla, do jaké míry mohu "inovovat", když to není můj námět... díky za rady týkající se nejen zájmen. Tvé - osekané na dřeň - mi je nejblíž. Veru zase měla poetický a nosný nápad!
Jirous byl fenomenální, mám jeho poezii z kriminálu... čím hůř, tím líp psal...
Všechny varianty se mi vlastně líbí. A jak malá změna stačí ke zdokonalení.
Mého lesa. Co když skutečně vlastním les? Tuto variantu bych tedy úplně nezatracovala.
Nejedná se o variaci, nýbrž jenom o variantu jednoho a téhož s malými úpravami. Dobrý haiku-komentář i když ze samotného textu lze i tohle vyčíst, ale tady ještě víc platí citát I.M.Jirouse (citace jenom část)..."Jedině na čem záleží je to, jak je to napsané"...což bývá zpravidla to nejtěžší.
Bylo by dobré zapomenout na "moje" (jakákoli přivlastňovací zájmena v haiku), nic v přírodě není moje, tvoje, naše - je to jenom stavění našeho ega do popředí...i když lze pochopit "můj les" - mám ho ráda, často v něm pobývám, takže jsem si ho tak nějak přivlastnila atd., ale v haiku NE.
Moje varianta (samozřejmě to nikomu nevnucuji)..."daleko" na konci proto, protože je to ještě víc daleko (mlha) než daleko uprostřed - po něm přijde už jenom prázdno...a to fňuknutí po "mém lese" je tam také zřetelné..."tak" je dost důležité, evokuje právě tu dálku, prázdnotu, pocit nejistoty, smutku tj. najednou bez "mého lesa".
mlha -
a hřebeny lesa
tak daleko
ne, to mi nevadí, teď čtu variaci od Gory... myslím si, že je samozřejmé, že když je mlha, tak vidím jen na krátké vzdálenosti, takže nevidím, co je dál, slovo nedohlédnu mne vlastně ani nenapadlo, les není daleko, vím, že tam je, ale mlha udělala své, vzdálila vrcholky lesu... spíš jsem cítila smutek, že zrovna nevidím vrcholky tak, jak se na ně ráda dívám, před dvěma dny byly ojíněné a v tmavomodrém horizontu to byla nádherná podívaná...přesně jak napsalo dievča z lesa, díky za čtení
mlha–
nedohlédnu hřebenů
mého lesa
/vlastně jen kosmetická úprava, nebudu se pouštět "do větších akcí", aby to verulindě třeba nevadilo/, jinak tip, ta myšlenka je hezká a dala by se obracet skoro donekonečna:-)
Zajímavé téma...byl bych zvědav jak by si s tímhle "jednoduchým" textem poradila Gora (pokud se to ovšem Verulindy nedotkne a Gora bude mít zájem - avi).
dievča z lesa
19. 01. 2020tajomné, smutné a jednoduché
Zajíc Březňák
19. 01. 2020Mně se to líbí.