Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lípa

09. 02. 2020
1
6
420
Autor
Matschka

Běžím a běžím,

rozbil se mi svět,

běžím a běžím,

není cesty zpět.

Zběsile mi srdce tepe,

myšlenky se rozdělí...

...a v zahradě u kláštera

lípa tiše ševelí.

Listy jak hedvábí,

kůra je tvrdá,

stojí tu vztyčená, pevná a hrdá.

Shlíží tu dokraje,

poutníky provází.

Ty, co jdou poprvé

i ty, co odchází.

Zeptej se na radu,

jen nebuď nesmělý

a pak jen poslouchej,

jak tiše ševelí... ševelí... ševelí...

 

 


6 názorů

Matschka
12. 02. 2020
Dát tip

To jo, ony nás pozorují, jako my rybičky v akváriu, ale občas poradí...


clovrdik
12. 02. 2020
Dát tip

jj, ty stromy nás mají tak trochu na háku ... nelze, než jim tiše závidět :-)


Matschka
11. 02. 2020
Dát tip

To je přece krásná kritika, vyzdvihne to dobré, poukáže na to, co je třeba vylepšit, posune Tě dál a nevezme chuť k další tvorbě.


máš dobrou reakci, nečílíš se ... to je moc dobře

s chutí proto dávám tip


Matschka
10. 02. 2020
Dát tip

Děkuji, Radovane, potěšilo mne, že sis to přečetl a zamyslel se nad tím. I já se zamyslím...


Myslím si, že to není volný verš

jsou tam hezké části, třeba poslední 4 řádky

Ale jsou tam i místa, která by chtěla dopilovat.

Třeba první 4 verše mi přijdou hodně dětské

dále verše: kůra je tvrdá / stojí tu vztyčená, pevná a hrdá - tohle mi přijde nerytmické, jakési nevyvážené a zbytečně moc (zdlouhavě) popisné

Ale jen piš a piš, skládej, vylepšuj. Ať se daří


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru