Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Cesta

13. 02. 2020
3
5
384
Autor
Matschka

Tou cestou..

bílou a svádivou vydám se dálky,

tam, kde se nebe snoubí s oblohou.

Rybníky, jak navlečené korálky

už třpytivější být nemohou.

 

Dýchám a noha nohu střídá,

do rytmu mi srdce tepe,

písek pod nohama zpívá

píseň, jež vůněmi kvete.

 

Nad vysočinou mraky líně plynou,

slunce se na nich houpe zářivé.

V hlavě nic není, jen sladké snění

a zlaté spirály se točí bláznivé.

 

Ztratila jsem se v prostoru a čase,

jsem cesta, jsem voda, jsem tráva svěží.

Starosti zmizely v zeleném lese,

jen ptačí trylky tu se mnou běží.

 

Tou cestou...

Vydám se včera, zítra, dnes,

je pouze srdce, dech, trasa

a pes...


5 názorů

RUZIGEL
17. 02. 2020
Dát tip

Jako kdybys popsala přesně i mé cesty a splývání s přírodou.


líbí...*/**


Matschka
13. 02. 2020
Dát tip

No, zajímavé, že? Patří tam země, nějaký šotek se mi tam vloudil.


Nebe snoubící se s oblohou?


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru