Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekazmarka
Autor
atkij
čím jsem starší
tím víc se mám ráda
nad prudkým svahem
za zády bezpečí vytváří těžiště
odvaha přede mnou – ufrnklá myš
po letech vidím ho očima studentky
jíž po pár rumech narostla křídla
do zkratek průseků
na muldy těl
půjčené lyže unesly šrámů…
po letech vidím ho dětskýma očima
kterým jsem říkala
neboj to zvládneš
pomalu traverzuj
od lesa k lesu
neboj to zvládneš
říká přes rameno
starší o odvahu
o echo prozření
a teď o vzdálenost
kam až ho dohlédnu
jen bouda na kotvy pořád ta samá
10 názorů
V útrobách Písmáka nalezená báseň. Pocit stárnutí, ale někde hloub ne rezignace, možná naděje? Dobře napsané dle mého soudu. Díky
Taky jsem se tak zadívala, dík za evokaci.
Sice v jiné lokalitě, ale ve stejném pohoří :)
Taky si občas říkám ,,To zvládneš" a funguje to !!!
Líbí se mi, když někdo dokáže k sobě samému přistupovat s nadhledem. Já vnímám i špetku humoru, to mě potěšilo, ale třeba se pletu.
Překrásně postavený mezigenerační text. Má parádní pulsující rytmus a úspornost, která ale není na úkor sdělení.
Povedlo se Ti hezky vybalancovat naději s melancholií a trochou stesku. Opravdu hezká, milá báseň.
Jitko, ty máš podle mne andělská křídla i bez jediného ml onoho alkoholického nápoje.
A nemusíš se bát, tvoje dílko jsem zvládnul dočíst až do konce. (superkombinace dvojtečky, pomlčky a správným směrem vykroužené závorky)
Myslím si, že s nabytím věku člověk získává náhled i rozvahu, tož bych tu myš neřešila, ať si ufrnkla! Jsou lepší, třeba liška, bystrá, elegantní, přemýšlivá :-)
ten posledný riadok to vyzdobil
O tom "říkání" to v rodině všechno je... ačkoli bouda na kotvy pořád ta samá.