Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKřížky
Autor
netWoor
Zazvonili a stáli venku.
Hned věděla jsem, co se děje.
Jeden z nich vytáh podobenku,
na které se má dcera směje.
„Tak jsme jí našli, víme kde je,
lopota nemalá to byla.“
Zlomili osten beznaděje,
rázem se zase cítím čilá.
Pak mě však opustily síly.
Společně mladý i ten starší,
na mapě křížek zakreslili,
a potom další, další, další…
5 názorů
aleš-novák
17. 03. 2020ale vždyť tě tady chválíme...:o) řemeslo za jedna...jen té pochmurnosti máme kolem i tak dost, tak proč ji ještě přidávat...
ty voe, dávám vtípek denně a už i v tom se kde kdo rejpá, že to neni tak vtipný jak jindy. Lidi sou děsně namlsaní, zdá se :))))) Navíc, nemůžu furt dávat vtipy, zas až tak mě nebaví psát furt to samý, neb mnoho vtípků je podobných (používaj podobný slova, což se blbě rýmuje) :))))) takže občas horůrek (no, on je to stejně spíš vtípek) a občas něco jinýho. Zejtra asi ňáký děsný moudro. :))))
aleš-novák
17. 03. 2020jako Kočkodan...že by to zrovna dodávalo optimismus to ne...:o)
V záveru dílka s názvem Krízky
já jako ctenár vydal skrek,
dostal se totiz do mé sisky
na beton humor typu black.
Vsak utichá vrískot, pístení
(afekt byl navíc trochu hraný),
psychiku klidní zjistení,
ze je to hezky zrýmovaný.