Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrázdné stránky
Autor
Danny
Maglos si oddechl. Velké množství skřetů a Nemrtvých již porazili a nyní jim zbývaly poslední dveře dělící je od tajemné Knihy magie a moudrosti. Podíval se po zbytku své party: kouzelník Anon, který již vyplýtval veškerou magickou energii při předchozích soubojích a mrštný šermíř Ort.
Dveře bez váhání vyrazili. Objevil se před nimi malý pokojík s truhlou uprostřed. Vypáčení truhly bylo pro Orta dílem okamžiku. Konečně! Nesmírná moudrost je již na dosah! Anon otevřel první stránku cenné knihy. Byla naprosto prázdná. Druhá taktéž. Celá kniha obsahovala pouze listy čistého bílého papíru. \"Co je to za hloupé vtipy?!\" rozčiloval se Ort. \"Někdo určitě pravou knihu ukradl a tohle sem nastrčil!\"
Vtom se zdálky ozval ryk skřetů. Vytažení knihy z truhly totiž aktivovalo
spínač, který otevřel tajné dveře plné nejrůznějších nestvůr.
\"Těch je opravdu hodně!\" poznamenal Anon \"určitě na ně nestačíme!
Zamordují nás! Pokud se nám nepodaří nějak přimět knihu odhalit svůj tajemný obsah!\"
\"Mohl by to být neviditelný inkoust, zkusím nějaké chemikálie.\" nabídl se alchymista Maglos. \"Ty Orte se je pokusíš zdržet.\"
Po půl hodině již byl Ort naprosto vysílený. Zatím se držel sice dobře, ale to určitě nebude trvat dlouho. Anon s Maglosem se mezi tím pokoušeli o nemožné. Zkoušeli rozříznout vazbu knihy, aplikovali kouzla typu \"Zahlédni tajemství\" a stále nic.
Anon se s unaveným povzdechem posadil. \"To nemá cenu...\" uvažoval \"počkat... celou dobu jsme uvažovali o tom, že v knize je něco navíc, co máme objevit... ale co když ta informace, ta tajemná moudrost je právě v tom... v tom... že tam nic není!\"
\"Nic tam není\" prosvištělo mu hlavou. Z Ortova štítu se na něj posměšně šklebil vlastní odraz \"nic... tam... není\" páteří mu proběhlo silné mrazení \"není! nic! tam nic není!\"
Začal se hlasitě smát.
..všechno...nic...nic...všechno...všechno....nic...všechno...
pulsovalo mu hlavou.
Smál se dál a ani když z jeho očí vytryskla žlutá záře uspávající všechny nepřátelské nestvůry, smát se nepřestal.