Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

za vše můžou reklamy

12. 09. 2020
19
7
384
Autor
trojort

Stojíme spolu u mušlí.
„Vždycky jsem chtěla být klukem.“
„Mít, co oklepat.“
Víc než popel z cigarety.

Večer jsem na jejím nahém těle hledal otisky prstů.
Byl by k tomu zapotřebí celý forenzní tým.
Nebyla to děvka.
Měla ráda muže.
Měla ráda sex.
Měla rád svět.
Mohl jsem jí závidět.
Patřila k těm jevům, které většina lidí odmítá vidět.
Takový ten neidentifikovatelný předmět na obloze.

„Tvoje modrá spodnička ukovaná ze sněžné slepoty mužů.“
Melu, abych nebyl semlet.
„Přehráváš,“ řekla.
Byl jsem milován?
Jak se to vlastně pozná?
No, když je třeba se ptát.

PS.
    Stejně jsem si ráno oblékl každou ponožku jinou.
    Nikdy jsem nevěřil na rána, co by měla být moudřejší než večer.


7 názorů

trojort
16. 09. 2020
Dát tip

...díky...


Umbratica
14. 09. 2020
Dát tip

Dnes už jsou ale, myslím, i pisoárové mušle pro ženy. Tip.


lastgasp
13. 09. 2020
Dát tip

Měla ráda svět a chtěla mít něco oklepat. To říká vše. Fantastická baba. Bezva.


Jako by mi bylo o hodně méně. :-)


dostala mě ..."modrá spodnička ukovaná ze sněžné slepoty mužů."...a vůbec....c e l é ..................*/*****************************


bixley
12. 09. 2020
Dát tip Gora

Inu, člověk dost často mele, aby nebyl semlet. A řada lidí je jako UFO - neidentifikovatelní, nečitelní, nepochopitelní... prostě -telní.Nebo jen tělní?


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru