Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa oknem
Autor
Lami
Když ztich už den
a světlo jen,
Měsíce, hvězd
jej mohlo vést,
tak tiše šel
jak tisíckrát,
kde domov měl
a šel tam rád.
A za oknem
je žena tam
a dítko spí,
co nemluví.
A přešel čas,
šel kolem zas
a dítě čte
i píše už,
je žena tam
s ní cizí muž
co domov vzal
a nezůstal.
8 názorů
Mária Horná
05. 11. 2020...co domov vzal
hoc´neklepal. :-)
Je tam aj ten anjel, aj krásne (a ťažké) verše! /********
Dobře pochopeno, zaklepat nemožno.Udála se tak zásadní metamorfóza, že už by se ani nechtělo.Ale v té době před....; anebo jsem si to jen celé namlouval.
chápu to tak, že domov mu vzal, ale nezůstal tam........snad by pak.....možné bylo snad...na dveře zaklepat.......*/*********
Trochu mi to graficky připomíná anděla.Ale to mám asi jen bujnou fantazii.
Psát krátkým veršem jen o čtyřech slabikách není jednoduché a moc se to tu nevidí. Takže za tu zajímavou formu tip. Ale zase jsem zmatená z toho závěru : se ženou je cizí muž, co domov vzal a nezůstal. ...Tak je tam ten muž nebo není ? Nebo vzal nějaký jiný domov ?