Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMy
Autor
Debbi
Já nemám ráda temné kouty
a chvíli kdy se láme den
Stejně tak jako spousta lidí
nechci… a přesto kolem vidím
náhrobky plné cizích jmen
Je ještě život po životě?
Když usnem… spíme navěky?
Nebo jsme tu už jednou byli
a jen jsme cestou vyměnili
ta jména…
tváře…
převleky..?
27 názorů
Veľmi dobrá filozofická otázka. Pre mňa sú básne a umenie práve o tom, že hľadáme odpovede na tajomstvá života. Po prečítaní básne ostáva veľký priestor na premýšľanie. Super.
Morticia Adams
21. 06. 2021Pěkná pocitovka..
Radovan Jiří Voříšek
07. 06. 2021no jo, počítání slabik, to znám, ... to "já" je stejně pidi problém, pokud je to vůbec problém
Díky za slovíčka, Radovane. A co se týká mého "já"... když mě by tam, po jeho vynechání, zbyla mezera. Tak nějak, možná jenom pro mne, by tam chyběla jedna slabika. No jo, taková jsem já :)
Radovan Jiří Voříšek
07. 06. 2021co má tedy konkrétně udělat, aby ukázala ten objektivnější pohled
jak se dělá ta "určitá objektivita myšlenkového, citového a pocitového sdělení, na rozdíl od pouze informativních projevů v novinách a televizi. --- právě v oblasti věčného života?
Jak vypadá to "usilování umění o objektitu" v této oblasti?
Tady jsi právě nenaznačil nic.
Radovan Jiří Voříšek
07. 06. 2021Litarts - přemýšlím, jak se může docílit objektivnějšího pohledu (který ti zde chybí) v otázce života po životě. Poradíš?
Líbí se mi, jak je to poskládané rytmicky, možná v prvním verši zrušit "já" a ještě se to trošku v tomto ohledu zlepší (navíc to zájmeno mi přijde zbytečné, protože se i bez něj pozná o koho jde)
I třeba ten občasný jamb (druhý a šestý verš) mi přijde jako svěží proložení.
Konec konců, ani ono filozofické zamyšlení není špatné. Takže za mě tip.
Tento problém nemám - časť hrobov je masových - o to sa postaral štát, niečo má rozkradnuté náhrobné kamene - o to súdruhovia ...a najlepšie svetlo na fotenie, je keď sa slnko pomaly blíži k obzoru.
Nebudu se přít, třeba máš pravdu. Ale já píšu jak umim, jak to cítím... a chápu, že to není pro všechny oči a uši to pavé ořechové :) I za tvou kritiku ale dík. Protože každá, i ta s kterou třeba nesouhlasíme, nás může posunout kousek dál.
Umění ale naopak usiluje o určitou objektivitu myšlenkového, citového a pocitového sdělení, na rozdíl od pouze informativních projevů v novinách a televizi.
Ne, báseň nemusí být objektivní. Na to jsou tu sloupky v novinách a projevy v telce. I když... :)
"Je ještě život po životě"? Jakpak by nebyl! Proč tak temný pesimismus? Vždyť jsou tu i ty zářivé dny a kolem lidé, ne jejich náhrobky.
Básničce chybí objektivnější pohled.
ktovie, kde je pravda...zvláštne, že život prináša veľa smutného, boľavého a aj tak sa ho držíme, bojíme sa, aké bude umieranie a dúfame, že predsa len je niečo po...
verše sú krásne, ľahko plynúce aj keď smutné...zároveň blízke, asi každému