Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Karmín

04. 07. 2021
1
6
370
Autor
Akim

V esenci temnoty

máčím kapky strachu,

ze rtů zlíbal jsem ti je

pokoutně a potají

dříve, než mihotavě,

zvonivým cinknutím

na podlahu stačily dopadnout

a ve snové obláčky

za šepotu starých ran

v jizvy proměnit se,

ty spíš, či mrtvá jsi,

šílenství nedovolí mi

život od smrti rozeznat,

padáš a já stoupám s tebou,

v náruči mě něžně chováš,

lůno tvé tetelí se steskem,

ve jménu staletých stigmat,

polibky čerstvě zkrvavené

prýští z jeho bolavého ústí,

s nářky smířit nelze se,

nutno je podstoupit muka,

jež obklopují a pohltí

nakonec úplně vše,

co darováno bylo nám,

oči ženy v naději přesto,

pro radost zrozeného nebe

vášnivě a rozechvěle září.


6 názorů

Akim
05. 07. 2021
Dát tip

Nejsou to veselé řádky, to uznávám. :-)


Santi€
05. 07. 2021
Dát tip

s nářky smířit nelze se,

nutno je podstoupit muka,

...to se mi nemile čte...


Akim
04. 07. 2021
Dát tip

:D


Aru
04. 07. 2021
Dát tip

no já právě koukám :D


Akim
04. 07. 2021
Dát tip

Já mám všechno zajímavé. :-)


Aru
04. 07. 2021
Dát tip

hmmm, čoveče to máš teda zajímavej vztah


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru