Mikádná slečno

Mikádná slečno,

slično vám z očnic čiší,

obdivnu duhovkoví vám,

ani za obrou brýlnou

z jich čaropěkna neubývne.

Vleč u srdcodna neodvážno mi,

když přihlídnu vás

v bělosuntíkaté tmoumodři

nadkoleních šatovek,

proňž zpěvoptačí uličnění

ranního jarna vpatří jen vám.

Mikádná slečno,

vmýšlím se v zazvání vás,

ačže se ulekám, namýšlím, nevě kam:

Na zmrzliň malinovanilovou,

s vašima rtůma v barvnu slazenou,

na bazénoví plovárné,

kde bikinný plavšat kráslil bvás,

neb utam, kde hrán rokrolen-ról,

kde tanceví se sviže rytmí...

Mikádná slečno

s čaroličným duhovkovím,

snad přil by vám večeras

vhod saxofonní hlasobarv?

Poloabsolutní poezie ze sbírky Slovomalby