Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMužský menzes
Autor
Akim
Láska chimérou jest,
leč křídla má,
které toužím si osvojit,
bych mohl,
budu se trapně opakovat,
bych mohl naučit se opět
padat jen vzhůru a
s flaškou v ruce
v klidu se vysrat na
zběsilý tikot vlastních
biologických hodin.
Obrán o perutě ochranné
z kostelní věže náhle
Anael seskočil,
vzdor tomu, k nebi
zrak svůj obrací.
10.4.2018
10 názorů
Agnostikova denní můra
Procitám ráno na své posteli,
promnu si oči - ó hrůzo sinná!
kol postele tyčí se hrozivé kostely!
(štípnu se do paže, loknu si vína,
však denní ta můra ňák nezhasíná!)
Ptám se těch budov, cože mi chtějí,
proč ruší můj dřímot (vždyť teprv svítá),
a takto odpoví chrám Svatého Víta:
"Nejvíc ses provinil marnou nadějí,
a věcmi, co kradmo se provádějí!"
Já na to, že jsem nevinný,
on na to: "Nemel kraviny!"
Já na to, že musím do práce,
když tu praví kostel Sv. Ignáce:
"Pomni, hříšníku, že platno nic není,
tohleto marné tvé vytáčení.
Zjistili jsme si, kdo tu už léta bydlí,
tak přestaň už zapírat, a basta fidli!"
Rozhodím ruce, neb už je mi vše putna,
když dveře rozrazí sám M. C. Putna.
Hned za ním kráčí docent Koukolík,
(a ten černý vzadu je nějaký katolík).
Ptají se zdvořile na mé zdraví,
a že prý mě za dvacku přeludů zbaví.
Plácnu si s nimi, neb co bych váhal?
když dorazí ještě sám Mistr Váchal.
Srocení katedrál hned ženou pryč z pokoje,
Váchal se táže, zdali jsem spokojen.
Plácám ho po zádech a zvu ho na pivo,
tak den končí v radosti, ač ráno šlo o život!
Pěkné- zvlášť se mi líbí - bych mohl naučit se opět
padat jen vzhůru pa