Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV ŽENÁCH
Autor
Lili.
Ty,
Já,
My,
Šeptáme v dekách do tmy,
V záhybech běli skrýváš rýmy,
Ráno,
V poledne,
Večer,
Sérum láskou znavených sfér,
Lament neprovdaných dcer.
Včera,
Dnes,
Zítra,
Všednost nudy vítání,
V zákmitu lichých vyznání.
Bylo,
Je,
Bude,
Nějak to půjde,
Zatím to ujde.
Proč?
Proto!
Tak!
Z torza lunet zbyl jen brak,
Ohořelý,zteřelý vrak.
Ano?
Ne,
Prosím...
Láska dál neprýští,osidla trhá,kalich tříští,okamžik!Okamžik!
Hodinou příští...
Hrdá hruď hněvy dští,
Vyvěrá síra silou vší,
Vzplane...kdy si zamane.
Bílá,
Černá,
Obě...
Pohřbíme svatební noci v téhle době,
Už nám není pomoci,pomožme aspoň sobě.
Den,
Měsíc,
Rok,
Chyběl jen jediný krok,
Lásky hořký mok.
Jdeš?
Jdu,
Sbohem,
V tomhle rozmaru holém,
Chrpy zvoní ladným polem.
Prostor,
Čas,
Naše cela,
Dohořela svíce a kus těla,
Třetí salva z toho nuzného děla.
Ty?
Já.
Louče dohoří,
Loučení jednoho umoří,
Hlad se bídě nedvoří,
Tobě v nohách,nám u dveří...
Nad mrtvou neteří...láteří...
...o tom jak je láska krutá,jak bolí,
Co si ego zvolí...
Hlasem lišcím volá do oken sůl,
Rány pojí,
Kdo se bojí....
...nesmí do lesa a lože,
Zvon spustí divoký hon,
Na ostří nože.
Jiná,
Jiný,
Jednou snad...
Jak bolí strmý pád,
Revolucí a vlády rad nad zlato,
...smysl dává to.
Někdy...
Navždy?
Pořád!
Podřadně stát,hřbet ohýbat,zahánět ten hlad!
Musíme to dohrát!
Tvé rty nelíbat,
V sedmém nebi nelítat,
Vlasy přestat vlát,
Bezděčně lát...
Přestát...
...lhát mramorovou pravdu,
Mříží neštítit svátost manželskou,
Předhodit postel davu,
...v cypřišovém hávu...
...ztrať si klidně hlavu!
Třeba dvě!
Hlavně že máš pravdu svou.
Prohlašuji vás mužem a ženou,
Zhyňte ve dvou!
2 názory
Píšeš silně,též je mi blízká Tvoje tvorba.Neskromně a nikoli falešně,ale upřímně:nemohu se rovnat Tvým veršům...ale o to tu ani nejde.Jen tím chci vyjádřit,že se těším na další Tvé dílo.Je to pastva pro oči.Je to barevná louka plná vůní.Nemůžeš se odtrhnout.Čtu,zjednodušeně řečeno: o lásce -a cítím ,že víš o čem píšeš a to je na tom to úchvatné.
Tato tvorba je mi velmi blízká snad i proto, že se podobá té mé. Připomíná mi jeden můj výtvor v návalu psychického automatismu...Slova se valí, jak voda po dlouhém dešti, nic je nezastaví, všechno musí ven. Chápu...Dává mi to smysl, i když by se v tom člověk chvílemi ztratil. Některá místa jdou pro mě velice silná... Ano, "už nám není pomoci, pomožme aspoň sobě"... Ať se daří!