Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Phantasia IX.

21. 10. 2021
7
5
309
Autor
Benetka

Tohle bude... Tohle bude strašně těžké? psaní... A nebýt toho snu tak by určitě ani nepsal. Zařekl se že už NE! Ono taky úplně stačí že toho má plnou hlavu a srdce. Jo a ještě varlata. A tak píše. Ale kde začít?

Už dva týdny víceméně ignoruje zlatohnědou. Je to dva týdny kdy mu konečně došlo jak VELKÝ je HLUPÁK! Naivní a bláhový. Možná né úplný Don Chichot ale skoro... Jasně - hned od začátku co jí konečně asi po dvou letech sdělil co k ní cítí mu nedávala skoro žádnou šanci. Že prý: Víš že mám přítele?! Jasně že věděl. Ale zároveň si ten starý kokot myslel že přeci jen může mít jiskřičku naděje. Hlavně když jí psal zamilované básničky a ona když na chvilku přestal úplně prosila! Prosím piš mi dál!!! Jasně. Zlatý voči. Přítel a ani milenec jí básničky nepíšou. Byť třeba naivní a kostrbaté... Přítele má protože se od něj bojí odejít. A milence má protože TO prostě potřebuje a má TO tolik tolik ráda. A asi ani při tom nehraje roli že si pro ni přijede v mercedesu až před bránu firmy kde pracuje stráví s ní noc a ráno ji zas přiveze. A Zbyňkovi doma řekne víš!? Kamarádka je na tom špatně a prosí mě abych u ní dnes přespala. Jasně! Proč ne...? Muži jsou naivky...

A když tedy pochopil jak je hloupý a jak se ona vlastně baví na jeho účet tak to prostě zabalil. Rychle rázně a jednou provždy. A tak když o něco málo později milencem přivezena navštívila jej v jeho sluji švitoříc jako by nic...! Sic!!! On ji ignoroval. Což ji šokovalo až tak že si pak stěžovala u nadřízené kolegyně. Nicméně on to vcelku jednoznačně vysvětlil: Co se týká pracovních věcí - vnímám plním a funguju na 100%. Co se týče mne samotného... Co je jí po tom jak mi je?! Na to jí prostě už nehodlám odpovídat. A nadřízená kolegyně to pochopila a tak to musela pochopit i zlatohnědá. Po pracovní stránce mu prostě není co vytknout. A osobní rovina ať jde do háje. Ale sebralo ji to... Sebralo ho to... Sebralo je to oba hezky. Vlastně nehezky. Ačkoli... Ona má milence a přítele takže se má kde vyplakat. On nemá nikoho. Pláče si před monitorem do klávesnice. Ve skutečnosti je přesvědčen o tom že ona nepláče vůbec. I když mu tvrdila do SMS že je citlivá. Jo. Nakonec ten den jí ještě napsal zprávu bo whatsapp nějak přestala číst aby jí vysvětlil jak se doopravdy věci mají. Že se nehněvá na ni ale sám na sebe. Za to jaký byl/je hlupák. A že už jí nebude věnovat ani zrnko máku pozornosti navíc než bude nutné. Tak snad to aspoň trošku pobrala... Bude muset. Nic jiného jim nezbývá.

A on... On je z toho moc špatný/smutný... Už ani to pívo mu nechutná a ani psát se mu nechce... Ani číst. A spát chodí v sedum nejpozdějc v osm večer... A tak.

A tak:

 

https://www.youtube.com/watch?v=FhlhH2e8hGQ&ab_channel=nakody

Stará Karosa se šine dolů serpentinami ulic města u břehů moře. Zlatohnědá sedí na sedadle vedle něj a jak se bus kroutí v nekonečných zatáčkách tu se lepí ona na něj a v zápětí zas on na ni. Kolem cesty se míhají vilky střídané stromy a pak ocelová svodidla v ostrých zatáčkách. Oba ty scenérie vnímají stejně ale jen ona si stále nemůže pomoct a neustále švitoří: Videl si?! Aha! Tam dole sa míha more! A tady tie palmy - nádhera! No nie?! Čo povieš!? A pozri! Tá vilka je naozaj rozkošná! On si všimne jak proti nim vzhůru do kopce jede zelená jachta a taky si všimne ženy vedle řidiče. Má zelené oči. Krásně ladí s barvou lodi. Následuje modrý motorový člun a v něm za řídítky tlouštík s blond vlasy. Aha! Videl si?! To bol Král! Král? Musíš mi asi připomenout...? Ále predca mosíš vedieť! To jen ten brankár slovenskej hokejovej reprezentácie! Aha. Už vím. On taky chvilku pracoval u nás v alkachlastu... Byl to takový.... No prostě kokůtek. Přijíždíme až k parkovišti hotelu který je zasazen terasovitě do svahu kopce. Koná se recepce na přivítanou a švédské stoly přetékají jídlem...

Střih.

Zlatohnědá leží ve vaně hotelového pokoje napuštěné horkou vodou se spoustou pěny a on jí špongijou umývá. 

Pomaličku a něžně.

Krouží kolem prsou a přes pupík sjíždí níž.

Přitom se jí ptá: Je ještě někdo s kým bys tohle dělala? Ále áno! S Adamom rada tancujem! A to aj horizontálne!!! Mám to tak rada. Mám TO tak rada!!!

Potom si všimne jak voda pomaličku mizí.

Hladí ji houbou v rozkroku_

Pomaličku a něžně_

A jak odtéká poslední voda do odtoku vidí jak se barví do červenorůžova...

I optá se jí:

Ty krvácíš?

 

 

 

20.10.2021 23:45

 


5 názorů

Evženie Brambůrková
21. 10. 2021
Dát tip Benetka

Nabízet a ještě přemlouvat a pak za to nic? Nebrat.


blacksabbath
21. 10. 2021
Dát tip Benetka

Bene....nabízím rameno.....


Benetka
21. 10. 2021
Dát tip blacksabbath

Jo!!! Kdo si už dokáže představit_

Jak!

To!!

Kurwa!!! 

Bolí.........?


Kočkodan
21. 10. 2021
Dát tip Benetka, blacksabbath

Bene, to věřím, že jsou to všechno zatraceně těžké věci... já bych psát takhle upřímně pro širší veřejnost nedokázal...


Alegna
21. 10. 2021
Dát tip Benetka

upřímné, hořkosladké, bolavé a plné nenaplnění, uf... jenže já věřím, že někde je ta, která by básničky chtěla i s autorem


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru