Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZrnko v dlani neschováš (příliš dlouhý sen)
Autor
Akim
V táhlém klání prosím vlastní stín
o malou špetku nevinného štěstí
zrozeného ústy, v bolesti zlíbané,
šepotem zkroucené, však nikdy
po hříchu a spěšně mlčící,
v ohnivé vodě dlouze máčené,
pot na kůži třpytící se,
v rytmu horkokrevně tančí,
pod visacím zámkem,
klíče do duše dávno ztracené,
po kapkách honosně valí se
vodou, ohněm, vzduchem,
v litém boji očima prohořím
chladem silvestrovského jitra,
den za dnem kutálí se v klubkách,
co osud vzteky na cáry rozcupoval,
o vítězství nestojím, v pokoře,
ohlušen klakou hrdých puritánů,
bez modliteb oči zavřu a spočinu.
12.1.2017
2 názory
No já jsem veskrze rebel a takové jsou i mé verše. Ale mám i dílka ve vázaných verších. Jsem rád, že se líbí alespoň těch pár slov. Děkuji. :-)
Pro mě škoda, že to není trochu učesané (ale to je subjektivní, já tíhnu k vázaným veršům a nějakému řádu). Začátek mě zaujal, pak jsem se trochu ztrácela, konec zase srozumitelnější, dýchne takovým klidem. Moc se mi líbí verše "den za dnem kutálí se v klubkách, co osud vzteky na cáry rozcupoval".