Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTrapasy z gymplu
Autor
Danny
Toto bude autobiografické, zmíním vám dva trapné okamžiky mého působení na střední škole.
V sekundě jsme byli na lyžáku. Dvěma klukům tam ukradli lyže. Nějakou dobu potom přišel pokoj, kde jsem bydlel, navštívit kluk. Bavili jsme se o všem možném, když tu náhle viděl, že máme v pokoji police: tak řekl: "Jé, vy tu máte police, to je dobré, my ne". Měli jsme v té době doma lego s policejní tematikou, anglicky tam místo "policie" bylo napsáno "police": tak jsem udělal slovně-hříčkový myšlenkový zkrat "policie -- police -- krádež" a vyhrknul "máme tu police, tím pádem nám alespoň neukradnou lyže" - a neuvědomil jsem si, při své nerdské ignoranci okolí, že tohle je jeden z těch dvou kluků, kterým ty lyže ukradli. Pak mě hodně dlouho neměl rád. Taky samozřejmě nepochopil, že šlo primárně o slovní hříčku, protože ta šla oklikou přes anglické slovo a že nebyla mířena na něj, protože jsem si nezapamatoval, že jde zrovna o něho s tou krádeží.
Někdy později, o rok dva, jsem slyšel jednu holku, jak si stěžuje, že jsem říkal, že jsou ve třídě všichni blbí, protože nedokážou vypočítat jeden příklad. Brala to jako případ arogance. Ovšem z mého pohledu to bylo takto: příklad zadával kluk, který byl nejchytřejší na matematiku z celé třídy: bylo to něco jako že chlápkovi poradí kouzelník, že když přijde k řece, pustí po vodě padesát dolarů, řekne "jsem hlupák", zase je sebere, jeho jmění se mu ztrojnásobí. Úkolem bylo zjistit jednak jak je to možné a jednak kolik má ten člověk peněz. Vypadá to jako nesmysl, ale ve skutečnosti to vede k reálnému výpočtu: když uvážíme, že těch padesát dolarů bylo dvě třetiny jeho jmění, tak když je pošle po vodě a poté zvedne, skutečně se mu jmění "ztrojnásobí" a bude mít tolik, co na začátku. Akorát je to nutno spočítat: ovšem všichni v té třídě se chytli na tom, že je to nesmysl a začali hulákat věci jako "to je odlesk od vody" a podobně a nešli tou cestou, která vedla k výpočtu. A jak hulákali ty nepodstatné blbosti, tak mě tím rušili v tom, abych já vypočítal tu trojčlenku a skutečně vyřešil případ, proto jsem ze sebe vyhrknul ono, že jsou blbí.
Zkrátka když si nedám pozor na to, co říkám a jedu na autopilota, tak často rejpnu někde, kde to potom lidi zabolí, ale zase si nemůžu dávat furt děsný pozor na to, co říkám, protože by to byl sešněrovaný život s děsným stressem: jak z toho ven, nevím ani dnes.
9 názorů
Gabriel V.
31. 12. 2021Ty průšvihy jsou vážně hodně soft, ale pointa v závěru moudrá.
Nedá se zabránit tomu, aby se někdy něco takového nestalo.
Nebezpečné je, když někomu něco zaskočí a vznikne psychická porucha. Teď je jich víc, než bylo kdysi. Geny jsou pořád stejné. Stres? Dříve byli lidé také ve stresu, život nebyl nikdy lehký. Ale teď jsou zahlceni informacemi, poslouchají je na půl ucha, na půl oka, nejvíc nebezpečné je to pro lidi unavené, ospalé, pod vlivem látek, nemocné. To není z mé hlavy, to jsem někde četla.
Když někdo něco špatně pochopí, vysvětlit mu to - to je most k přátelství. Jen se člověk nesmí bát, že spadne do vody... Koneckonců, umíš plavat, ne? :)
Měj pěkný den a.
blacksabbath
02. 12. 2021jjj...jasný.....přecejc nemůže mít jeden pořád po ruce Leukoplast...*/*****
Je sice pravda, že by se mělo napřed myslet a potom mluvit, ale ono to prostě někdy nejde. A o tom to je. Taky jsem mockrát něco plácla a pak to nešlo zpět, ale lidé zapomínají nebo prostě zmizí svou cestou a život jde dál.
Bavilo mne, Danny, sledovat tvé myšlenkové pochody, reakce spolužáků, také následující komentáře jsou rozmanité...
Tohle pozoruju denně na svojí ženě. Ať řeknu cokoli, vždycky to pochopí jinak, tak nějak po svém a pokud možno jako výtku.
jak z toho ven? podľa mňa - taký môj spôsob:
nie si neomylný, ale nedorozumenie môže vzniknúť aj tak, že iní sú príliš vzťahovační, alebo si tvoje slová zle vysvetlia, Tvoj úmysel je v skutočnosti dôležitý
ak zistíš, že si sa mýlil, trafil vedľa, ospravedlň sa, vyjadri, že Ťa nedorozumenie mrzí, viac nemôžeš urobiť, snáď to prijmú a keď nie, tiež si už nič nevyčítaj, konaj ďalej s láskou
To se ti stane ještě mohokrát. Jestli ti můžu z výše svého věku poradit, neohlížej se na to, co druzí říkají. Oni to říkají stejně lehkovážně jako ty.