Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ povídání
Autor
Lami
Předlouhý čas podivnou cestou jdu;
méně kroků k cíli, než těch ušlých vzad,
v tu chvíli kácím se, kdy je nutné vstát,
vždy couvám zpět, mám-li jít kupředu.
Co život bere, víc je než mi dal;
lituji rána, želím podvečery,
sleduji den jak ubíhá, a který
končívá hned, sotvaže započal.
Z krásného jitra mívám zlost;
smutním jen, pláču pro radost,
nikde a nikdy nemám klid.
Jako bych tisíc let měl žít
odmítám lehko náruč ženy.
Zemřu-li - budu spokojený?
13 názorů
Ale bude zase dobře! Život je jak vlny na moři - nahoru, dolů. Nedej se!
Janina6,blacksabbath - děkuji, jsem potěšen.Ano, cesta podivná(tedy jiná, než ta, jak se říká, normální), to byla od počátku.Od jisté doby je ještě podivnější.
Bylo jednou napsáno toto:
"Už jako malý chlapec šílený,
bláznovství druhé dostal od ženy."
Je na tom dost pravdy.
Lami....moc se mi líbí!
Místy "podivný slovosled" chápu jako odraz obsahu - mluví se tu také o cestě podivné, kde je vlastně všechno naruby...
8hanka - děkuji velice.Rád kopu na vlastní bránu.A co?
Safián - jelikož nejsem básník, ale jen pouhý písmák(a i to je už dost veliká pocta), považuji udržení sonetové formy za úspěch.Díky za zastavení.
mala som obdobie, kedy som sa cítila podobne...takmer nič ma netešilo a pri živote ma doslova držali iba deti...mala som na pleciach ťažké bremeno, roky trvalo, kým som ho zhodila a ajhľa, teším sa z každej minúty, dôvod na radosť sa nájde takmer vždy a keď mám náhodou temnejšiu chvíľku, nič sa nedeje, prejde a zase je fajn...
kým tu sme, žime...žime tak, aby nás to bavilo, oživme dieťa v nás, užívajme prechádzky, svetielka v oknách, vône koláčov, horúci čaj, čokoľvek, čo poteší...
keďže nie som odborník, hodnotím len to, že ma dielo oslovilo...a silne...
Navenek sonetová forma. Zevnitř moc nedrží. Možná jsem jen slepý, ale nevidím souvislost konce se začátkem.
Božínku, úplně jsem opomněl poděkovat.Už se to nestane.Mám radost, že to opravdu sonet je.Budu se ubírat tím směrem.
Gora - jen jednou a i to má smysl.Jsou to jen slova poskládaná s chladnou hlavou.Nakonec je v tom ale dost pravdy.
Rozervaný básník...
Občas kvůli rýmům pozměněný slovosled, ale závěr sonetu mi to vynahradil.
Je to IBA LEN malilinko jinými slovy řečeno/poskládáno ale_! Jinak je tohle i MŮJ neŽIVOT......