Tato našich dcér

Každá to má jinak. Pro mne byly děti na prvním místě.

fmrc, ďakujem! za obsažný komentár, prečítala som viackrát

hanka, hneď som vedela, kto dal annnie 2.tip :)

Znám tři duší velmi krásné ženy(o fyzické kráse psát nehodlám,neboť ta je u žen jasná,jen každý se líbí někomu jinému)první děti nemá a nechce je.Myslí si ,že by k nim neměla silný a zodpovědný vztah a nechce tedy přivést dítě na svět,pokud je přesvědčená,že mu není schopná dát plnou lásku.

Druhá děti miluje a chce je,jenže je s partnerem,který je liný,zpohodlnělý,nechá se obskakovat,zneužívá dobrodušnosti té své partnerky,která si navíc nevěří ve vzhledu a je s tímhle týpkem jen proto,že by jí nikdo jiný údajně nechtěl.Tento dotyčný se chvástá,že ji má jistou.A nemůže mít děti,vzhledem k morbidní obezitě a jiným potížím.Tato slečna si tak alespoň osvojila dítě z ústavu.Vzdala se vlastní možnosti být biologickou matkou pro chlápka,který to považuje za normální a mává nad tím rukou,no a co,tak se obětovala,chce zůstat se mnou a nebude mít děti...a co já jako s tím,to se jí mám klanět,nebo co?

Třetí je žena,která mi povila dvě děti.

Tyto příběhy nic možná na první pohled nespojuje...a přece.

V tom ,co jsi napsala je skryto něco moc silného.Tip.

mám to podobné ako annie...život nie je jednoduchý a priviesť dieťa na svet je veľká zodpovednosť, nevieme, čo ich čaká, či budú zdravé, šťastné a milované...je na nich, či budú mať deti...

nehádzala som sa o zem, že iné v mojom veku sú už dávno babičkami a ja nič...ani raz som nepoložila otázku, kedy a či chcú mať deti...no a príde aj na mňa...o pol roka by sa mal stať ten zázrak...

...tiež si si vedela vybrať otca svojich detí (nielen ja:))

pozdravujem, Renáta

ĎAKUJEM, ségra annnie, hovoríš mi z duše

Je to vůl.

A ty jsi šťastná, že máš tolik lidí k milování a milovat dokážeš. On je vlastně trochu chudák...

Já sama jsem velmi šťastná, že mám dceru. Ale vím, že někdy je s dětmi tak strašná bolest, že si říkám: kdo ví, jakému osudu ta či ten onen bezdětný unikl... Děti jsou štěstí, ale i bez nich se dá prožít šťastný život.

Tip a.

Souhlasím s tím, že to je jejich věc.

bohužiaľ, nie, Luboš, tento text nie je do smiechu

tak tak, Irča

Podivný názor... ještě, že vy ostatní jste nad věcí.

 „Ale aj ja chcem byť dedo! Keď je vnučka, ty si babka.“

To nebyl pokus o humor? Jestli ne, tak kroutím hlavičkou…