Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Knock

11. 01. 2022
7
3
363
Autor
Benetka

Poslední člověk na Zemi seděl sám v místnosti. V tom někdo zaklepal na dveře...

(Fredric Brown)

 

https://www.youtube.com/watch?v=Mx3cCbWXjEo&ab_channel=MarkusM%C3%BCller

Poslední muž na světě seděl na pohovce v pokoji. Díval se zkrz francouzské okno do zahrady kde si vítr hrál s listy stromů a keřů. To okno nešlo otevřít. Krátce střižený tmavě zelený trávník a okrasné plůtky po stranách obrostlé břečtanem mu napovídaly že asi nebude někde v domě s výhledem do džungle. Ostatně - pramálo na tom záleželo. Snažil se uhodnout co je to za strom ten který je mu nejblíž. Byl docela dost daleko ale skoro si byl jist že je to líska. A snažil se také vylovit z paměti její latinské jméno. Vždyť se to učil! Ale... Je to tak dávno. Hlava už mu prokvétá stříbrem a vzpomínky na to co bylo se spolu splétají do jednoho velkého zašmodrchaného klubka. I když... I na tom pramálo záleží. Myšlenky mu zabrousily k úvahám na čem tedy vlastně záleží. Na čem JEŠTĚ VŮBEC záleží...?

A v tom někdo zaklepal na dveře!

Polekaně sebou trhnul. Když posledně zkoušel otevřít dveře ani ty nešly. Vstal a udělal pár krůčků ke vchodu. A pak tak nějak automaticky nahlas pronesl: Dále!

Dveře se otevřely_

A vstoupila Ona. 

Zavřela za sebou a pak na sebe dlouhé... Hodiny minuty vteřiny zírali.

TY?!?!?!

Zaznělo pak téměř unisono.

Byla stejně hezká tak jak si ji pamatoval když ji viděl naposled. A jak je to dlouho to opravdu nevěděl. Teď stála dva tři kroky před ním a tvářila se jako Mimoň. A tedy jako vždy...

Myslela jsem že jsem zůstala úplně sama! Sama na celé Zemi! Jednou večer jsem šla vyvenčit Kajlího a najednou se z té tmy co byla kolem rozlila pronikavá bílá záře která mě pohltila a já se probudila... Tady. Někde. Sama. A nějaký protivný ošklivý neumlčitelný hlas mi do hlavy pořád šeptal slůvka: Už nejsou žádní lidé na světě krom tebe. Nechápala jsem to. Nerozuměla tomu. Kde jsem? Co se to děje? Co se to děje Mili?!

Vykročil směrem k ní a roztáhl paže k objetí. Ale ona uhnula.

I on slýchal v hlavě ten otravný neumlčitelný neutichající hlas že už na světě není lidí krom něho. A který zcela evidentně lhal. No a když už tedy není na světě úplně sám proč s ním musí být právě Ona!? Ta uzurpátorka jeho mysli a srdce?!

No a pak to konečně pochopil.

Že i kdyby byl opravdu poslední muž na Zemi tak Ona stejně bude chtít...

Boha.

 

A Bůh si brumlaje pod vousy řiká:

Adam s Evou bylo fiasko.

A Martina a Miloš...

No nic.

 

Zhasnem.


3 názory

Zeanddrich E.
21. 01. 2022
Dát tip Benetka

Adam a Eva jsou (...) v nás:)


Kočkodan
11. 01. 2022
Dát tip blacksabbath, Benetka

Bůh je někdy bohužel zatraceně těžká konkurence. Tak... cvak...


annnie
11. 01. 2022
Dát tip Benetka

Konečně to pochopil. Teď ještě to akceptovat.

Tip a.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru