Umyj si hlavu

dík

Působivá a vznešená báseň.

Helen - tak to mám radost

Janina, vidíš, díval jsem se na to net a ... byla na té stránce chyba, teď koukám jinam a jedno s, dík

Pánečku, jsem překvapená, jak moc mi Tvé dílo líbí! Skvělé, výtečné, ráda jsem četla. Děkuji :-)

Jo, ta se mi v soutěži líbila. Jen těch S v Pise máš nějak moc :-)

jo jo,měkej nos - lež, taky mě tak odhalovali

Lež jako věž - ta šikmá v Pisse.   Kdysi nám dětem babička jezdila prstem po nose, jestli nelžeme...         Tip.

dík

Velmi vydařené.

Pěkné  /*

Nee, je to o holce, která na sobě nechtěla zapracovat protož lhala, házela svůj prpad ne všechny okolo a řítila se do katastrofy. Jediná možnost byla aby si sama umyla hlavu a z toho, co dělá dotala konečně husí kůži.

Taky by se to mohlo jmenovat Terapeutův povzdech

Tak to je fajn, to je dobré vědět. 

Nemyslel jsem tím, že by mě bylo všechno jedno, ale jako jakousi nezranitelnost, přinejmenším vysokou odolnost vůči atakům na mě. Že by mě třeba něco urazilo a tak podobně.

Radovan - podle mě se jde každého dotknout, protože všichni máme základní pudy, pudem zachování jednotlivce (a z něj vyvěrající potřeby bezpečí), přes pud zachování druhu, atd. Zcela otevřeně ti řeknu, že mě se dotklo, když jsem se dozvěděl, že moje dcera má učitelku, která přikazuje dětem při vyučování, aby dávaly samy sobě facku. Ježto mám svůj náklad dětských traumat, rozčílil jsem se dost strašně, až se mě i moje vlastní žena lekla, šla do školy (protože hrozilo, že se tam vypravím já a moje zuřivost), promluvila s paní ředitelkou, a zmíněná učitelka už tam dnes nepracuje. 

Jen takový příklad ze života - jsem si jist, že každý má něco. Jsem si taky vědom toho, že psychiatři a psychologové jsou trénovaní, aby dokázali selektivně vypnout svou vrozenou empatii - například na své psycholožce oceňuji, že to umí opravdu dobře, takže mi místy připadá jako sfinga, což mi vyhovuje, protože se aspoň nemusím obávat, že při výkonu povolání dojde k brzskému vyhoření (což bych fakt nerad). 

Konec nesouvislého stařeckého žvanění.

Dobře vyzkouším :-)

díky za hřejivá slova, asi ty uhlíky fungují

Kamamuro, nedotkl ses mě, přemýšlím, jestli to vůbec jde a moc jsem toho nevymyslel.

ať duchovní svět popíráš

či nenechá tě spát

každýho to táhne 

o něm něco psát

Moc pěkné, líbí se mi

moja uhlíková stopa by sa tiež mohla zúžiť, ale čo už.

Radovan - sorry, jestli jsem se tě nějak dotkl, stažím se vždy klást tvorbu na první místo, a psát, a psát, a psát, až se ze mě kouří a kouří a kouří. 

znát se s někým kdo je dírou po uhlíku musí bý rozhodně nevšední zážitek, jak by potom takový jedinec nemohl lhát tak šikmě, jako je šikmá věz v pisse, rozhodně zasloužený výběr a TIP ;)

Kamamuro, jsi talent, to se pozná i v rychlých reakcích. 

Ať Benetka jsi, či Radovan,

ať věřící, či neznaboh, 

když bodne tě pohled ženských očí,

krvácíš rázem ze sta ran;

ač křičíš do všech světa stran,

země i nebe se s tebou točí,

tentam je rytmus, skvostný sloh;

do hrobu padáš nepoznán...

...v inkoustu potom noční tmy,

bys sebe tázal, zda umřít smíš. 

Zaujala, tip

Radovane, závěr až "nahání" husí kůži.

 Působivá báseň na těžké téma - a zhostil ses ho se ctí.

Fackovat se a zpětně litovat, že jsem dal tomuto dílku v soutěži HLAS? Nikdy!