Pan Krác

Pan Krác miloval teplo! Pracoval jako ouředníček v jedné malinkaté firmičce kde se v kanclu dělil o životní prostor se dvěmi kolegyněmi. První byla mladá a krásná a Krác jí imrvére čuměl do výstřihu a byl do ní naprostý blázen! Nutno podoktnout že Krácovi bylo již notně přes padesát a slintal nad každou mlaďounkou která za to stála. Druhá kolegyňka byla taková starší nevýrazná šedivá myška a kdyby občas neřekla slovíčko KURVA! když se jí něco nedařilo tak by býval byl ani nevěděl že tam vůbec je. 

Pan Krác seděl v kanclíku vždy ve svetru ať byl leden nebo máj. V létě bývalo děvčatům horko až tak že zotvírala všechna okna a lapala po čerstvém i když né zas až tak chladném vzduchu. Oproti tomu pan Krác drkotal zuby a popíjel horký bylinkový čaj a brumlal si pod vousy něco ve smyslu zatracená horkokrevná nána. To proto že proti objektu své touhy nebyl schopen vyřknout křivého slova.

Pan Krác byl jednoho pátečního červencového odpoledne donucen majitelem fabriky ve které potil krev jít na firemní akci. Ač se tůze bránil! Ale výmluva že bude chladno nemohla obstát jednoduše proto že předpověď počasí měla zřejmě zcela mimořádně pravdu ohledně toho jak bude a tropické třicítky byly prostě realita. Přišel jako jeden z prvních ale i když přišla ta poslední seděl u stolečku sám. Poslední přišla kolegyně šedivá myška. Normálně by si pochopitelně k takovému sucharovi jako byl Krác nesedla ale všude jinde bylo prostě plno. Ahoj řekla a můžu? No jasně odvětil.

Pan Krác usrkával zelený čaj a usilovně se snažil odpovídat na neustálý proud slov a vět které ze spolupracovnice plynul. Nicméně zřejmě ne zcela dostatečně neboť když již doba pokročila a venku nastával večer on za celou dobu ucedil sotva tři celé souvislé věty. A ona to komentovala slovy:

Pane Krác - nezlobte se ale! Jste zábavný asi jako studený psí čumák. No... Možná jsem neřekla úplně přesně to co jsem chtěla...

Prostě: Jste tak ňák......

Zmrzlý.