Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePožehnání
Autor
Lubor Vyskoč
Mé klidné dny jsou požehnané Tichem. Nesou zlato v hřívách koní. A nepatří šelmě, která v dálce brousí kolem. Pocit z nich je čistá radost. Vzácné koření na trzích. Když je vložím na lékárenské váhy, sotva pohnou jazýčkem. Tak lehké, křehké. Jedny k druhým pokládám je do mozaiky. Mají barvu podzimního blankytu. Čerpám z nich dar odhodlání. Sáhnu po nich do hloubky archivu. Až u dna studny dojdou mi poslední síly.
7 názorů
Není to "jako", báseň je právě o dočasném odchodu bolesti. Přesně jste to vystihl. Lubor.
Lubor Vyskoč
17. 02. 2023Díky, Luzzi, za kritiku, jsem rád, že tě některé mé texty zaujaly, to nevadí, že ti pak vyprchaly z hlavy :-) Lubor.
zmizel mi komentář - pokusím se znovu - tvoje texty jsou zajímavý, když je čtu; všechny ty obrazy a vlákna... ale když je opustím, tak si vlastně nedokážu nic vybavit... možná je ale právě toto smyslem podobných textů - "zachytit" prchavost - i s vědomím, že to nejde... některý věci mají smysl jen tehdy, když probíhají...
I mé klidné dny jsou požehnané tichem a jsem za to vděčná. Hezky vyjádřené, mé duši se četlo samo.