Obzory

Z hlíny a prachu zrozená,
jsem tvá věčná podstata.
Kdo mě nezná, neví nic.
Proto hledej, do světa se dej,
nebo ve svém nitru zapátrej.
Až uvidíš ty obzory,
jen se dálek nelekej.
Jako kompas stojí strom,
kořeny jsou u nebe a větvemi
obepíná Zem.
Na horizontu slunce zasvitne
a ty se vydej v onen kraj,
v němž květy a stromy zazáří
a jako lucerny ti cestu ukáží.