auditorium

je to veliká moudrost a zkušenost, když uvážíme že na nás záleží nejenom naše kroky k naplnění osudu, ale že naše myšlenky a činy mohou ovlivnit i jiné, pozitivně, anebo negativně. Proto mají Wittonova slova universální platnost..............tenos_:-)

podíváš-li se na to z druhé strany. nejde o žádnou morální či nemorální hodnotu. Morálka neexistuje, protože za vše, co uděláš si můžeš sám aono se ti to nějak vrátí.

to není tak jistý

...za tento citát díky. Moc díky. Uložím si ho a občas přečtu.

Yezz: asi ti někdy taky rozšířím obzory... na holou ;))

S: máš recht.

Já to teda pochopila tak, že když dám někomu přes držku, dělám to pro svoje dobro, pro rozšíření vlastních obzorů, protože se tak lépe naučím "správně hodnotit životní situace"... Promiňte, blbě žertuju, odcházím se někam stydět. :)

heh, tak snad radši nic :-((((

Yezz: obráceně. když dá někdo přes držku tobě, dělá to pro tvoje dobro a tvůj nový lepší obzor ;))

Merle: no hurá, ty mě chápeš :)

vinu za některá utrpení a bolest přičítejme sami sobě - tak s touhle větou bych souhlasil, ale v původním znění asi ne! když by totiž spadl na Zem meteorit, tak to rozhodně není moje vina, fakt ne. "následek svých činů" to rozhodně není může to být maximálně odpovědnost, za život v lidské potencionalitě tě pic - Pipka

sue :))) bylo by hezký to tak umět brát. ale jestli mě někdo rozbije držku, rozhodně se budu taky snažit, abych i jemu rozšířil nějaký ten obzor.

myslím, že kdyby dostal přes držku včas autor toho výroku, určitě by svůj názor přehodnotil a nevymejšlel takový kraviny... :o)

merle: když zakopnu a dám si na držku, tak jsem si taky rozšířil obzor? ačkoliv jsem zakopl zcela nevědomě a neúmyslně? nebo obzor rozšiřuje pouze vědomé a úmyslné padnutí na hubu?

gd: to je těžká otázka... :)) obzor rozšiřuje úplně všechno, co změní, obohatí, rozšíří tvoje nazírání na cokoliv. už jen samotná perspektiva pohledu od podlahy je velice poučná ;) pokud to uděláš úmyslně, připravíš se o většinu překvapení, ale zase máš možnost soustředit se na konkrétní aspekty a tím víc získat... ;))

ty věty spolu moc nesouvisí. první je pravdivá, ve druhé logika lehce kulhá a ve třetí padá na hubu, hlavně díky tomu "všechno"

Sue: pises: "...ale pokud si uvědomím sebe jako kategorii, která je vázána do určité vztažné soustavy bolesti a utrpení, musím jednoznačně prohlásit, že ... " a to je prave ten moment, kde je treba se zastavit a dukladne jej prozkoumat. Sama sebe si totiz muzes uvedomit jako SKORO cokoliv, od svazane bytosti az po neohranicenou bozi kvalitu. A ted prichazi pointa - UTRPENI (a problemy vubec) mame, JENOM kdyz na nem (nich) TRVAME. Tolik ke sve osobe.

S: ale ja na nich přece trvám. :) trvám ovšem i na tom, že je nutné tento moment prozkoumat. uplně nejlepší by ale asi bylo zkoumat jej z praktického hlediska. z hlediska UTRPENÍ V PRAXI.. je ovšem zajímavý názor, že kdyš netrváš na svých problémech, tak je nemáš. pravdou je to, že pokud jsem tohle někdy zkoušela, tak za střízliva to nebylo. a není náhodou tato pointa tou pravou pointou?

:))))) ... ohromné!

A TIP Merlíchovi! :)*

sue - rekl bych, ze jsou cele skoly, ktere zkoumaly problem pozbyvsiho utrpeni - napr. budhismus ma k tomuto co rici a vubec valna vetsina starych vychodnich uceni. Ze je ale clovek nedokonaly a nedokaze mnohe veci za strizliva a ze je taky posetily, a na svych problemech si trva, to je stara pisnicka.

tzn. když někomu dám přes držku, může si za to vlastně sám. no supr...

to je zajímavé, jak různě lze naformulovat myšlenku :o)))

Jo, přesně tuhle filozofii měli dinosauři ;-)

moje utrpení nemusí být nutné následkem mého činu. přijde mi to lehce mimo.

vinu za všechno utrpení a bolest musíme vždy přičítat jen sami sobě - jistě, protoze kdo jiny, nez my sami - jsme stvorili VSECHNO? - tomu rikam spravnej solipsysmus, nebo jak se to pise... Nebo jsem to mozna nepochopil... Mam vinu i na utrpeni zatoulaneho psika na predmesti Lisabonu, ktereho jsem v zivote nevidel a uz ani neuvidim, protoze nez jsem to stacil dopsat, tak umrel (starim)? Reseni je tedy jine - bolest a utrpeni JSOU POUZE NASE hodnoty, ktere MY VKLADAME do sveta, kde zadne podobne kategorie nejsou... Ani ten pes nic nehodnoti - a proto opravdu : vinu za všechno utrpení a bolest musíme vždy přičítat jen sami sobě.

S: to zní pravděpodobně. až na to, že jakékoliv naše hodnoty jsou uměle vytvořené hodnoty, které si vkládáme do světa, kde ŽÁDNÉ KATEGORIE NEJSOU. ale pokud si uvědomím sebe jako kategorii, která je vázána do určité vztažné soustavy bolesti a utrpení, musím jednoznačně prohlásit, že si za všechno můžu sama a karmicky si všechna rozhodnutí musím odtrpět, aniž ovšem tvrdím, že pro ostatní to platí taky. Pro gd: cokoliv řekneš je mimo, pokud to tak cítíš. v rámci tvé vztažné soustavy. ale celkově jsou to všechno jenom kecy pro pobavení se . (: tak čau

Děcka, o co tu jde? ;o) m.